Zápisník

pana Cuketky

Just Donut

Přišel jsem s nulovým očekáváním a odešel s krabicí plnou parádních koblih (á 35 Kč). Jsou velké, šišaté a vlastně vůbec nevypadají nijak sexy. To co se ale počítá, je chuť samotné koblihy a kvalita polevy.

V tomhle ohledu byly koblihy z Just Donut vážně skvělé. Úžasně voňavé, čerstvě smažené a kypré těsto, které by se dalo ujídat i jen tak. Polevy samozřejmě hodně sladké, ale taky pěkně vyladěné a plné chuti. Malinová, kokosová a arašídová u mě za plný počet bodů.

A ještě to zopakuju – vážně příjemné překvapení. Pokud se nebojíte tuku, cukru a lepku, tak hurá pro ostravskou koblihu s dírou!

P.S.: V Ostravě je už mezitím otevřela i druhá koblihárna O-donuts na Českobratrské. Tam to čeknu příště.

23. září 2016 00:09:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Ředkvička Rampouch

Takovou odrůdu v supermarketu nekoupíte. Bílá a podlouhlá ředkvička připomínající rampouchy. Chová se jinak úplně stejně jako ředkvičky červené – je křehká, křupe a pěkně pálí.

Malý příspěvek k jarní druhové pestrosti uloven v Holešovické tržnici u stánku se zeleninou z Mělníka (příště si poznačím i číslo stánku, ať víte přesně).

10. květen 2015 18:05:44 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

TriCafé

Nespokojená návštěva. Místo i obsluha moc příjemná. Ale to kafe je prostě občas úplně mimo a já si to vybral zrovna zrovínka dnes. Přešlehané mléko s velkými bublinami, vysoká teplota a fádní chuť kávy.

Centrum Prahy bez Emy (která je v neděli zavřená) je stran výběrové kávy ještě pořád dost děravé.

10. květen 2015 15:05:51 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Lokál Dlouhá

Spokojená návštěva.

10. květen 2015 15:05:28 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Laguiole, mucha jde

Jeden příběh z kategorie impulzivních nákupů v cizině. Příborové nože Laguiole s typickou vysedávající muškou na střence. Vysoce nepraktické, nepotřebné a příliš kýčovité. Nějak jsem ve slabé chvilce neodolal.

Jo a prý stále ještě Made in France. Ale moc tomu už nevěřím.

9. květen 2015 18:05:19 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Pony

Poslední zastávka u poníka - mladšího bráchy Kadeau. Živý neformální podnik a nová nordická v jednom. Na fotce je nejpovedenější chod – tatarák s okurkou a majonézou z potočnice. To nahoře je salát se sušeným nastrouhaným hovězím srdcem.

Pony je ve stejné lokalitě jako první kodaňské Kadeau, koncept i jídlo je teď ale úplně odlišné. A bohužel – ve srovnání s předchozím zážitkem nebo při porovnání s Relae (kde mají stejně rozsáhlé čtyřchodové menu také za 450 DKK) je to trochu slabota. Potrápili nás i uspěchaným a neosobním servisem.

Ňo, jediné štěstí, že jsme měli fajn společnost a dobrou náladu!

9. květen 2015 10:05:37 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další