Zápisník

Proč jsou rostlinná mléka tak nedobrá?

Protože chutnají po nepříliš chutné rostlinné bílkovině (např. ze sóji). Nové rostlinné "mléko" Ripple má ale špatnou pověst a chuť rostlinných mlék změnit.

Výrobce na to jde přes novou technologii, které je schopna rostlinný protein (z hrachu) očistit tak, že je po izolaci prostý typické vůně a (pa)chuti. A dá se pak použít v receptuře libovolného nápoje, aniž by zahýbal s chutí (podobně jako např. sója).

Výsledný nápj Ripple má tak ve výsledku stejný obsah bílkovin jako kravské mléko. Má ale poloviční obsah cukru a skoro žádný nasycený tuk. Plus obohacení vápníkem a vitamínem D.

Zní to jako sen šíleného výživáře, že? A kdo by to vlastně chtěl pít dobrovolně, co? Výsledku docela dost lidí. Všichni s alergiemi na kravské mléko a pak všichni, kteří hledají náhradu živočišných produktů.

Třeba bude i Ripple jen další nechutný blaf. Ale kdyby ne, tak by to tedy byl dost velký průlom. Nasazení očištěných rostlinných bílkovin totiž není jen záležitostí nápojů, ale dal by se použít i v ostatních potravinách.

Destice chřapáčová je na Prkýnku

Docela vošklivka. Ale jestli nani někde narazíte, slibte mi, že ji aspoň jednou zkusíte. Mě třeba destice chřapáčová vážně zaujala. A podle mě je i zajímavější než známější jidášovo ucho.

Za vzorky ke zpracování patří díky Qwertymu. Projděte si jeho úžasné houbařské fotosérie. Naprostá nádhera!

Kačenka česká je na Prkýnku

Hurá, otevírám novou kategorii houby na Prkýnku! Jako první jde na řadu naše úžasná jarní houba – kačenka česká.

Uníkátí svým vzhledem, jarní výskytem i intenzivní vůní. Pokud budete mít alespoň trochu možnost a někde ji zahlédnete, určitě ji vyzkoušejte. Já jsem nadšený!

Když ja v květnu takový humbuk okolo chřestu, tak proč by to samé nemohlo platit i o jedinéčné české houbě. Že jo?!

Kam letos vyrazit pro osivo? Třeba do nejbližší semínkovny!

Chtěli byste letos zusit zasít nějakou méně známou původní odrůdu? Vyražte do semínkovny, kde si můžete semínka zdarma nebo za nízký poplatek pořídit.

O co jde? Semínkovny (vím, děsněj název) jsou prostor pro sdílení a výměnu semínek nekomerčních odrůd. Na začátku sezóny si ze semínkovny osivo pořídíte a vysejete. Rostliny pak vypěstujete a semínka získaná na konci sezóny zase do semínkovny vrátíte.

Tolik alespoň základní bohulibý princip. Aby semínkovny fungovaly pořádně, potřebují zkušené zahradníky, kteří umí semenařit a kteří zaručí kontinuitu celého systému (výběr odrůd a hlídání kvality osiva).

Skrze semínkovny se tak můžete dostat k některým méně známým odrůdám. Můžete si je zkusit vypěstovat a můžete z nich zkusit získat semínka. Pokud budete úspěšní, tak alespoň malinko přispějete k odrůdové pestrosti a udržení starých odrůd při životě.

U nás se vedle amatérských nadšenců o zachování biodiverzity a genetických zdrojů stará systematicky i stát. Je to součást našeho národního bohatství a buďte si jistí, že se o něj někdo za vás velmi dobře stará.

Existují národní programy pro zachování genetických zdrojů, které jsou financované z veřejných rozpočtů a do kterých je zařazena řada odborných institucí. Máme genové banky pro rostliny, zemědělské plodiny (přes 50 tis. položek) i tradiční plemena hospodářských zvířat (přeštík, čestr a spol).

Takže se toho hlavně nebojte a klidně si letos semínkaření zkuste. I kdybyste byli zahrádkáři level Cuketka, biodiverzita v ČR na vás naštěstí nevisí! :)