O umělém mase od firmy Impossible Foods už jsem tady psal. Pět let výzkumu, 80 miliónů dolarů, GMO kvasinky s krevním barvivem a tajemná rostlinná fašírka se už konečně dostává na veřejnost.
Včerejší prezentaci nového burgeru vedl David Chang, který ho bude zároveň nabízet ve své nové restauraci Nishi.
.@Momofuku patty melt made w: Impossible Burger: only at Nishi lunch & limited quantity happy hour starts tomrorow!! pic.twitter.com/vGmkjvHMkd
— Dave Chang (@davidchang) 26. července 2016
Reakce na vege burger byly vesměs pozitivní ale semtam i s gustem negativní. U podobného typu produktu totiž strašně záleží, jaké je nastavené očekávání a s čím se vlastně umělé maso porovnává.
Pokud s dosavadními pokusy o vege burgery, tak tam bude asi Impossible Burger o fous napřed. Pokud s klasickým hovězím, tak tam logicky pozadu. Z fotek, reakcí a komentářů zatím usuzuji, že takový burger může při nejlepším projít jako náhrady levných fastfoodových burgerů s velmi tenkým plátkem masa a výrazným dochucením okolo.
Ambiciózní představení produktu měla na jaře i konkurence z Beyond Meat. Jejich Beyond Burger je sice postavený na klasické technologii extrudovaného hráškového proteinu, první a většinou pozitivní reakce se ale nijak zásadně neliší od těch na Impossible Burger.
Trh i investoři zatím podobným produktům hodně fandí, tak uvidíme, jak to půjde s reálnými prodeji a přijetím u veřejnosti. Při příští cestě do US určitě podrobně otestuju a dám vědět! :)
27. červenec 2016 11:07:05 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuVideo předělávka jednoho z mých starých receptů na musaku. Zn. blbě, ale po svém! :)
4. září 2017 10:09:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuPrázdniny pomalu končí, nový speciál pana Cuketky začíná. Barvy, chutě a vůně – 21 receptů do misky!
28. srpen 2017 10:08:35 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuDocela hrůzostrašné téma o tom jak tradiční thajský rybí pokrm zabije 20 tisíc lidí ročně.
Pokud máte někdy tendenci mít romantické představy o jídle a kuchyni našich předků, tak tohle je dobré pro kontext. Někdy se totiž zdá, že lidé v minulosti jedli lépe – lokálně, sezónně a v harmonii s přírodou. Byli zdraví, neobézní, bez infarktů a rakoviny.
Z obrazu ale vypadávají tehdejší každodenní útrapy, podvýživa, nedostupnost nezávadných potravin, otravy i velmi krátká doba dožití (na civilizační choroby tak nezbyl čas nebo nebyly zdiagnostikovány).
Na frak dostává i oblíbená představa o tom, jak je potřeba jíst potraviny, které se v regionu tradičně jí, protože je na ně tělo zvyklé.
Přitom to může být klidně i úplně naopak – jídlo, které se v regionu tradičně jí, může být zdrojem zdravotního rizika.
Kromě thajského koi pla máme z poslední doby ještě jeden příklad z Indie, kde se vyskytovaly náhlé epidemie dětských úmrtí na akutní encefalitidu (více o případu).
Dlouhá léta se nevědělo proč a teprve systematická práce epidemiologů v regionu tomu přišla na kloub. Děti zabíjel toxin, který se přirozeně vyskytuje v plodech liči. A pokud děti dostaly plody liči na lačno, riziko otravy se ještě zvýšilo.
Tohle samozřejmě není nic proti uctívání autentických kuchní jako takových. Je třeba si ale vždy uvědomit, že tak činíte z bezpečného obláčku moderního food systému, který vám dnes a denně zajišťuje dostatek nezávadných a dostupných potravin.
29. červen 2017 10:06:52 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuLéto budiž pochváleno a sním i ten nejjednodušší recept na třešňový clafoutis.
28. červen 2017 23:06:40 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku