Irská káva (a motivační slow motion)

Dělám ji doma děsně málo, což je v silném nepoměru s tím, jak často na ni mám chuť. Nevím, jestli mě vždcky odradí to, že nemám správnou skleničku, nebo to, že se bojím vrstvení šlehačky.

V neděli jsem ale trochu potrénoval (slovo pošudlal je asi přesnější) a zjišťuju, že to není až taková hrůza. Oprava – vrstvení šlehačky na irskou není vlastně vůbec žádná hrůza!

A je to navíc taková lahoda! Stačí mít skleničku (okolo 2 dcl), filtrovanou kávu, panáka whisky a trochu sladidla (cukr, muscovado, přírodní sirupy). Vše promíchat a nalít asi 1 až 2 cm pod okraj.

Jedinou zásadní podmínkou je snad jen dobře vychlazená smetana na šlehání. Tu si dejte do misky a chvíli prožeňte metlou na šlehání. Smetana na irskou se nešlehá durch, ale jen do mírného zhoustnutí (vypadá pak jako hustá bílá barva, větší bubliny stačí vyklepat). Pokud máte cit na holandskou nebo míchaná vajíčka, tak budete na koni.

Smetana je tučná a obsahuje vzduch, takže na hladině kávy splývá jako hroch. Stačí nespěchat, lít pomalinku a při hladině. Myslím, že to dáte s prstem v nose!

A kdyby ne, zajděte do Alza Café za Ondrou Hurtíkem, který ji odteď dělá oficiálně nejlépe v republice! (Pardon za kec – irskou v Alze nedostanete, nic s alkholem nedělají)

Aktualizace pro rok 2016: Za Ondrou a na irskou teď už samozřejmě směr Místo!

2. únor 2015 16:02:06 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Pečené papriky s oháňkou á la Casa Mono

Jen si to tu odložím na později, protože po dočtení recenze na Casa Mono jsem na ně dostal neuvěřitelnou chuť!

15. září 2015 21:09:20 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Perfektní průmyslové rajče, které nikdo nechce

Dlouhé čtení pro fanoušky rajčat. O odrůdě, která v sobě odolnost vhodnou pro supermarkety a chuť tradičních rajčat. Proč je nikdo nechce?

15. září 2015 20:09:28 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Kuře v remosce

Rýmičky i nachlazení se můžou jít zahrabat a všichni marodi vás budou blahořečit.

Moje nejoblíbenější a nejlenivější jídlo z remosky vůbec. Zvládnete ho vlastně i v situaci, kdy jste ten marod sám.

Na dno dávám plátky brambor, cibuli a trochu mrkve. Vše hodně osolit a udělat místo na kuře. To nechávám nesvázané (aby nebránilo zaklapnutí víka) a jen silně osolím uvnitř i venku.

Peču, dokud není hotovo. Sním a ze zbytků ještě udělám killer vývar. Comfort food!

Čtěte dál:
Recept na pečené kuře