Děje se to v puse, ale není to chuť

Minulý zápisek o nových typech chutí jsem trochu odfláknul. Zapomněl jsem totiž zmínit ostatní vjemy v našich ústech, které do primárních chutí nespadají.

Je to samozřejmě jen čistě technické a v reálu o nich jako o chutích běžně hovoříme. Vznikají ale mimo chuťové pohárky a chuťové receptory s nimi nemají nic společného.

Vybírám tři nejznámější:

Svíravost
Zažíváme ji při napití červeného vína nebo při zakousnutí do nezralého ovoce. Povrch úst a jazyka nám jakoby zdrsní a v ústech máme pocit suchosti. Pokud je pocit svíravosti obzvlášť silný, reagujeme i doslovným sevřením úst.

Spousta lidí má ve svíravosti hokej a volně ji zaměňuje za hořkost nebo dokonce kyselost. S těmito chutěmi má společné jen to, že nás vývojově chrání před nebezpečnou nebo nejedlou potravou (např. nezralé ovoce).

Svíravost způsobují polyfenoly, které reagují s našimi slinami. Ty pak změní svou lubrikační schopnost, což obratem zjistíme jako hmatový vjem. Hodně zjednodušeně nám začnou sliny drhnout. Zcela probádaná ale svíravost není a ještě se čeká na úplné vysvětlení jejího fungování.

U vín pak v praxi rozlišujeme různé typy svíravosti. Hrubou a drsnou svíravost mají typicky vína mladá a s vysokým obsahem polyfenolů (taninů, tříslovin). Vyzrálejší vína mají naopak svíravost jemnější a vnímanou pozitivně (jako pocit plnosti nebo sametovosti).

Schopnost ocenit svíravost ve víně je naučená, což vysvětluje to, že se většinou s vínem seznamujeme přes vína bílá (která svíravost nevyvolávají). Bílá vína, která svíravost mají, jsou vína oranžová. Crazy stuff!

Pálivost
Pocit pálení v ústech vyvolávají třeba pálivé papričky. Pálivost ale nevnímáme jako chuť, ale jako tepelný (a zároveň bolestivý) vjem z volných nervových zakončení, která přenáší bolest a teplo.

Pocit chladu v ústech
Nejlíp si ho asi vybavíte přes Hašlerky nebo Antiperle. Funguje úplně stejně jako pálivost, jen jsou za něj zodpovědná nervová zakončení pro vnímání chladu. Mentol (a řada dalších sloučenin) tato zakončení z nějakého podivného důvodu aktivuje a my pak jeho přítomnost vnímáme jako skutečný pocit chladu.

V puse se toho samozřejmě děje ještě víc. S nepochopením svíravosti a pálivosti jsem se ale zatím setkal nejčastěji.

13. únor 2015 16:02:58 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Jedlé byliny na jaře

Co všechno jsem nasbíral na stráni. Nahoře vlevo ptačinec, fialky, řebříček, divoká pažitka. Uprostřed hluchavka (květy) a listy pampelišky. Dole šťovík, kopřiva, sedmikrásky.

Ptačinec a mladá pampeliška nejlepší - šťavnaté a křupavé lístečky bez vláken. S jednoduchou zálivkou jsem podával k jehněčí pečeni.

6. duben 2015 11:04:30 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Jehněčí na vertikálním rožni

Mírný sklon, miska na sbírání tuku a žár z uhlíků. Špikováno rozmarýnem, česnekem a ančovičkami.

Druhé foto je po otočení a po dvou hodinách pečení. Celá pečeně se nakonec rožnila asi 5 hodin a dosáhla vnitřní teploty okolo 62 °C.

5. duben 2015 13:04:11 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Slovenské křupavé trubičky

Můj nový sladký objev z trhů na Kulaťáku. Jsou to blízcí příbuzní katovických rurek, které si můžete dát jen tak. Nejlepší jsou ale podle mě se šlehačkovou náplní (obyč nebo s pařížskou).

Na stánku je měli ve variantách z oříškového, vanilkového a skořicového těsta. Balení s 11 trubičkami stojí 45 Kč. Složení a chuť jsou přesně tak, jak je znám z domácí výroby, takže i vzhledem k jejich pracnosti není moc nad čím váhat. Určitě je zkuste!

Nebo se alespoň mrkněte na postup domácí výroby. Vypadá to jednoduše, ale musíte mít oplatkovač a jde to i docela pomalu.