Zápisník

pana Cuketky

Irská káva (a motivační slow motion)

Dělám ji doma děsně málo, což je v silném nepoměru s tím, jak často na ni mám chuť. Nevím, jestli mě vždcky odradí to, že nemám správnou skleničku, nebo to, že se bojím vrstvení šlehačky.

V neděli jsem ale trochu potrénoval (slovo pošudlal je asi přesnější) a zjišťuju, že to není až taková hrůza. Oprava – vrstvení šlehačky na irskou není vlastně vůbec žádná hrůza!

A je to navíc taková lahoda! Stačí mít skleničku (okolo 2 dcl), filtrovanou kávu, panáka whisky a trochu sladidla (cukr, muscovado, přírodní sirupy). Vše promíchat a nalít asi 1 až 2 cm pod okraj.

Jedinou zásadní podmínkou je snad jen dobře vychlazená smetana na šlehání. Tu si dejte do misky a chvíli prožeňte metlou na šlehání. Smetana na irskou se nešlehá durch, ale jen do mírného zhoustnutí (vypadá pak jako hustá bílá barva, větší bubliny stačí vyklepat). Pokud máte cit na holandskou nebo míchaná vajíčka, tak budete na koni.

Smetana je tučná a obsahuje vzduch, takže na hladině kávy splývá jako hroch. Stačí nespěchat, lít pomalinku a při hladině. Myslím, že to dáte s prstem v nose!

A kdyby ne, zajděte do Alza Café za Ondrou Hurtíkem, který ji odteď dělá oficiálně nejlépe v republice! (Pardon za kec – irskou v Alze nedostanete, nic s alkholem nedělají)

Aktualizace pro rok 2016: Za Ondrou a na irskou teď už samozřejmě směr Místo!

 

2. únor 2015 16:02:06 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Standart & Drift – dva nové časopisy o kávě

My se teda máme. Na začátku roku startují hned dva nové kávové magazíny. O výběrové kávě, kavárnách a lidech okolo. Ve velkém formátu a s tunou krásných fotek.

Drift vytvořil Adam Goldberg. První číslo je o New Yorku a jeho 144 stránek vás vyjde na 24 doláčů.

Standart budeme mít o kus blíže, protože je ze Slovenska a bude v dvojjazyčné edici. První číslo se v Praze představí už v pátek na zahajovací párty v Bitcoin Coffee. Což je zase ideální příležitost, jak se vmíchat do šrumce okolo Baristy roku.

28. leden 2015 11:01:34 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Jak si uspořádat suroviny na braising

Maso pěkně dolů, na to plachetku a do plachetky všechno ostatní. Aha!

K čemu je to dobré? Toto uspořádání vám pomůže v případě, že děláte braising zakončený glazováním. Maso i omáčka je na konci čistá a bez kousků rozvařené zeleniny, takže můžete maso před podáváním hezky naleštit jak se sluší a patří.

Dejte si i další videa ze série How-To Tuesdays od Maria Bataliho. Hafo profi tipů!

27. leden 2015 20:01:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Finále Bocuse d'Or 2015 živě

Šéfkuchaři, které neznáte, vaří jídla, která nikdy v životě neochutnáte. Dnes od v 10 h záčíná jedna z největších soutěžních akcí v kulinárním světě.

Na finální řežbu se sjelo celkem 24 týmů z celého světa. Na vaření budou mít více než pět hodin. Připravuje se jeden talíř, kde musí soutěžící předvést pstruha s minimálně 50 % zeleniny (s jednou tajnou ingrediencí), plus velké prezentační plato, které je vystaveno okolo perličky.

Vítěze bude vybírat mezinárodní porota s Paulem Bocusem v čele. Čestým předsedou poroty je letos americký šéfkuchař Grant Achatz.

Dnes i zítra poběží televizní přenos soutěže. Podrobnější info, seznam soutěžících a pravidla najdete v oficiální brožuře Bocuse d'Or 2015.

Já na to sem tam mrknu v průběhu obou dní. Letos držím palce Velké británii, Spojeným státům a Dánsku. Pokud někde po skončení najdete nějaký pěkný report nebo shrnutí, dejte vědět!

27. leden 2015 10:01:54 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Flickr Adama Goldberga

Chcete si nechat vystřelit mozek z hlavy? Tak klikejte.

Nechápu jak to Adam Goldber (@LifeWorthEating) dělá (a možná to ani nechci vědět). Ale bydlí v NYC, cestuje po těch nejlepších hospodách na světě a ještě k tomu fotí jako bůh (v šíleném osvětlení večerních restaurací a z ruky). Nikdo jiný na světě podle mě nedává tolik kvalitních a aktuálních fotek k dispozici.

Plus samozřejmě: Proč tak rád koukám na fotky jídel, které nebudu nikdy jíst.

26. leden 2015 21:01:29 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Jak jsem si zamiloval slané pivo

O ujetých pivech z edice MAD Beer jsem už tu myslím psal. Teprve teď jsem ale měl trochu času si s jedním takovým pořádně vyhrát.

Pivo MAD Salt (koupeno v Beergeeku) je dělané na rozhraní stylů Sour a Wild Ale. Na fermentaci se podílely kvasinky bretanomyces a mimo přidané soli šly do piva i japonské švestky umeboshi.

Zní to fakt šíleně a trochu šíleně to i chutná, protože MAD Salt je kromě lehké kyselosti (a vůně citrusů) i zřetelně slaný. Po krátké adaptaci ale zjistíte, že je to celé vlastně hodně dobrý nápad a že se všechny ty zdánlivě protichůdné vjemy pěkně doplňují.

Za mě je MAD Salt jednoznačně pivo k jídlu, které si říká o výrazně kořeněná, aromatická nebo smažená jídla, která dokáže bez problémů uzemnit. Experti stylu @sanger_foodblog a coq_auvin ale měli ještě lepší nápad a MAD Salt rovnou napárovali s ústřicemi.

Musím potvrdit, že to funguje. Ale nečekejte nic rafinovaného a uťápnutého á la pairing s Chablis. To si nechte pro babičku. MAD Salt vedle jídla funguje s razancí panzerfaustu.

První ústřice jsou se šalotkou, koriandrem a cider octem. Ta druhá v detailu je pošírovaná. Začal jsem svařením octa, piva a šalotky na sirup. Přidal jsem studené máslo, rozmíchal a povolil šťávou z ústřic. Pak už jen přidat ústřice, nechat prohřát a šup do lastury.

Pošírovaná verze fungovala asi nejlíp. Zkuste to někdy!

25. leden 2015 21:01:32 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další