Zápisník

pana Cuketky

Jak na čirý led – krok za krokem

Poslední ledový příspěvek, slibuju! Tentokrát i s ověřeným postupem, jak na krystalicky čiré kostky ledu v domácích podmínkách.

Hlavní podmínkou čirého ledu je voda, která mrzne postupně a pouze jedním směrem. Jak toho docílit? Stačí dát vodu do nádoby, která je izolovaná ze všech stran kromě hladiny. Voda v takové nádobě začne mrznout shora dolů a nově vznikající led "tlačí" všechny vzduchové bulinky a nečistoty pod sebe. Ve finále získáte krásně čirý led v horní části nádoby s bublinkami dole.

Já jsem na pokusy použil obyčejnou plastovou nádobku (1000 ml), kterou jsem neumětelsky oblepil bublinkovou fólií, lepenkou a alobalem. Výborná by byla i malá chladnička do auta, tu ale doma nemám. Když jsem do takto oblepené nádoby dal vodu a nechal mrznout přes noc (při -18 °C), získal jsem krásný čirý led asi do půlky nádoby a dole bublinu s dosud nezmrzlou vodou.

Takový led už je perfektně použitelný, ale musíte ho vyklopit, nechat asi 20 minut odpočívat a pak nasekat. To se mi moc nelíbilo, proto jsem do návrhu přibastlil ještě silikonovou formičku na led.

Mám jednu takovou na 4 velké kostky, která tak akorát pasuje. V nádobě jsem ji podložil děravým kelímkem a do dna formy jsem navíc udělal malé dírky (voda musí mít před ledem z formičky jak utéct, jinak jsou na dně kostek bubliny). Celé to pak stačí zalít vodou (tj. naplníte větší nádobu i formičku, vše hezky pod hladinou), přiklopit formičku víčkem a opatrně přenést do mrazáku. Po 24 hodinách mě pak čekaly čtyři nádherné ledové kostky!

Pokud se do výroby pustíte, dělejte led z čisté a čerstvě převařené vody. Samo o sobě to na čirý led nestačí, výsledky jsou ale o fous lepší. Plus – pokud teď venku mrzne jen pár stupňů pod nulu, jsou to ideální podmínky pro výrobu čirého ledu ve velkém. Čím pomaleji voda mrzne, tím je led kvalitnější. Pokud budete led sekat, nehcte ho vždy pořádně odpočinou, jinak se bude tříštit. Při porcování pomůže nůž na chleba, kterým naznačíte mělký zářez a zbytek pak už jednoduše odseknete.

A k čemu je vlastně čirý led dobrý? Samozřejmě že hlavně na frajeření a na krásné koktejly! Kromě toho, že čirý led nádherně vypadá, má i o něco lepší vlastnosti. Je hutnější a taje pomaleji (tím se pomaleji ředí i samotný drink). Jinak je to ale hlavně fyzikální hříčka a taky trochu návrat k ledu před vynálezem chladících zařízení. Přírodní říční led, který se kdysi ve velkém těžil a skladoval ve sklepích, vypadal hodně podobně.

Moje předchozí ledové pokusy najdete tady a tu.

8. leden 2015 14:01:30 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Travis Lett – Gjelina

Zeleninové vaření nabérá na síle a žádná moderní kuchařka už se bez něj neobejde.

Ježíšku? :)

10. listopad 2015 17:11:01 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Obrázky na starých obalech od sirek

Jé! Dokonalost sama. Propaganda namixovaná s osvětou. Pogůglete si sami dál! Lidi tyhle úžasné obrázky sbírají a vystavují.

8. listopad 2015 19:11:49 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Herbivore

Herbivore jsme objevil přes Michala Hromase, který se jim tu aktuálně stará o nabídku jídel (mrkněte na Nomadis, můžete znát např. i ze Street Food Festivalu). Vaří se vegansky, ale zároveň děsně zajímavě.

Jestli chcete vidět jak může vypadat pestrá rostlinná strava, tak teď u nás možná nenajdete lepší příklad. Plus je to taky naprosto ukázkový prkýnkoidní matroš. Aneb co všechno se dá zvládnout se zeleninou, luštěninami a obilninami, když se to umí.

Herbivore je hlavně prodejna a míst k sezení je tu jen pár. Jídlo dostanete v samoobslužném bufetu a v průběhu celého dne. V sobotu těsně před zavíračkou (ve 14 h) už byli docela vyjedení, ale i tak jsme stihli hummus, tabouleh, plněný vinný list a parádní zeleninový salát s čočkou (všechno 55 Kč za 100 g).

Zvlášť bych Herbivore doporučil fanouškům salátů a hotových zeleninových jídel z M&S nebo čtenářům Ottolenghiho. Tady máte něco podobného, ale čerstvého a za skvělou cenu přímo pod nosem.

Jestli máte tip na místo, kde se snaží o něco podobného, dejte mi vědět – rád vyzkouším!

7. listopad 2015 16:11:15 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Farmářské trhy na Kulaťáku

Spokojená návštěva.

7. listopad 2015 00:11:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Proč už se neotvírají pohodlné restaurace?

Protože žijeme v éře vysokých nákladů a těžce dostupných prostor pro podnikání. A taky v době, kdy se nové podniky otevírají jako předem promyšlené a efektivní mašiny, kde není ani centimetr místa nazbyt.

Zvyšuje se počet míst na metr čtvereční. Cíleně se omezuje pohodlí hostů, aby se jich za jeden večer stihlo vytočit co nejvíce. Servis se zjednodušuje a osekává jen na to nejnutnější.

Optimální, logické – ale pro nás hosty nakonec dost pruda. U nás to zatím tak kritické není, postupně nás to ale čeká nejspíš taky. Temná budoucnost! ;)

6. listopad 2015 19:11:59 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další