Zápisník

10 nejotravnějších frází v jídelníčku restaurace

Na tomhle seznamu je vůbec nejlepší to, že to co už hostům v Americe přijde jako otravné a nebo vyloženě debilní, tak do Česka třeba ještě vůbec pořádně nedorazilo, nebo to tu bereme jako nejnovější super trend.

Ale samozřejmě přeháním a přehání i samotný seznam, který dává na frak nadužívaným a z prstu vycucaným frázím na jídelníčcích. Jde spíš o situace, kdy otevřete menu a buď nevěřícně koukáte nebo se musíte smát nahlas.

Tak schválně, najdeme v našem prostředí pro US toplist nějaký dobrý (a přiměřeně otravný) ekvivalent? :)

10) Zbytná francouzská slůvka
Libůstka, v ČR jsme ale většinou na levelu, kdy se podniky v menu zaseknou na správné gramatice. Navíc, když chceme být světoví, saháme spíš po angličtině.

9) Nesmyslné kategorie v menu
"Tiny Temptations, Mouthfuls, and #’DaSweetStuff" asi netrumfnem. V tomhle si to ale zase umíme vynahradit s humornými názvy jídel napříč celým lístkem.

8) Malé talíře, talíře ke sdílení, family-style servis
Tahle otravnost k nám přichází pouze pomalu, v několika podnicích už ale k vidění je (Sasazu je asi nej příklad). Pro hosta to prakticky znamená to, že se nedají odhadnout jídla podle velikosti (a ani podle ceny) a chody na stůl přicházejí bez pořadí a často chaoticky. Jako zlepšovák to funguje málokdy.

7) Pěny a další výplody molekulární gastronomie
U nás k vidění jen občas a spíš okrajově. V dobrých podnicích je tenhle trend už docela dobře (a právem) umrtven.

6) Přírodní hovězí od farmáře Polníčka z Vesničky u Lesa
Máme a známe. V té super explicitiní a trapné formě to ale naštěstí moc vidět není. Většina podniků, které s farmářskými produkty pracují, se umí pochlubit bez zbytečnýc trapáren.

5) Slůvka bez významu
Přírodní, babiččino, domácí – asi už víte. Tohle jede v Česku tak nějak kontinuálně a myslí na něj dokonce i české zákony. Užití spojení čerstvý, pravý, domácí, přírodní, živý, čistý, racionální se řídí vyhláškou (kterou ale nikdo moc nedodržuje).

4) V lese a na louce nasbíraný
Divoké a málo známé bylinky, ovoce a houby z divoké přírody. Na to si zatím u nás troufne jen málo podniků, takže k otravnosti je ještě hodně daleko. Potenciál nesnášenlivosti od hostů ale vidím veliký! :)

3) Dekonstruovaný
Dekonstrukce klasických (a často geniálních) jídel na změť nesouvisejících miniautur rozházených po talíři. Mrkev na sedm způsobů nebo štrůdl rozložený na prvočinitele. V jednom z deseti případů z toho vyjde geniální jídlo, zbytek už ale tak oslnivý není. Myslím, že i v Česku známe moc dobře, a jen tak hned se toho ještě nezbavíme.

2) Názvy jídel složené z jednoslovných popisků
No jo, tohle fičí hlavně ve fine diningu a vypadá to děsně cool. Pečené kuře na tymiánu s bramborovou kaší zní prostě moc obyčejně, proto se do menu napíše jen stroze – kuře / tymián / brambor. Tady jsme ale možná i o krok před světem, když vepřové pečeni se zelím a knedlíkem říkáme vepřo / knedlo / zelo.

1) Změny v jídlech vyloučeny
Ha, tohle jsem ani neznal, ale spousta podniků v US si tohle skutečně píše drobným písmem dolů na menu. Dávají tak hostům dopředu najevo, že neuspějí s žádostmi o úpravy jídel a náhrady surovin (samozřejmě mimo alergie). Tohle u nás k vidění není, zároveň je ale český host v tomhle hodně konzervativní a o změny jídel si asi tak často neříká.

Jsem připraven – nová kampaň chce zmapovat zájem zákazníků o ošklivou zeleninu

Iniciativa Zachraň jídlo spustila minulý týden novou kampaň s názvem Jsem připraven.

Akce by měla zmapovat zájem zákazníků o nákup nedokonalé zeleniny, kterou obchodníci odmítají prodáváat na základě jakostních kritérií. Ta v sobě zahrnují řadu významných kvalitativních parametrů (např. stupeň zralosti, poškození, zdravotní nezávadnost), vedle toho ale často i výhradně estetická kritéria, která až tak velký význam nemají.

Vede to pak k tomu, že se část zeleniny a ovoce z obchodního řetězce zbytečně vyřadí. Všechny zdroje, které se použily na jejich vypěstování pak přijdou z velké části vniveč.

Co s tím?

Zmírnění estetických kritérií a umožnění prodeje v běžné obchodní síti je jen jedno z možných řešení. Závisí na zájmu zákazníků a také na schopnosti obchodníka takovou zeleninu prodat.

Pokud je totiž cena takové zeleniny příliš nízká, může se stát, že nepodaří pokrýt všechny náklady na uvedení potraviny do obchodní sítě. A ty nejsou zrovna malé (sklizeň, třídění, balení, skladování, doprava).

Kampaň Jsem připravem chce osondovat přávě tento přístup a změřit jak je zájem zákazníků velký. K dnešnímu dni projevilo zájem asi 6000 lidí.

Druhý přístup k využití nedokonalé zeleniny nezávisí na koncovém článku obchodní sítě a je zaměřený na zpracovatelský průmysl.

Ošklivá zelenina a ovoce se totiž dá často snadno zpracovat na produkt, kde je tvar nebo estetika vedlejší. Jsou to třeba ovocné šťávy, různé zeleninové zavařeniny, pesta a omáčky.

Pokud existuje zpracovatel, který je schopný takové výpěstky od zemědělce koupit a zpracovat, tak je vyhráno. Ošklivé výpěstky do obchodní sítě ani nenastoupí a před zákazníka se dostanou až ve finální podobě potravinářského výrobku (nejsou tedy závislé na jeho ochotě kupovat ošklivější produkty).

Není to ale zas až tak jednoduché. Množství takové zeleniny je často nepředvídatelné a může přicházet v rychlých sezónních nárazech. Hodně záleží na schopnostech a flexibilitě zpracovatelů.

Kdy je zelenina nejen ošklivá ale už i závadná?

Netypický tvar, menší velikost, pár škrábanců a lehké zavadnutí často zelenině a ovoci ubírá na kvalitě jen minimálně. V tom nejhorším případě to poznáte jen na chuti, vůni a o něco málo výhodnějším obsahu živin.

Jsou ale i případy, kdy je vzhled spojený se zdravotním rizikem. A v takových případech je to už pro zeleninu a ovoce konečná a je potřeba ji vyhodit.

Týká se to například brambor, které jsou nazelenalé nebo naklíčené (s větším množstvím klíčků s délkou přes 3 mm). Takové brambory v sobě hromadí nebezpečné toxiny.

Na zváženou je i zavadlá nať s hnědými skvrnami u řapíkatého celeru, která vzniká při špatném skladování. Podobě jako u brambor souvisí s hromaděním nebezpečných látek, které mohou vyvolat silné alergické reakce.

Univerzální pohromou pro zeleninu, ovoce a houby jsou plísně a hniloba. Zejména u měkkých výpěstků s vysokým obsahem vody (rajčata, okurky, jahody, broskve aj.) je i drobná přítomnost plísně na povrchu konečná. Plíseň se v měkkých a vodnatých tkáních velmi snadno šíří a nese s sebou přítomnost nebezpečných toxinů. Zasažení plísní navíc nemusí být okem patrné a rozpoznatelné v chuti. I proto se zelenina a ovoce na přítomnost plísní velmi přísně testují.

Částečná záchrana je možná pouze u tvrdé zeleniny s nižším obsahem vody (např. kořenová zelenina), kde plísně tkání prorůstají pomaleji. Pokud je tam zasažena jen část, dá se s rezervou (alespoň 2 cm okolo) odkrojit.

Na cibuli se taky často objevuje černá plíseň (Aspergilus niger), kterou poznáte podle drobných černých skvrnek na slupce. Při menším zasažení a třeba jen na svrchní vrstvě takové plíseň nebezpečná není a dá se jí zbavit odstraněním svrchní vrstvy cibule.

Někde na hranici použitelnosti je naklíčená a scvrklá cibule nebo česnek. Taková zelenina zdravotně závadná být nemusí, kvalita a chuť je už ale úplně na dně.

Čtěte dále:
O plýtvání jídlem podrobně
Využití zeleniny od kořene po listy
Molds On Food: Are They Dangerous?

Ema jako winebar? Jo, Družstvo to zařídí!

Cha! Loni v zimě jsem básnil o tom, jak by bylo skvělé, kdyby se Ema Espresso Bar předělal na wine bar. A letos bác ho – moje přání se mi alespoň na jeden večer splní!

V pondělí 27. června od 20 hodin čekujte pop-up Ema má Družstvo. Mladí sommeliéři a jejich kamarádi okolo vína tam představí svoj vizi, jak by mohl vypadat neformální (a samozřejmě übercool a hipsta) vinný winebar.

Družstvo zatím běží jako pop-up, ale něco mi říká, že se z toho časem vyklube nějaký nový podnik v Praze. Fandím a těším! :)

Nová inspirace na Prkýnku

A takhle je mám nejraději já :) Uvařené a rozmáčknuté rané brambory, máslo, pažitka, sůl. A mezi brambory lučina, tvaroh nebo kozí sýr! Ať žije léto!!! 🍒😍 #prkýnko