Můj recept na burger? S vyzrálým hovězím, se sýrem a s několika plátky vykřupané slaniny. Pikantní ďábelka a koprové okurky v rámci zeleniny. Hlavně si to zbytečně nekomplikovat! ;)
21. květen 2018 22:05:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuTohle malé vylepšení jsem vám tu vlastně ještě ani nepředstavil a přitom už tu fičí od léta. U každé návštěvy na zápisníku odteď vidíte malou mapku, kde je přesná poloha podniku i adresa.
Nově taky jednotlivé návštěvy v podniku sčítám a vidíte je tak hned u smajlíku. Pokud na ně kliknete, dostanete se na takový mini profil podniku. Uvidíte tam všechny návštěvy pěkně pohromadě i celiu historii mých návštěv (spoko vs. nespoko).
Klikněte si třeba na Story, kde jsem to fakt neflákal! :)
Restu rezervace
Nové jsou ale i rezervace Restu, kterého máme jako partnera i Scuku. U podniků, kde to je možné, uvidíte tlačítko pro rezervaci, které vás zavede přímo k rezervačnímu formuláři. Můžete se tak rovnou chytit místa, o kterém zrovna mluvím a bez dalších složitostí udělat.
Mrkněte taky na jejich aplikaci, se kterou můžete mít rezervace vždycky v kapse.
Restu na divoko
Krom toho teď Restu pořádá i podzimní festival zvěřiny, který teď jede až do 4. listopadu. Takže pokud uvažujete o něčem podzimním na víkend, mrkněte na to! Dali dokupy 18 podniků se zvěřinovým menu, kde můžete mít stůl na pár kliknutí... :)
Jen krátká reakce na úvahu o zjištěních WHO, protože podobných komentářů jsem viděl víc. Podle takových úvah je za zvýšeným rizikem rakoviny u masa a uzenin hlavně maso nevalné kvality z konvenčních chovů.
Není to ale úplně tak. Alespoň podle zkoumaných mechanismů, které k rakovině tlustého střeva pravděpodobně vedou.
Pár příkladů:
Jako první třeba párek, který bude považován za kvalitní, bude mít vysoký podíl masa (bez separátu) a bude od zkušeného uzenáře z malé výroby. O míře karcinogenity to ale bohužel moc nevypoví. Rozhodující bude, kolik dusitanů bylo pro konzervaci takové uzeniny použito (a tady může uzenář použít stejné množství jako ve velké výrobě). A potom to, jak si párek doma připravíte. Pokud ho budete opékat na tuku při vysoké teplotě, tak obsah nebezpečných látek ještě zvýšíte.
Podobně třeba s krásným vepřovým masem, které si doma sami vyudíte. Maso můžete mít klidně ze šťastného vepříka. O míře karcinogenity ale bude rozhodovat koncentrace karcinogenů, kterou masu dodáte z kouře. A ta může být klidně o řád vyšší než u průmyslové (a uznávám o dost slabší) uzenině, která používá jinou technologii.
To samé s hovězím masem z biochovu. Ano, maso může mít odlišné složení (např. díky pastvě). Nezpochybňuji ani etický a ekologický dopad takového stylu produkce (tam mohou být rozdíly obrovské).
Karcinogeny (heterocyklické aminy a polyaromatické uhlovodíky) si ale v mase vyrobíme sami třeba při grilování nebo při prudkém opékání steaků na pánvi. A konkrétně u červeného masa je v podezření i samotný obsah hemu, který opět se způsobem produkce nesouvisí (bude ho mít každé maso).
Jinými slovy – ano, bio produkce, šetrné chovy zvířat i malá výroba potravin samozřejmě mají svoje pozitiva (všemu nesmírně fandím a kupuji pravidelně). Ve vztahu k riziku rakoviny tlustého střeva, ale zatím podle známých mechanismů, rozhoduje pravděpodobně něco jiného (technologie výroby, příprava).
A samozřejmě stále platí to, co jsem zmiňoval minule. Riziko je ve srovnání např. s kouřením jen malé a navíc se týká dlouhodobé nadměrné spotřeby masa.
29. říjen 2015 10:10:49 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuHledáte dobré kuchařky v angličtině? Tak zrovna výběr 1000 Cookbooks by vás mohl zaujmout.
Knihy vybíral našláplnutý panel složený ze známých šéfkuchařů, autorů a novinářů. Vše přehledně seřazeno podle autorů i témat.
Rozhodně neotvírat, pokud nechcete zjistit, co vám všechno ještě chybí. Stupeň nebezpečnosti – vysoký!
28. říjen 2015 22:10:17 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuRostou velmi rychle, nevyžadují zalévání ani hnojení a nezatěžují prostředí, ve kterém rostou. Ba právě naopak – z mořské vody umí odebrat přebytečný dusík a fosfor, který tam přitekl z hnojiv použitých na souši. Produkce řas ve velkém by byla i relativně nenáročná na zdroje a ještě by se dala dobře skloubit s produkcí mlžů (ústřice, hřebenatky, slávky).
Potud to zní docela dobře. Na druhou stranu ale nejsou řasy jako potravina nic moc. Přirozená chuť ani konzistence není zrovna lákavá a v regionech, které nemají kontakt s mořem, není kulinárně nijak zažitá.
Řasy mají slušný obsah vlákniny a proteinů. Podle druhu pak obsahují různě velké množství jódu. Může to být dobře, pokud je ho ve stravě nedostatek. Pro běžné rozšíření je to ale problém, protože jódem ze stravy se dá snadno předávkovat.
Na straně produkce to tedy smysl docela dává. Zbývá jen vyřešit nepodstatný detail – kdo by to rád a bezpečně jedl.
Čtěte dál:
A New Leaf – Is Seaweed the New Superfood?
Seaweed is easy to grow, sustainable and nutritious. But it’ll never be kale
První vlnu článků o červeném mase a uzeninách, které podle WHO (potažmo IARC) způsobují rakovinu (tlustého střeva), už asi máte za sebou. Pokud v tom ale pořád nemáte jasno a hledáte něco, čeho se chytit, tak přidám pár informací na doplnění.
IARC to bohužel ve svém primárním sdělení vzala dost stroze, což hodně nahrává nesprávným interpretacím. A bez podrobného vysvětlení dalších autorit v oboru, to pak pro veřejnost nedává moc smysl.
Za vysvětlení stojí už samotné rozdělení masa do kategorií karcinogenů. Červené maso skončilo ve skupině pravděpodobných karcinogenů 2A a zpracované maso (nasolené, naložené, uzené a jinak konzervované) pak dokonce ve skupině karcinogenů 1, u kterých je způsobení rakoviny prokázané (v tomto případě hlavně rakoviny tlustého střeva).
Tohle rozdělení do skupin ale vyjařuje hlavně míru jistoty, že něco rakovinu způsobuje. Vůbec to ale nemusí odpovídat tomu, kolik rakoviny v reálu způsobují. Ve srovnání např. s konzumací alkoholu nebo s kouřením je totiž riziko u masa rozhodně menší.
Mechanismů, kterými může maso rakovinu způsobit, je hned několik (a všechny se stále podrobně studují). Důkazy jsou ale opřeny hlavně o epidemiologické studie, které spojují spotřebu masa a výskyt rakoviny v průběhu života.
Izolovat přesnou příčinu a následek je tak hodně obtížné a v reálu se tak z toho dají vyvodit jen přibližná doporučení, která s nějakou pravděpodobností vedou ke snižení rizika.
Nic moc velkou jistotu z toho ale zatím vyvodit neumíme a tomu by měly odpovídat i závěry, které z takových zpráv vznikají. Tj. neplašit a brát nové informace v kontextu.
Co tedy víme jistě?
Určitě víme, že nevyvážená strava s vysokým podílem masa a uzenin obzvlášť, není ideální cesta k dlouhověkosti ve zdraví. Víme také, že uzení a zpracování masa při vysokých teplotách tomu také moc nepomáhá.
Zároveň ale víme, že pestrá strava s vysokým podílem zeleniny a ovoce a s vysokým obsahem vlákniny nám prospívá. Dost pomůže i nepřehánět to s alkoholem a nekouřit. A máme taky dost dobrý přístup k proteinům z jiných druhů masa, z ryb a z rostlin.
Problém je s určením maximální bezpečné dávky červeného masa a uzenin na den. Zatím takové přesné a jisté číslo není. Ve výživových doporučeních se zatím pracuje s číslem okolo 70 g na den a je otázka jak moc je to přesné.
Každopádně v našich končinách je to k zamyšlení i bez zprávy WHO a dlouhodobě. Spotřebu masa máme nadprůměrnou, milujeme uzeniny a zeleninu naopak příliš nemusíme.
Výběr dalšího čtení k tématu:
Processed meat and cancer – what you need to know
Beefing With the World Health Organization's Cancer Warnings
Meat Is Linked to Higher Cancer Risk, W.H.O. Report Finds