Zápisník

Nula hvězd pro fast-food budoucnosti Locol

Pete Wells se s tím prostě nemazlí. Loni vykostil Per Se Thomase Kellera. Letošek ještě ani pořádně nezačala a Wells má na kontě další slušnou kontroverzi.

V rámci nového typu recenzí pro NY Times, kdy jako kritik vyjíždí i za hranice New Yorku, Wells napsal velmi kritickou recenzi pro nadějný fast-food Locol.

Novou síť restaurací založili dva známí šéfkuchaři Roy Choi a Daniel Patterson s cílem vytvoření alternativy k tradičním fast-foodovým řetězcům. Pobočky Locolu otevírají v problémových městských lokalitách, kde se snaží co nejvíce zapojovat místní. Menu má navíc vysokou ambici změnit fungování fast-foodu tak, aby produkoval chutné, zdravé a zároveň dostupné jídlo.

Když i bulky pro jejich burgery vyvíjel celebrity pekař Chad Robertson, tak se nejde ubránit dojmu absolutní food idylky pro 21. století. A i veškeré pokrytí v médiích tomu dosud odpovídalo.

Pete Wells do toho svou recenzí hodil vidle a napadl jeden z hlavních prvků celého konceptu – jídlo. Podle Wellse prostě není jídlo v Locol dost dobré na to, aby mohlo běžnému fast-foodu konkurovat a přirovnává ho dokonce k jídlu z nemocniční kantýny. Recenze je vážně docela drsná, ale zároveň i dobře vyargumentovaná a jídla vážně nezní nijak lákavě.

Wells za text samozřejmě ihned schytal kritiku. Je prý cizinec z New Yorku co tomu nerozumí. Žije v omezeném světě luxusních restaurací a hlavně je k nadějnému a mladému konceptu nepřiměřeně přísný.

To je jeden úhel pohledu. Stejně tak se dá ale jeho recenze brát jako ničím nepřikrášlený pohled zvenčí, který odkrývá závažnou trhlinu (chuť jídla) ve vyhajpovaném food startupu.

Pro doplnění - reakce Roy Choi na Instagramu.

A když už jsem u těch stíracích recenzí, tak ještě krátce připomenu tenhle kousek od Ryana Suttona, ve kterém popisuje realitu zklamání z hvězdného L’Arpège od Alaina Passarda. Užitečné čtení, pokud chcete ušetřit 800 € za večeři pro dva.

Foto: Locol.

Omega-3 mastné kyseliny a bio mléko

Informace o nejnovějsí studii, která porovnává parametry bio mléka vs mléka z konvenčního chovu (týká se částečně i masa), už začíná pomalu kolovat i u nás. Tak přidávám trochu kontextu, protože tahle informace o vyšším obsahu omega-3 MK zaznívají docela často.

Zaznívají samozřejmě oprávněně, protože mléko z bio chovu skutečně má vyšší obsah omega-3 MK. Producenti z ekologického zemědělství ale tenhle fakt dost často nafukují.

O tom, jak bude složení mléka vypadat, totiž rozhoduje hlavně krmivo a ne nutně režim ekologického zemědělství. Stejných změn ve složení mléka se dosahuje i v konvenčním zemědělství, pokud převládá pastva.

Podstatné je i to, že s běžným příjmem mléčných výrobků mléko nepatří k významným zdrojům omega-3 MK. Takže i když byste kompletně přepli na mléko z pastevního chovu, bude změna v příjmu jen v řádu jednotek procent. Ořechy, semínka, rostlinné tuky a mořské ryby v tomhle hrají mnohem zásadnější roli a drtivou většinu omega-3 MK čerpáme z nich (ne z mléka).

Zmíněná studie navíc měří i nevýhody – bio mléko má znatelně nižší obsah jódu. A to ho z mléka čerpáme relativně víc než v případě omega-3 MK. Mléčnému tuku navíc pořád zůstává obsah nasycených a trans mastných kyselin, které pro nás nejsou dvakrát výhodné (a rozhodně jich máme ve stravě víc, než je zdrávo).

Celkově tedy příklad inzerování zdravotních benefitů, který není zrovna moc šťastný. A může klidně zakrýt jiné výhody ekologického zemědělství, které mají větší smysl (welfare zvířat, dopady na životní prostředí).

Čtěte dále:
Expert reaction to differences between organic and conventional milk and meat
A paper touting the benefits of organic milk for heart health may be overselling the drink (starší, ale perfektně k tématu)

Polyscience a Breville uvedou na trh novou indukci

Zatím jsem našel jen obrázky a zmínky na sociálních sítích. Podle popisků by se mělo jednat o indukci s precizní kontrolou teploty a docela šílenou cenou okolo 1800 $. Další info snad brzy, uvedení na trh v březnu.

Fotka zveřejněná uživatelem @polyscience, Úno 11, 2016 v 12:21 PST

Kávové trendy, které by už měl někdo konečně uspat

James Hoffmann na to šel tuhle docela oklikou. Problémy (nebo spíš zlozvyky?) ve výběrové kávě se ale dají pojmenovat i víc na přímo. A je pravda, že čím déle se člověk na některé věci v oboru kouká, tím víc jsou otravné.

Body v článku samozřejmě sledují pravidla každého správného listiclu a jsou značně zjednodušující a přibarvená. Na každém bodu ale určitě něco je.