Zápisník

Jak na čirý led – krok za krokem

Poslední ledový příspěvek, slibuju! Tentokrát i s ověřeným postupem, jak na krystalicky čiré kostky ledu v domácích podmínkách.

Hlavní podmínkou čirého ledu je voda, která mrzne postupně a pouze jedním směrem. Jak toho docílit? Stačí dát vodu do nádoby, která je izolovaná ze všech stran kromě hladiny. Voda v takové nádobě začne mrznout shora dolů a nově vznikající led "tlačí" všechny vzduchové bulinky a nečistoty pod sebe. Ve finále získáte krásně čirý led v horní části nádoby s bublinkami dole.

Já jsem na pokusy použil obyčejnou plastovou nádobku (1000 ml), kterou jsem neumětelsky oblepil bublinkovou fólií, lepenkou a alobalem. Výborná by byla i malá chladnička do auta, tu ale doma nemám. Když jsem do takto oblepené nádoby dal vodu a nechal mrznout přes noc (při -18 °C), získal jsem krásný čirý led asi do půlky nádoby a dole bublinu s dosud nezmrzlou vodou.

Takový led už je perfektně použitelný, ale musíte ho vyklopit, nechat asi 20 minut odpočívat a pak nasekat. To se mi moc nelíbilo, proto jsem do návrhu přibastlil ještě silikonovou formičku na led.

Mám jednu takovou na 4 velké kostky, která tak akorát pasuje. V nádobě jsem ji podložil děravým kelímkem a do dna formy jsem navíc udělal malé dírky (voda musí mít před ledem z formičky jak utéct, jinak jsou na dně kostek bubliny). Celé to pak stačí zalít vodou (tj. naplníte větší nádobu i formičku, vše hezky pod hladinou), přiklopit formičku víčkem a opatrně přenést do mrazáku. Po 24 hodinách mě pak čekaly čtyři nádherné ledové kostky!

Pokud se do výroby pustíte, dělejte led z čisté a čerstvě převařené vody. Samo o sobě to na čirý led nestačí, výsledky jsou ale o fous lepší. Plus – pokud teď venku mrzne jen pár stupňů pod nulu, jsou to ideální podmínky pro výrobu čirého ledu ve velkém. Čím pomaleji voda mrzne, tím je led kvalitnější. Pokud budete led sekat, nehcte ho vždy pořádně odpočinou, jinak se bude tříštit. Při porcování pomůže nůž na chleba, kterým naznačíte mělký zářez a zbytek pak už jednoduše odseknete.

A k čemu je vlastně čirý led dobrý? Samozřejmě že hlavně na frajeření a na krásné koktejly! Kromě toho, že čirý led nádherně vypadá, má i o něco lepší vlastnosti. Je hutnější a taje pomaleji (tím se pomaleji ředí i samotný drink). Jinak je to ale hlavně fyzikální hříčka a taky trochu návrat k ledu před vynálezem chladících zařízení. Přírodní říční led, který se kdysi ve velkém těžil a skladoval ve sklepích, vypadal hodně podobně.

Moje předchozí ledové pokusy najdete tady a tu.

To je teda sebranka

Salát? Salát si dá raději řízek!

Trocha anti-salátové propagandy neuškodí, že jo? Pokud se vám to nechce číst, tak tady jsou hlavní argumenty.

1) Salát je až z 97 % voda a na to jak je náročný na zdroje a na produkci, tak nutričně nijak zvlášť oslnivý není (autorka ho dokonce přirovnává k PET láhvi s vodou).

2) Přidáním salátu do jídel vzniká zdravotní haló efekt. Úplně běžná jídla pak díky několika zeleným lístečkům vnímáme zdravěji, což nás může svést na zcestí. Viz skvělé ilustrační foto v článku.

3) Rychloobrátkový salát tvoří velkou proporci potravinového odpadu, který vzniká v obchodní síti.

a nakonec

4) Salát je snadným zdrojem bakteriální kontaminace a vyžaduje dost náročné zacházení, aby se tomu zabránilo (čistící lázně, ochranná atmosféra, chlazení).

Suma sumárum = pruda. A samozřejmě – Jeffrey Steingarten to salátu pořádně natřel ještě než to začlo být cool.

A tak je to se vším! :)

Vinařství Strekov 1075 v restauraci Noma

Skvělý úspěch pro vinařství Strekov a jejich nádherná vína. Navíc v tomhle případě můžu i zahulákat – vína od nich jsem pil!

A věřte, že podobná zmínka je asi tak stokrát cennější než jakékoliv přivezené medaile z mezinárodních degustačních soutěží. Na rozdíl od medailí to dostává střední vinnou Evropu skutečně na mapu. Well done!

Mimochodem – podobný výlet na sever si už loni odbyla vína Richarda Stávka. A tady najdete můj report z návštěvy restaurace Noma.