Zápisník

Děje se to v puse, ale není to chuť

Minulý zápisek o nových typech chutí jsem trochu odfláknul. Zapomněl jsem totiž zmínit ostatní vjemy v našich ústech, které do primárních chutí nespadají.

Je to samozřejmě jen čistě technické a v reálu o nich jako o chutích běžně hovoříme. Vznikají ale mimo chuťové pohárky a chuťové receptory s nimi nemají nic společného.

Vybírám tři nejznámější:

Svíravost
Zažíváme ji při napití červeného vína nebo při zakousnutí do nezralého ovoce. Povrch úst a jazyka nám jakoby zdrsní a v ústech máme pocit suchosti. Pokud je pocit svíravosti obzvlášť silný, reagujeme i doslovným sevřením úst.

Spousta lidí má ve svíravosti hokej a volně ji zaměňuje za hořkost nebo dokonce kyselost. S těmito chutěmi má společné jen to, že nás vývojově chrání před nebezpečnou nebo nejedlou potravou (např. nezralé ovoce).

Svíravost způsobují polyfenoly, které reagují s našimi slinami. Ty pak změní svou lubrikační schopnost, což obratem zjistíme jako hmatový vjem. Hodně zjednodušeně nám začnou sliny drhnout. Zcela probádaná ale svíravost není a ještě se čeká na úplné vysvětlení jejího fungování.

U vín pak v praxi rozlišujeme různé typy svíravosti. Hrubou a drsnou svíravost mají typicky vína mladá a s vysokým obsahem polyfenolů (taninů, tříslovin). Vyzrálejší vína mají naopak svíravost jemnější a vnímanou pozitivně (jako pocit plnosti nebo sametovosti).

Schopnost ocenit svíravost ve víně je naučená, což vysvětluje to, že se většinou s vínem seznamujeme přes vína bílá (která svíravost nevyvolávají). Bílá vína, která svíravost mají, jsou vína oranžová. Crazy stuff!

Pálivost
Pocit pálení v ústech vyvolávají třeba pálivé papričky. Pálivost ale nevnímáme jako chuť, ale jako tepelný (a zároveň bolestivý) vjem z volných nervových zakončení, která přenáší bolest a teplo.

Pocit chladu v ústech
Nejlíp si ho asi vybavíte přes Hašlerky nebo Antiperle. Funguje úplně stejně jako pálivost, jen jsou za něj zodpovědná nervová zakončení pro vnímání chladu. Mentol (a řada dalších sloučenin) tato zakončení z nějakého podivného důvodu aktivuje a my pak jeho přítomnost vnímáme jako skutečný pocit chladu.

V puse se toho samozřejmě děje ještě víc. S nepochopením svíravosti a pálivosti jsem se ale zatím setkal nejčastěji.

13. únor 2015 16:02:58 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

10 WTF momentů v jídle a pití ve vesmíru

Hledal jsem si včera něco o chování rostlin v nulové gravitaci. Nechtějte vůbec vědět, kde jsem to skončil. Jídlo a pití ve vesmíru je jedno velké WTF.

Chudáčci kosmonauti:

Jídlo do vesmíru se vaří předem, balí do pytlíků a vakuově vymražuje. Má pak asi roční trvanlivost při pokojové teplotě (na vesmírné stanici nemají ledničku). Před použitím se jen rehydratuje teplou vodou (z recyklačního zařízení, které umí proměnit vzdušnou vlhkost i moč na pitnou vodu).

Vaření ve vesmíru připomíná patlání z Mimibazaru. Všechno je z polotovarů, v pytlíkách a na vaření můžete použít jen teplou vodu. Jou!

Obyčejné smažení v oleji? Prakticky nemožné, respektive vyžaduje samostatný vědecký výzkum. Olej ani jídlo nedrží na pánvi, kuličky horkého oleje lítají všude. Hranolky ve vesmíru jsou ještě pěkně daleko.

Jídlo při letu na Mars bude obrovský problém. Alespoň část se bude muset vypěstovat a uvařit přímo na palubě.

Systém na pěstování zeleniny ve vesmíru je už v provozu. Jmenuje se Veggie a umí vypěstovat salát!

Číňani do vesmíru zavezli fialovou odrůdu brambory, která tam zmutovala. Jmenuje se Purple Orchid 3 a údajně zfialověla ještě víc.

Skotové to trumfli a poslali do vesmíru soudek s Whisky. Japonci mají zase na kontě pivo vyrobené z ječmene, který si pobyl v kosmu.

Část kosmonautů se potýká s oslabením chuti a čichu. Příčina není jednoznačně určena. Kosmonauti to řeší pálivou omáčkou a pepřem (ty působí na čidla bolesti a teploty, takže i ve vesmíru fungují).

Možná i proto se ve vesmíru vypije děsně málo alkoholu. Nedivím se!

Espresso ale funguje, Lavazza posílá na vesmírnou stanici první funkční mašinu. Je to sice kapsláč, ale nebuďme detailisti, že jo. Ve vesmíru je problém i samotné napití a potřebujete k tomu patentované udělátko.

6. únor 2015 14:02:06 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Neregistrovaná semínka s mírným optimismem

Pokud sledujete vývoj okolo osivářských regulací, které negativně dopadají na malé semenáře (a šíření starých neregistrovaných odrůd), je tu jedna mírně optimistická zpráva.

Marek Kvapil navázal jednání s Ministerstvem zemědělství a zainteresovanými úřady, které se odteď dopadům regulace budou věnovat. Držím palce a hlavně doufám, že to třeba pomůže nastartovat jasné podmínky pro uchovávání a šíření starých odrůd do buducna.

Pokud vás to zajímá víc a sami zahradničíte, můžete se dokonce velmi snadno zapojit. Nemusíte přitom podepisovat žádnou petici. Stačí si napsat o semínka a začít semenařit!

5. únor 2015 13:02:39 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Kuřecí vývar ze zbytků pečeně

Obraný skelet z drůbeží pečeně. Nevypadá vůbec vábně, ale u vývaru se naštěstí na krásu surovin vůbec nehraje. Počítá se jen výsledný produkt.

Vezměte skelet z pečeně (drůbeží, husí, kachní), přidejte kořenovou zeleninu, bylinky, koření a pak rovnou do hrnce. Po dvou hodinách máte půl litru až litr parádního kuřecího vývaru. Výrobní náklady pár korun.

Rozumíme si? Skelet z pečeně nikdy nevyhazovat! :)

Související:
Kuřecí základ
Jak připravit kuře na pečení
Jak naporcovat kuře
Kuřecí sádlo a škvarky

3. únor 2015 16:02:17 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku