Zápisník

Jak na čirý led – krok za krokem

Poslední ledový příspěvek, slibuju! Tentokrát i s ověřeným postupem, jak na krystalicky čiré kostky ledu v domácích podmínkách.

Hlavní podmínkou čirého ledu je voda, která mrzne postupně a pouze jedním směrem. Jak toho docílit? Stačí dát vodu do nádoby, která je izolovaná ze všech stran kromě hladiny. Voda v takové nádobě začne mrznout shora dolů a nově vznikající led "tlačí" všechny vzduchové bulinky a nečistoty pod sebe. Ve finále získáte krásně čirý led v horní části nádoby s bublinkami dole.

Já jsem na pokusy použil obyčejnou plastovou nádobku (1000 ml), kterou jsem neumětelsky oblepil bublinkovou fólií, lepenkou a alobalem. Výborná by byla i malá chladnička do auta, tu ale doma nemám. Když jsem do takto oblepené nádoby dal vodu a nechal mrznout přes noc (při -18 °C), získal jsem krásný čirý led asi do půlky nádoby a dole bublinu s dosud nezmrzlou vodou.

Takový led už je perfektně použitelný, ale musíte ho vyklopit, nechat asi 20 minut odpočívat a pak nasekat. To se mi moc nelíbilo, proto jsem do návrhu přibastlil ještě silikonovou formičku na led.

Mám jednu takovou na 4 velké kostky, která tak akorát pasuje. V nádobě jsem ji podložil děravým kelímkem a do dna formy jsem navíc udělal malé dírky (voda musí mít před ledem z formičky jak utéct, jinak jsou na dně kostek bubliny). Celé to pak stačí zalít vodou (tj. naplníte větší nádobu i formičku, vše hezky pod hladinou), přiklopit formičku víčkem a opatrně přenést do mrazáku. Po 24 hodinách mě pak čekaly čtyři nádherné ledové kostky!

Pokud se do výroby pustíte, dělejte led z čisté a čerstvě převařené vody. Samo o sobě to na čirý led nestačí, výsledky jsou ale o fous lepší. Plus – pokud teď venku mrzne jen pár stupňů pod nulu, jsou to ideální podmínky pro výrobu čirého ledu ve velkém. Čím pomaleji voda mrzne, tím je led kvalitnější. Pokud budete led sekat, nehcte ho vždy pořádně odpočinou, jinak se bude tříštit. Při porcování pomůže nůž na chleba, kterým naznačíte mělký zářez a zbytek pak už jednoduše odseknete.

A k čemu je vlastně čirý led dobrý? Samozřejmě že hlavně na frajeření a na krásné koktejly! Kromě toho, že čirý led nádherně vypadá, má i o něco lepší vlastnosti. Je hutnější a taje pomaleji (tím se pomaleji ředí i samotný drink). Jinak je to ale hlavně fyzikální hříčka a taky trochu návrat k ledu před vynálezem chladících zařízení. Přírodní říční led, který se kdysi ve velkém těžil a skladoval ve sklepích, vypadal hodně podobně.

Moje předchozí ledové pokusy najdete tady a tu.

8. leden 2015 14:01:30 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Czech Cup Tasters Championship 2015 má vítězku!

Titul nejlepšího degustátora kávy o víkendu v Olomouci obhájila Zuzka Černá z Original Coffe (viz moje poslední návštěva a ochutnávky kávy). Určitě pěkná záminka k ochutnávce jejich káv nebo k návštěvě cuppingu, který občas pořádají!

A jak se vlastně v degustaci kávy soutěží?
Základem je porovnávací senzorická zkouška tzv. triple test neboli trojúhelníková zkouška (používá se např. při zkouškách profesionálních degustátorů vína). Degustátor při ní před sebe dostane tři vzhledově stejné vzorky, ze kterých jsou dva shodné a jeden odlišný. Jeho úkol je s pomocí smyslů správně určit vzorek odlišný.

Při kávové soutěži mají takto soutěžící určit celkem osm trojic na čas. Rozhoduje počet správně určených vzorků a při shodě pak i rychlost určení. To všechno samozřejmě před publikem a proti ostatním soutěžícím.

Po soutěžících se nepožaduje nic navíc (např. určování odrůdy, metody zpracování, regionu) a je pouze na nich, jak se k odlišnému vzorku dopracují (vzorky se mohou lišit v chuti i ve vůni).

Zkouška paradoxně nevyžaduje žádnou profesionální znalost kávy jako takové. Pravidelným ochutnáváním kávy a trénováním smyslů se ale na ni dá lépe připravit. Při ochutnávaní vzorků mezi sebou se musíte spoléhat na senzorickou pamět. A musíte v nich velmi rychle najít typické znaky, které by se daly použít pro porovnání. Liší se vzorky specifickým aroma, mají jinak silnou aciditu, jsou jinak hořké, nebo mají odlišné tělo? Čím lépe kávu znáte, tím to jde samozřejmě snadněji.

30. březen 2015 11:03:08 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Přiznání lidí z gastronomie

No. Radši ani nechtějte vědět jak to vlastně ve skutečnosti chodí. Jinak byste si už žádné jídlo v restauraci tak dobře neužili. Skvělá série, ve které se profíci z oboru svěřují o svých frustracích, bolístkách i nočních můrách. Krev, pot, drama!

29. březen 2015 21:03:01 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Nejlepší francouzská cukrařina v Praze? Votre Plaisir!

Možná jste mysleli, že řeknu Saint Tropez, ale poslední dobou mě opravdu baví víc věci z Votre Plaisir.

Jejich Paris-Brest už jsem vychvaloval opakovaně. Podle mě lepší verzi v Praze nikdo nedělá.

Dnes musím přidat ještě mille-feuille s dvojím vanilkovým krémem a křupavé odpalované těsto se slaným karamelem. To druhé je opravdový technický majstrštyk a není moc často k vidění. Obojí je perfektně chuťově vyladěné, skvěle zpracované a ještě k tomu s bezchybnou prezentací.

Je vždycky skvělé vidět někoho, kdo umí. Cukrařina dnes láká kdekoho. Dotáhnout to ale od upatlaných cupcakes k profesionálním dezertům, to se tu teď daří jen sporadicky. V tomhle Votre Plaisir vyčuhují nad ostatními o hlavu.

28. březen 2015 18:03:58 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku