Zápisník

Jak na čirý led – krok za krokem

Poslední ledový příspěvek, slibuju! Tentokrát i s ověřeným postupem, jak na krystalicky čiré kostky ledu v domácích podmínkách.

Hlavní podmínkou čirého ledu je voda, která mrzne postupně a pouze jedním směrem. Jak toho docílit? Stačí dát vodu do nádoby, která je izolovaná ze všech stran kromě hladiny. Voda v takové nádobě začne mrznout shora dolů a nově vznikající led "tlačí" všechny vzduchové bulinky a nečistoty pod sebe. Ve finále získáte krásně čirý led v horní části nádoby s bublinkami dole.

Já jsem na pokusy použil obyčejnou plastovou nádobku (1000 ml), kterou jsem neumětelsky oblepil bublinkovou fólií, lepenkou a alobalem. Výborná by byla i malá chladnička do auta, tu ale doma nemám. Když jsem do takto oblepené nádoby dal vodu a nechal mrznout přes noc (při -18 °C), získal jsem krásný čirý led asi do půlky nádoby a dole bublinu s dosud nezmrzlou vodou.

Takový led už je perfektně použitelný, ale musíte ho vyklopit, nechat asi 20 minut odpočívat a pak nasekat. To se mi moc nelíbilo, proto jsem do návrhu přibastlil ještě silikonovou formičku na led.

Mám jednu takovou na 4 velké kostky, která tak akorát pasuje. V nádobě jsem ji podložil děravým kelímkem a do dna formy jsem navíc udělal malé dírky (voda musí mít před ledem z formičky jak utéct, jinak jsou na dně kostek bubliny). Celé to pak stačí zalít vodou (tj. naplníte větší nádobu i formičku, vše hezky pod hladinou), přiklopit formičku víčkem a opatrně přenést do mrazáku. Po 24 hodinách mě pak čekaly čtyři nádherné ledové kostky!

Pokud se do výroby pustíte, dělejte led z čisté a čerstvě převařené vody. Samo o sobě to na čirý led nestačí, výsledky jsou ale o fous lepší. Plus – pokud teď venku mrzne jen pár stupňů pod nulu, jsou to ideální podmínky pro výrobu čirého ledu ve velkém. Čím pomaleji voda mrzne, tím je led kvalitnější. Pokud budete led sekat, nehcte ho vždy pořádně odpočinou, jinak se bude tříštit. Při porcování pomůže nůž na chleba, kterým naznačíte mělký zářez a zbytek pak už jednoduše odseknete.

A k čemu je vlastně čirý led dobrý? Samozřejmě že hlavně na frajeření a na krásné koktejly! Kromě toho, že čirý led nádherně vypadá, má i o něco lepší vlastnosti. Je hutnější a taje pomaleji (tím se pomaleji ředí i samotný drink). Jinak je to ale hlavně fyzikální hříčka a taky trochu návrat k ledu před vynálezem chladících zařízení. Přírodní říční led, který se kdysi ve velkém těžil a skladoval ve sklepích, vypadal hodně podobně.

Moje předchozí ledové pokusy najdete tady a tu.

8. leden 2015 14:01:30 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Naklepané okurky

Věděli jste, že se aroma a chuť se u okurek tvoří podobně jako palčivost u česneku? Tedy až v momentě, kdy dojde k narušení jednotlivých buněk? Já ne!

Ale mistři v New York Times na tohle téma vytáhli skvělou techniku – naklepané okurky.

O co jde?
Okurky se nejprve podélně rozčtvrtí, pak se na délku přepůlí a nakonec se semínky dolů podrtí plochou stranou nože (klidně i paličkou).

Okurky se pak zbaví semínek a nasolí se v cedníku (alespoň 15 minut). Pak už je můžete použít obvyklým způsobem. NY Times přidává k dobru tři super recepty –jeden čínský, jeden s jogurtem a krutony a jeden s tahini dresinkem (ten jsem právě zkusil a je parádní!).

Okurky mají po naklepání výraznější aroma a větší povrch, který lépe přijme zálivku. Nasolení jejich chuť dále zlepší a ještě jim trochu zpevní dužinu.

Program na jeden z posledních letních víkendů je myslím jasný. Paličku do ruky a hlavně se nebát!

21. srpen 2015 17:08:29 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Jak se neotrávit při vaření? Stačí si pořádně umýt ruce

Krom jiných opatření je to podle nové studie jeden z nejspolehlivějších nástrojů, jak se v kuchyni vyhnout křížové kontaminaci.

Vědci zkoumali domácí kuchaře při vaření v přirozeném prostředí. Nejprve je nechali zpracovat syrové maso "označkované" neškodným mikroorganismem, který se dobře sleduje.

Potom lidi nechali připravit salát z čerstvé zeleniny a nakonec ze všeho odebrali vzorky, aby mohli sledovat, jak se mikroorganismy v kuchyni šíří.

Zjištění?

90 % salátů, které lidi připravili, bylo kontaminováno bakteriemi z masa. Když potom analyzovali záběry z videokamer a odběry z všech částí kuchyně, zjistili, že klíčový průser nastal při mytí rukou mezi zpracováním masa a salátu.

Lidi si jednoduše nejsou schopni umýt ruce a přenášejí pak bakterie z masa na všechny možné kuchyňské povrchy (utěrky a houbičky na mytí jsou nejhorší). Odtud se pak bakterie snadno přenesou na další potraviny a malér je na světě.

Takže jak nás to v té školce učili? Horká voda, mýdlo a pořádně vydrbat!

21. srpen 2015 13:08:50 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

O dětech v restauraci

"Treat families as you would an armed psychopath – keep them sweet and serve them quickly before everybody loses their shit.”

Hehe, dobrá rada nad zlato! :)

21. srpen 2015 12:08:16 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Krevetová farma 70 km za Prahou?

Zní to dost bláznivě, ale když se nad tím zamyslíte, není na tom vlastně nic moc zvláštního. A v případě krevet to dává určitě větší smysl, než dovoz mražených krevet z farem v rozvojových zemích (o důsledcích asi nemusíme mít žádné iluze).

Otázkou samozřejme je, jestli se tady dá produkce krevet nějak smysluplně rozjet od nuly. A jestli je to udržitelný model, který bude produkovat kvalitní krevety za dobrou cenu.

Právě na tyhle otázky se snaží odpovědě projekt Marka Chaveze, který by chtěl v Zavidově otestovat prototyp farmy s produkcí krevet.

Určitě se mrkněte na jeho kampaň na Kickstarteru nebo na stránky o projektu.

Dost mě to celé nadchlo a projektu fandím. Strašně moc by mě zajímalo, jeslti je to proveditelné a jestli by se takhle dala otevřít cesta k tuzemské produkci.

Co myslíte?

20. srpen 2015 11:08:07 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku