Zápisník

Jak jsem si zamiloval slané pivo

O ujetých pivech z edice MAD Beer jsem už tu myslím psal. Teprve teď jsem ale měl trochu času si s jedním takovým pořádně vyhrát.

Pivo MAD Salt (koupeno v Beergeeku) je dělané na rozhraní stylů Sour a Wild Ale. Na fermentaci se podílely kvasinky bretanomyces a mimo přidané soli šly do piva i japonské švestky umeboshi.

Zní to fakt šíleně a trochu šíleně to i chutná, protože MAD Salt je kromě lehké kyselosti (a vůně citrusů) i zřetelně slaný. Po krátké adaptaci ale zjistíte, že je to celé vlastně hodně dobrý nápad a že se všechny ty zdánlivě protichůdné vjemy pěkně doplňují.

Za mě je MAD Salt jednoznačně pivo k jídlu, které si říká o výrazně kořeněná, aromatická nebo smažená jídla, která dokáže bez problémů uzemnit. Experti stylu @sanger_foodblog a coq_auvin ale měli ještě lepší nápad a MAD Salt rovnou napárovali s ústřicemi.

Musím potvrdit, že to funguje. Ale nečekejte nic rafinovaného a uťápnutého á la pairing s Chablis. To si nechte pro babičku. MAD Salt vedle jídla funguje s razancí panzerfaustu.

První ústřice jsou se šalotkou, koriandrem a cider octem. Ta druhá v detailu je pošírovaná. Začal jsem svařením octa, piva a šalotky na sirup. Přidal jsem studené máslo, rozmíchal a povolil šťávou z ústřic. Pak už jen přidat ústřice, nechat prohřát a šup do lastury.

Pošírovaná verze fungovala asi nejlíp. Zkuste to někdy!

25. leden 2015 21:01:32 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Z darů pardubického hoodu

Zkoumám tu místní Coop a rabuju zahradu. Tak pěkná toskánská kapusta se mi teda nepovedla (housenkobití).

17. srpen 2015 14:08:39 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Dobrá škrabka je základ

Hlavně pro zdravé nervy v kuchyni a rychlou práci bez rozčilování. Vlevo je klasická kovová na univerzální použití (poslední jsem si vyhodil), vpravo škrabka zoubkatá. Killer na loupání plodové zeleniny s hladkou slupkou (rajčata, papriky) a ovoce (broskve, mango).

16. srpen 2015 20:08:03 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Latte art za všechny prachy

Ano, podle nejnovější studie má latte art vliv na vnímání kávových nápojů. Pokud si ji ale rozkliknete celou, budete možná vyděšení z toho, co všechno vědci za latte art považují a na čem svůj výzkum vlastně postavili.

V reálu se dá z latte artu poznat dost, ale nejde ani tak o tvar a typ obrázku jako spíš o vzhled našlehaného mléka.

Pokud je na povrchu kávy suchá pěna s velkými bublinami, můžete hodně přesně odvodit chuť (se silnou varnou příchutí), texturu (suchá) i teplotu nápoje (příliš vysoká).

Ale to je samozřejmě jen extrém pro vyloženě nepvoedenou kávu s přešlehaným mlékem. Menší rozdíly v chuti poznáte samozřejmě až po ochutnání.

A i když se to nezdá tak rozdíly tam opravdu jsou. Matt Perger třeba dobře popsal vliv latte artu na chuť prvního doušku po napití.

V praxi a i u výtečně připravené kávy s mléčnou pěnou jde ale nejvíc o použité mléko a čerstvost nápoje.

UHT mléko z tetrapaku bude vždy pozadu a na první dobrou ho poznáte podle silné varné příchutě.

Doba od kávovaru k přinesení na stůl zase ovlivní to, jak moc se jemně našlehaná pěna stihne separovat. A je fakt velký rozdíl, když se napijete v první minutě, nebo až po delší chvíli, kdy mléko z jemné mikropěny vypadne.

Takže za mě vždy určitě tenhle trojboj – 1) dobré čerstvé mléko, 2) šikovný barista a 3) první doušek co nejdříve! :)

12. srpen 2015 19:08:03 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku