Zápisník

Nula hvězd pro fast-food budoucnosti Locol

Pete Wells se s tím prostě nemazlí. Loni vykostil Per Se Thomase Kellera. Letošek ještě ani pořádně nezačala a Wells má na kontě další slušnou kontroverzi.

V rámci nového typu recenzí pro NY Times, kdy jako kritik vyjíždí i za hranice New Yorku, Wells napsal velmi kritickou recenzi pro nadějný fast-food Locol.

Novou síť restaurací založili dva známí šéfkuchaři Roy Choi a Daniel Patterson s cílem vytvoření alternativy k tradičním fast-foodovým řetězcům. Pobočky Locolu otevírají v problémových městských lokalitách, kde se snaží co nejvíce zapojovat místní. Menu má navíc vysokou ambici změnit fungování fast-foodu tak, aby produkoval chutné, zdravé a zároveň dostupné jídlo.

Když i bulky pro jejich burgery vyvíjel celebrity pekař Chad Robertson, tak se nejde ubránit dojmu absolutní food idylky pro 21. století. A i veškeré pokrytí v médiích tomu dosud odpovídalo.

Pete Wells do toho svou recenzí hodil vidle a napadl jeden z hlavních prvků celého konceptu – jídlo. Podle Wellse prostě není jídlo v Locol dost dobré na to, aby mohlo běžnému fast-foodu konkurovat a přirovnává ho dokonce k jídlu z nemocniční kantýny. Recenze je vážně docela drsná, ale zároveň i dobře vyargumentovaná a jídla vážně nezní nijak lákavě.

Wells za text samozřejmě ihned schytal kritiku. Je prý cizinec z New Yorku co tomu nerozumí. Žije v omezeném světě luxusních restaurací a hlavně je k nadějnému a mladému konceptu nepřiměřeně přísný.

To je jeden úhel pohledu. Stejně tak se dá ale jeho recenze brát jako ničím nepřikrášlený pohled zvenčí, který odkrývá závažnou trhlinu (chuť jídla) ve vyhajpovaném food startupu.

Pro doplnění - reakce Roy Choi na Instagramu.

A když už jsem u těch stíracích recenzí, tak ještě krátce připomenu tenhle kousek od Ryana Suttona, ve kterém popisuje realitu zklamání z hvězdného L’Arpège od Alaina Passarda. Užitečné čtení, pokud chcete ušetřit 800 € za večeři pro dva.

Foto: Locol.

Umělé maso, které krvácí

A když píšu umělé maso, myslím tím náhražku masa, která je postavena na rostlinných surovinách. O něco podobného se teď ve světě snaží řada společností a ve startupové sféře je to jeden z nejsledovanějších segmentů.

Firma Impossible Foods jde na maso skrze citlivou izolaci rostlinných proteinů, tuků a aminokyselin. Tyhle stavební kameny pak skládá zpátky tak, aby co nejvíc připomínaly hovězí maso.

Chuť, vůně, textura a dokonce i chování při tepelné úpravě (koagulace proteinů) by měla být co nejvěrnější.

Mají to promakané natolik, že nahrazují i klíčovou složku, která tvoří typicky červenou šťávu masa. Lidi si to někdy pletou s krví, ale je to vlastně jen směs myoglobinu s vodou.

V Impossible Foods myoglobin nahrazují leghemoglobinem rostlinného původu (v kořenech ho mívají rostliny schopné fixovat dusík). Vyrábí si ho s pomocí geneticky modifikovaných kvasinek, do kterých byly geny pro tvorbu leghemoglobinu přeneseny (podobně se vyrábí např. i syřidlo).

Suma sumárum se pak ta rostlinná náhražka chová velmi podobně jako maso. Zasyrova je červená, na pánvi se opéká do hněda a když ji nepropečete úplně, bude na řezu pouštět červenou šťávu (viz skutečné foto na konci).

Zní to docela šíleně, co? Ale já bych, prosím, jeden vege burgřík klidně ochutnal. Co vy?

Burger z Impossible Foods bude na US trhu již v roce 2016.