Novoroční nadílka od státu – trojité kontroly

Jak zlepšit fungování kontrol v gastronomii? Recept našeho státu je – rozprostřít kontrolní pravomoci na tři úřady a nechat jejich kompetence plynule prolínat. Uf.

Je to skutečně tak. Dosavadní kontroly provozovatelů společného stravování od nového roku přecházejí kromě krajských hygienických stanic i na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci a Státní veterinární správu. SZPI bude kontrolovat ve stejném rozsahu jako doposud hygiena (plus je v jejich kompetenci značení alergenů). SVS se pak zaměřuje na maso, mléko a med. Kontrolovat se budou restaurace, hospody, kavárny i cukrárny.

Tady jsem opravdu zvědavý na vývoj. Teoreticky by to mohlo časem vést i ke zvěřejňování výsledků kontrol v restauracích někde na webu, protože SZPI už to samé u potravin v obchodech důsledně dělá. A postupně snad i ke kompetnímu přechodu pravomocí jen na SZPI a odebrání kontrol hygienikům (kteří to podle mě dlouhodobě nezvládají a jsou 100 let pozadu).

2. leden 2015 22:01:18 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

1. NÁVŠTĚVA

Dvůr Hoffmeister

Spokojená návštěva, ale jeden z těch případů, kdy jsem nad tím musel dlouho uvažovat. A na doporučení pro výlet vyloženě za jídlem bych taky dost váhal.

Dvůr jsme dnes zkusili ve čtyřech lidech na oběd a polovina jídel byla spíše s rozpaky. Samotné místo je fakt moc pěkné a posezení venku nemělo chybu. Obsluze v tomhle vedru opravdu nezávidím (a obdivuji), tady to ale vázlo, i když jsme byli zrovna jako jediní hosté.

Na začátek jsem měl třeba úplně skvělé a osvěžující gazpacho (65 Kč). Na hlavní potom ale bok z mladého selete (325 Kč), který jsem ani nedojedl. S bůčkem i tučnými jídly nemám problém (ehm, spíš naopak :) a třeba selečí ve Story je jedno z mých nejoblíbenějších jídel.

Tady bylo maso ze sous vide pěkně měkké, ale bez vykřupané kůžičky, takže děsně monotónní, bez kontrastu. K tomu ne moc vyvedená omáčka, povadlé bramborové krokety a hrudkovité cibulové pyré. No – nebyl jsem z toho moc nadšený.

Ostatní spolustolovníci na tom byli podobně – jeden chod fajn (třeba chobotnice s chorizo marmeládou – mňam!), druhý zas mimo (mrkvový krém). Celkově tedy 50:50 a to u výletních míst není moc dobrá motivace vyrazit.

Pár dobrých referencí jsem slyšel a třeba jsem je jen zastihl ve špatný den. Jestli jste tam udělali výrazně odlišný zážitek, dejte vědět.