Zápisník

Proč rád koukám na fotky jídel, které nebudu nikdy jíst

Tady je zrovna perfektní příklad – procházka aktuálním degustačním menu Noma Japan.

Za prvé
Jsem strašně zvědavý. I kdybyste pod takový odkaz schovali atomovou bombu, kliknu na to. Ekvivalent štěnete, kterému musí hlavu ze zábradlí soustružit hasiči. Nemůžu si pomoct!

Za druhé
Každé takové menu bývá natřískané surovinami, které ale lautr neznám. Následuje dlouhé hledání v knihovně, gůglení a tak podobně. Jinými slovy – rád si u toho připadám úplně hloupě a pak to ještě raději napravuju. A v noci ve snu mě pak z těch surovin zkouší Jan Rosák v imaginárním kvízovém pořadu (kecám, ale jednou to přijde).

Za třetí
U surovin, které naopak znám, jsou zase použity techniky, které bych u nich nečekal, nebo by mě v životě nenapadly realizovat. To samozřejmě okamžitě svádí k domácím pokusům.

A fakt už poslední důvod
Chuťové kombinace! Nad některými fakt kroutím hlavou (tady třeba syrové krevety a lesní mravenci), jiné mě ale zaujmou natolik, že si je pak chci zkusit i v domácích podmínkách (kedlubna vařená s kvasnicemi).

Shrnuto podtrženo – závislák jak jelen!

Proč si u Erharta nesednete na zahrádku?

Zkušenost pražské cukrárny se zřízením předzahrádky na chodníku. Podobných hororových historek jsem v Praze slyšel už víc a v každé čtvrti je to navíc trochu jinak. Tahle verze z Vinohrad mi ale přijde jako totální úlet.

Chřestové risotto

Slibuju, už poslední recept k chřestovému speciálu. Další chřestění nejdřív za rok! :)

How To Butcher An Entire Cow: Every Cut Of Meat Explained

Někdo nějaké plány na víkend? :)

Dušená rebarbora s jahodami

Venku se trochu zamračilo, ale to vůbec nevadí. Naložte si plnou misku! :)