Na tomhle seznamu je vůbec nejlepší to, že to co už hostům v Americe přijde jako otravné a nebo vyloženě debilní, tak do Česka třeba ještě vůbec pořádně nedorazilo, nebo to tu bereme jako nejnovější super trend.
Ale samozřejmě přeháním a přehání i samotný seznam, který dává na frak nadužívaným a z prstu vycucaným frázím na jídelníčcích. Jde spíš o situace, kdy otevřete menu a buď nevěřícně koukáte nebo se musíte smát nahlas.
Tak schválně, najdeme v našem prostředí pro US toplist nějaký dobrý (a přiměřeně otravný) ekvivalent? :)
10) Zbytná francouzská slůvka
Libůstka, v ČR jsme ale většinou na levelu, kdy se podniky v menu zaseknou na správné gramatice. Navíc, když chceme být světoví, saháme spíš po angličtině.
9) Nesmyslné kategorie v menu
"Tiny Temptations, Mouthfuls, and #’DaSweetStuff" asi netrumfnem. V tomhle si to ale zase umíme vynahradit s humornými názvy jídel napříč celým lístkem.
8) Malé talíře, talíře ke sdílení, family-style servis
Tahle otravnost k nám přichází pouze pomalu, v několika podnicích už ale k vidění je (Sasazu je asi nej příklad). Pro hosta to prakticky znamená to, že se nedají odhadnout jídla podle velikosti (a ani podle ceny) a chody na stůl přicházejí bez pořadí a často chaoticky. Jako zlepšovák to funguje málokdy.
7) Pěny a další výplody molekulární gastronomie
U nás k vidění jen občas a spíš okrajově. V dobrých podnicích je tenhle trend už docela dobře (a právem) umrtven.
6) Přírodní hovězí od farmáře Polníčka z Vesničky u Lesa
Máme a známe. V té super explicitiní a trapné formě to ale naštěstí moc vidět není. Většina podniků, které s farmářskými produkty pracují, se umí pochlubit bez zbytečnýc trapáren.
5) Slůvka bez významu
Přírodní, babiččino, domácí – asi už víte. Tohle jede v Česku tak nějak kontinuálně a myslí na něj dokonce i české zákony. Užití spojení čerstvý, pravý, domácí, přírodní, živý, čistý, racionální se řídí vyhláškou (kterou ale nikdo moc nedodržuje).
4) V lese a na louce nasbíraný
Divoké a málo známé bylinky, ovoce a houby z divoké přírody. Na to si zatím u nás troufne jen málo podniků, takže k otravnosti je ještě hodně daleko. Potenciál nesnášenlivosti od hostů ale vidím veliký! :)
3) Dekonstruovaný
Dekonstrukce klasických (a často geniálních) jídel na změť nesouvisejících miniautur rozházených po talíři. Mrkev na sedm způsobů nebo štrůdl rozložený na prvočinitele. V jednom z deseti případů z toho vyjde geniální jídlo, zbytek už ale tak oslnivý není. Myslím, že i v Česku známe moc dobře, a jen tak hned se toho ještě nezbavíme.
2) Názvy jídel složené z jednoslovných popisků
No jo, tohle fičí hlavně ve fine diningu a vypadá to děsně cool. Pečené kuře na tymiánu s bramborovou kaší zní prostě moc obyčejně, proto se do menu napíše jen stroze – kuře / tymián / brambor. Tady jsme ale možná i o krok před světem, když vepřové pečeni se zelím a knedlíkem říkáme vepřo / knedlo / zelo.
1) Změny v jídlech vyloučeny
Ha, tohle jsem ani neznal, ale spousta podniků v US si tohle skutečně píše drobným písmem dolů na menu. Dávají tak hostům dopředu najevo, že neuspějí s žádostmi o úpravy jídel a náhrady surovin (samozřejmě mimo alergie). Tohle u nás k vidění není, zároveň je ale český host v tomhle hodně konzervativní a o změny jídel si asi tak často neříká.
K Esce se mi za poslední měsíce kupít tolik dojmů, že si to asi budu muset sesumírovat do nějaké slohovky. Pokaždé mě potěší něco nového a zároveň naštve něco jiného. Z velkých otevíraček poslední doby je pro mě Eska asi nejvíc rozporuplný podnik vůbec.
28. září 2016 00:09:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuPrvní dojmy čerstvě po otevření? Úžasný interiér! A taky moc milý a svižný servis, který je pro podniky Riccarda Lucqueho tak typický.
Jídlo? Zklamání. Nic na vrácení a reklamaci, zároveň ale asi nejnudnější série jídel co jsem v síti La Bottega zažil.
Roláda z telecí hlavy s křenovou pěnou a salsou verde (345 Kč) vypadala na lístku děsně lákavě (a sám téhle sulcoidní partii skoro nikdy neodolám). V reálu ale smutně nedochucená a s konzistencí na hraně vysušení.
Brambory v popelu s carbonara omáčkou a lanýži (225 Kč) jsou zase komplet vykrádačka pečených brambor z Esky (ale třeba přiznaná, netuším detaily). A ještě k tomu ne moc povedená. Risotto, které v Bottegách jinak umí, tak tady jen tak tak a bůček se švestkovou omáčkou mi nedával smysl už vůbec (nedochucený, omáčka jako z čínského bistra).
Koncept La Bottega je skvělý, když funguje. Když ne, tak je to akorát pruda, protože levné to tu není vůbec (1600 Kč za dva bez dezertu). Doufám, že se vzpamatují.
27. září 2016 00:09:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuDalší nadějná kavárna v Ostravě (Porubě!). Super poloha u VŠB, fajn prostor i přátelská a pozorná obsluha.
Kávu měli zrovna z Barnu. Espresso i filtr moc fajn. Cappuccino chladnější než vlažné, s minimální chutí kávy a pěna takouvá pochroumaná. No i s tímhle ovšem příjemný zážitek z kávy a kávová úroveň v Porubě určitě pozvednuta.
Jinak samozřejmě kádinky a dřevěné podtácky jako všude, takže se tu i přespolní budou cítit jako v domácím habitatu.
25. září 2016 00:09:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuJen telegraficky, nicméně pořád nejlepší podnik na severní Moravě. Kyselica s kachním bombonem (z křupavého těsta), pečené brambory v popelu a srnčí hřbet s taštičkou naídvanou hříbky. Nej! ;)
24. září 2016 00:09:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuNová pobočka CO KAFE v Ostravě Porubě na hlavní třídě je už fakticky dokončená. Provozovatelé ale stále čekají na nezbytnou administrativu. Prý už ale brzy. Těším se moc! :)
24. září 2016 00:09:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku