Zápisník

Irská káva (a motivační slow motion)

Dělám ji doma děsně málo, což je v silném nepoměru s tím, jak často na ni mám chuť. Nevím, jestli mě vždcky odradí to, že nemám správnou skleničku, nebo to, že se bojím vrstvení šlehačky.

V neděli jsem ale trochu potrénoval (slovo pošudlal je asi přesnější) a zjišťuju, že to není až taková hrůza. Oprava – vrstvení šlehačky na irskou není vlastně vůbec žádná hrůza!

A je to navíc taková lahoda! Stačí mít skleničku (okolo 2 dcl), filtrovanou kávu, panáka whisky a trochu sladidla (cukr, muscovado, přírodní sirupy). Vše promíchat a nalít asi 1 až 2 cm pod okraj.

Jedinou zásadní podmínkou je snad jen dobře vychlazená smetana na šlehání. Tu si dejte do misky a chvíli prožeňte metlou na šlehání. Smetana na irskou se nešlehá durch, ale jen do mírného zhoustnutí (vypadá pak jako hustá bílá barva, větší bubliny stačí vyklepat). Pokud máte cit na holandskou nebo míchaná vajíčka, tak budete na koni.

Smetana je tučná a obsahuje vzduch, takže na hladině kávy splývá jako hroch. Stačí nespěchat, lít pomalinku a při hladině. Myslím, že to dáte s prstem v nose!

A kdyby ne, zajděte do Alza Café za Ondrou Hurtíkem, který ji odteď dělá oficiálně nejlépe v republice! (Pardon za kec – irskou v Alze nedostanete, nic s alkholem nedělají)

Aktualizace pro rok 2016: Za Ondrou a na irskou teď už samozřejmě směr Místo!

Nejrozšířenější potravina postavená na GMO technologii? Sýr!

Hledal jsem si teď něco o syřidlech kvůli nově otevřené vege sýrárně Vegsýr. Ano, opravdu takový žánr existuje a celé je to postavené na použití alternativního syřidla, které se získává extrakcí z kultivované plísně.

Tradičně se živočišné syřidlo (chymosin) získává extrakcí z telecích žaludků. V poměru ke spostřebě sýra jsou ale malá telátka poměrně nedostatkové zboží, a tak si sýraři museli pořídit alternativní zdroj.

Současná produkce chymosinu je postavená na geneticky modifikovaných mikroorganismech (bakterie, kvasinky nebo plísně), do kterých byl přenesen telecí gen (ehm) pro tvorbu chymosinu.

Ty se pak v průmyslovém měřítku namnoží, chymosin se vyextrahuje a pročistí. Ve výsledku je pak naprosto shodný s chymosinem z telecích žaludků.

Čistě technicky je to dost dobrá ukázka GMO technologie v potravinářství, jejíž využití se schválilo různě po světě už cca v devadesátých letech. A v dnešní době je na takovémto syřidle postavena naprostá většina vyráběných sýrů (v US a UK okolo 90 % produkce).

Na obalech sýrů se GMO původ syřidla značit nemusí. Samotné syřidlo neobsahuje ani ň z mikroorganismů a stejně tak hotový sýr neobsahuje ani syřidlo.

Pokud si ale doma pěstujete strach z GMO, tak teda bacha i na sýry. Bu bu bu! GMO! Baf! :)

Související:
Lži, podvody a strach – do jádra sporů okolo GMO

Boji proti plýtvání s jídlem fandím, ale...

Aneb uvažování spotřebitele pokrytce v kostce:

1) Když vidím v obchodě sekci se zlevněnými potravinami s prošlou trvanlivostí, považuji všechny zákazníky, kteří to kupují, za totální socky.

2) Pokud existuje technologie, která snižuje plýtvání živočišným proteinem a dokáže zvednout výtěžnost masové výroby (strojně oddělené maso), je to samozřejmě chemie a průmyslové zlo hodné odsouzení.

3) To samé s prodejnami, které efektivně distribuují potraviny s prošlou trvanlivostí. Vždyť je to přece hrozná věc. Mělo by se to zakázat!

Ok, trošku trollím, ale přišlo mi to jako zábava, dát to takhle vedle sebe.

Na jedné straně – aktuálně sexy boj proti plýtvání jídlem a na druhé – tradiční opovrhování potravinami nižší jakosti.

Inspirováno zkušenostmi z boje proti plýtvání jídlem z Dánska, kde se za 5 let povedlo snížit množství potravinového odpadu v domácnostech o 25 %.

Dánové na to šli primárně přes osvětové kampaně zaměřené na veřejnost a domácnosti, které jsou největším zdrojem plýtvání. Zemědělci, výrobci potravin a obchodní síť se připojili až postupně.