Zápisník

Vlašák je předurčen k oživení

Vůbec se mi nechce věřit, že se vlašáku ještě nikdo pořádně nechytil. Diskuze okolo receptury a složení mají až mytologický charakter a skoro každý v Česku chová k vlašskému salátu silné emoční pouto (ať už jakékoliv).

Přitom by stačilo málo. Udělat recepturu, která naplno využije vlašákový sentiment a zároveň kompletně oživí surovinový základ. Pražská šunka nebo Kšánův gothaj? Jo! Znojemské okurky, skvělé salátové brambory a pořádná majonéza nacvakaná žloutkem.

Podáváno do papírového kornoutu (do ruky) nebo do krabičky (na doma) s pěkným potiskem. K tomu neméně dobrý rohlík. Osmdesátkový, rolovaný. Z jemného kynutého těsta se slušným podílem mléka a úplně obyčejného másla.

Jen to píšu a mám na něj strašnou chuť. Tý jo. Tak jednoduché a tak dobré by to mohlo být. Není už na čase přestat se trestat vlašákem z průmyslové výroby?

Inspirováno dnešním testem vlašáků v MF Dnes. Doplněno vlašským salátem od Viléma Vrabce ze 4. vydání jeho veleúspěšné Studené kuchyně. Čistě na chuť!

Zelené prýty, bílé pazochy – chřest na Prkýnku!

Existuje nějaká profláklejší jarní surovina? Sezóna chřestu v Česku právě začíná – farma v Hostíně ofiko zahájila prodej a dodávky do všech obchodů po celé zemi.

V nové kapitole o chřestu na Prkýnku jsem se zaměřil na zpracování, které maximálně zachovává charakter chřestu a vede přímou cestou k tomu nejlepšímu výsledku.

Nová inspirace na Prkýnku

A teď už smrže prakticky! ;) Rib eye (cz wagyu) a dušené smrže se šalotkou a trochou silného vývaru #prkýnko