Zápisník

Irská káva (a motivační slow motion)

Dělám ji doma děsně málo, což je v silném nepoměru s tím, jak často na ni mám chuť. Nevím, jestli mě vždcky odradí to, že nemám správnou skleničku, nebo to, že se bojím vrstvení šlehačky.

V neděli jsem ale trochu potrénoval (slovo pošudlal je asi přesnější) a zjišťuju, že to není až taková hrůza. Oprava – vrstvení šlehačky na irskou není vlastně vůbec žádná hrůza!

A je to navíc taková lahoda! Stačí mít skleničku (okolo 2 dcl), filtrovanou kávu, panáka whisky a trochu sladidla (cukr, muscovado, přírodní sirupy). Vše promíchat a nalít asi 1 až 2 cm pod okraj.

Jedinou zásadní podmínkou je snad jen dobře vychlazená smetana na šlehání. Tu si dejte do misky a chvíli prožeňte metlou na šlehání. Smetana na irskou se nešlehá durch, ale jen do mírného zhoustnutí (vypadá pak jako hustá bílá barva, větší bubliny stačí vyklepat). Pokud máte cit na holandskou nebo míchaná vajíčka, tak budete na koni.

Smetana je tučná a obsahuje vzduch, takže na hladině kávy splývá jako hroch. Stačí nespěchat, lít pomalinku a při hladině. Myslím, že to dáte s prstem v nose!

A kdyby ne, zajděte do Alza Café za Ondrou Hurtíkem, který ji odteď dělá oficiálně nejlépe v republice! (Pardon za kec – irskou v Alze nedostanete, nic s alkholem nedělají)

Aktualizace pro rok 2016: Za Ondrou a na irskou teď už samozřejmě směr Místo!

Víno, co by pil Přemysl Oráč

Trochu přeháním, ale přesně taková kravina mě napadla při koukání na vinaře Sebastiena Riffaulta v akci s pluhem. Krása a neskutečná frajeřina.

Když si do sklenky naliju jeho Akmeniné 2011 (450 Kč ve Veltlinu), jsem pěkně naklepnutý už předem. Krásná zlatavá barva a melancholická směska vůní. Kousek ovoce, sem tam bylinka, ořechy. Hmmm. Takový Sauvignon jsem teda ještě neměl.

Úplně z toho mám chuť shánět koně a pluh.

Svetr Sáry Lund

Príma blog z Kodaně aneb jak @hanka_pyre přežívá nástrahy severského velkoměsta. Zrádné mrchy cyklistické a záplavy neodolatelného pečiva a kávy kam se podíváš. Kodaní naládovaný Instagram jako bonus.