Zápisník

pana Cuketky

Koishi

Spokojená návštěva, ale jen o prsa. Byl jsem hodně na vážkách a na konci vlastně i trochu otrávený. Sashimi i přes přítomnost sushi chefa mírně subpar (alespoň, že čerstvost ok). Hlavní rybí chody nebyly technicky blbě, ale nemělo to drive, jaký bych za tu cenu čekal (570, respektive 420 Kč). Třeba zrovna bílý vlk, vongole, dýně a brokolice co je na fotce. Ryba skvěle udělaná i ochucená, k tomu ale omáčka i pyré úplně bez jiskry. Zelenina i mušle bez jakéhokoliv propojení a oba talíře s rybími chody nepříjemně rychle chladly.

K jídlu navíc nosí z kuchyně i naprosto šílené rozpeky (ehm – rozpékané pečivo ze zmraženého polotovaru), které to úplně zbytečně srážejí dolů. A měli jsme i smůlu na výběr vín k jídlu. Takže opravdu nešťastná série malých a zbytečných protivností. Pokud se nevytasí s nějakým osvěžením konceptu nebo novou výraznou osobností v kuchyni, tak nadobro vyřazuji ze svého brněnského seznamu.

30. leden 2015 00:01:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Proč jí děti z bohatších rodin zdravěji?

Souvislost mezi příjmy, kvalitou stravy a zdravím je sice již dlouho známá. Pořád se ale vedou spory o příčinách a o možnostech nápravy.

Lidé s nižšími příjmy konzumují méně vlákniny, více cukru a více nasycených tuků. Ale proč tomu tak je? Článek probírá dvě nedávné studie, které na tenhle problém přinášejí nový úhel pohledu.

Nejde jen o cenu potravin (fastfood a polotovary vs. kvalitní základní potraviny – zelenina, maso, ryby). Silnou roli má i to, jaké potraviny se naučíme preferovat v dětství a dokonce i to, která jídla nám lépe chutnají.

Naše chutě a preference se formují v dětství. A podle všeho to vypadá, že právě tady se vytváří velké rozdíly mezi tím, jaké preference so do života odneseme.

Rodiče s vyššími příjmy mají víc prostředků na to, aby skrze opakovanou expozici naučili své děti pestřejšímu jídelníčku. Jinými slovy – mohou si dovolit vyhodit jídlo, které jejich děti odmítnou (a v jejich rozpočtu to žádnou paseku neudělá).

Naopak rodiče s nižšími příjmy tenhle luxus nemají. Jsou v tomhle opatrnější, více se bojí, že se jídlo vyhodí, a tak děti vystavují méně pestřejší a osvědčené stravě (u které je vyšší pravděpodobnost, že ji dítě sní).

31. leden 2016 11:01:18 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Kolik potravin se dá vypěstovat ve městě?

Žalostně málo. Nová studie, která analyzovala možnosti města Seattle v potravinové soběstačnosti, vypočítala, že by město pokrylo spotřebu potravin z pouhých 1 až 4 %.

Aby město (600 tis. obyvatel) pokrylo svoje potřeby v jídle, musel by se okruh zemědělské půdy zvětšit o 58 km kolem celého města.

Související:
Urban farming is booming, but what does it really yield?

30. leden 2016 13:01:21 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

The surprising truth about the ‘food movement’

Hnutí za lepší jídlo. Co to vlastně je a kdo je jeho součástí? Jak je silné? A zajímá to vůbec veřejnost?

30. leden 2016 13:01:40 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Technologický přelom v zemědělství? Příchod CRISPR

Technologie editace genů CRISPR bude mít už brzy v zemědělství zásdaní roli. První plodiny se mohou na trhu objevit už okolo roku 2020.

Co vlastně technologie CRISPR pro zemědělství znamená? Jaké jsou rozdíly oproti GMO plodinám? Jaká jsou rizika? A jaké by měly být regulace?

Delší čtení na víkend! :)

Související:
Co to je CRISPR?

30. leden 2016 13:01:19 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Jak odpovídá Thomas Keller na negativní recenzi

Jak asi. Jako profík! Viz 2 hvězdy pro Per Se.

To our Guests:At all of our restaurants, in our kitchens and dining rooms, we make every effort to provide you with...

Zveřejnil(a) Thomas Keller dne 27. leden 2016
28. leden 2016 13:01:14 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další