Zápisník

První jarní bylinka? Medvědí česnek!

Proč je vlastně palmový olej tak rozšířený?

A proč z potravin jen tak rychle nezmizí? Negativní dopady na životní prostředí jsou už zdokumentovány dost dobře a určitě právem budí pobouření. Klíčové je ale taky ptát se proč je palmový olej tak všudypřípomný a nenahraditelný.

K jeho rozšíření v moderní výrobě potravin totiž vede velmi neúprosná logika a jeho náhrada nebo vyloučení není až tak jednoduché jak se na první pohled zdá. Tady je několik důvodů, proč je pozice palmového oleje tak silná. Vůbec to neberte jako obhajobu, spíš jen jako doplnění informací pro pochopení problému.

Palma olejná má vysoké výnosy a zabírá méně zemědělské půdy

Jeden z nejsilnějších důvodů – pěstování palmy olejné je neuvěřitelně efektivní. Palma olejná zabírá ze všech olejnin jen 4 % obdělávané půdy, vyprodukovaný olej ale přitom představuje 30 % celkového trhu.

Co to znamená? Abyste vypěstovali stejné množství oleje skrze jiné olejniny, musíte zabrat, přeměnit nebo vytvořit násobně víc zemědělské půdy (samozřejmě na úkor volné přírody). Pro srovnání – výnos palmy olejné na hektar půdy je cca 3,6 tun. U sóji je to 0,8 tuny a řepky jen 0,3 tuny. Je to šílený paradox, ale v tomhle ohledu (náročnost na půdu) je produkce palmového oleje šetrnější než ostatní olejniny.

Nižší náklady na pěstování– méně pesticidů, méně fosilního paliva

V přepočtu na tunu je palmový olej šetrnější i vzhledem k použití pesticidů, dusíkatých hnojiv a energií na vstupu. Pro představu – na tunu palmového oleje vystačíte s 47 kg pesticidů. Na tunu oleje z řepky ale potřebujete 99 kg a na tunu oleje ze sóji dokonce 315 kg pesticidů.

Podobně je to s hnojivem i energiemi. Tady palmový olej vyjde opět lépe a paradoxně šetrněji k životnímu prostředí.

Perfektní náhrada za máslo i trans tuky ve sladkostech

Teď důvody technologické. Motivace výrobců používat palmový tuk při výrobě potravin nevznikla jen tak z ničeho, ale předcházel tomu delší vývoj. Při výrobě sladkostí a sladkého pečiva totiž není moc na výběr. Potřebujete totiž nasycené tuky, které jsou při pokojové teplotě tuhé. Pečení, krémy a polevy bez takových tuků prostě nefungují.

Tradičně se na tohle používaly tuky živočišné (máslo), později se v potravinářství uplatňovaly nešťastné trans tuky. Od trans tuků ale v poslední letech následoval velký odklon (negativní vliv na zdraví). V řadě zemí jsou při výrobě potravin zakázány a celkově se tlačí na jejich vyloučení z výroby. Výrobci tedy sáhli po jediné zbývající možnosti, kterou měli a tou jsou tropické tuky – kokosový a palmový.

Dokud se v technologii tuků neobjeví nějaké nové zásadní řešení, tak jsou to buď tuky živočišné nebo tuky tropické (zjednodušeno).

Palmový tuk se tolik nekazí a taky se nepřepaluje

Poslední důvod pro masivní rozšíření palmového oleje je jeho trvanlivost a odolnost při smažení. V trvanlivosti výrobků dává děsně na frak máslu, protože méně oxiduje a výrobky z něj mohou mít delší trvanlivost. Palmový olej je taky strašně výhodný pro smažení, protože se tolik nepřepaluje. V Asii to z něj dělá jeden z nejoblíbenějších tuků na vaření.

Když se to všechno sečte, tak je docela dobře vidět, proč je pozice palmového oleje tak silná a proč jen tak z výrobků nezmizí. Na některé dílčí účely se dá nahradit snadno (např. na smažení, nebo jako palivo), žádný dostupný tuk ale nemá těch vhodných vlastností tolik pohromadě.

Dostupné alternativy jsou navíc jen v začátcích a jejich masivní rozšíření je ještě hodně daleko (např. produkce olejů z řas nebo z kvasinek). I proto palmový tuk jen tak nevymizí.

Čtěte dál:
Intaraktivní palmový speciál na Guardianu – spousta informací přehledně

Pekárna Praktika spouští rezervace na chléb

Úspěch a zájem jim moc přeju. Jejich chléb je snad první v Česku, který je potřeba zarezervovat předem! :)

Více o chlebu z Praktiky.

Barista roku a kavárny soutěžících

Barista roku 2016 je Ondřej Hurtík z kavárny Místo. Vítězkou Brewers Cupu je pak Karolína Kumštová z Five Elephant Coffee. Obrovská gratulace oběma! Konkurence i úroveň soutěžících je totiž rok od roku vyšší.

Pokud jste letos nebyli přímo na místě, mám pro vás přehled kaváren, ze kterých byli letošní soutěžící. Připravit se na soutěž a ještě k tomu zvládnout běžný denní provoz, to muselo dát obrovskou práci. Takže pokud máte v okolí nějakého baristu nebo kavárnu, kde jste zatím ještě nebyli, zajdětě se tam mrknout.

Jen možná ne hned dnes, kdy asi všichni vyspávají after party :)

Barista roku

1. místo Ondřej Hurtík – Místo, Praha
2. místo Jakub Hartl – La Bohéme Café, Praha
3. místo Ondřej Štoksa – EMA espresso bar, Praha
4. místo Jan Hrňa – Místo, Praha
5. místo Jakub Nikel – EMA espresso bar, Praha
6. místo Zdeněk Hýbl – One Sip Coffee (otevírají už brzy)

Martin Nosek – Kafec, Brno
Anna Marková – Dos Mundos, Praha
Tereza Tothová – Naše Café, Olomouc
Monika Čeňková – Bar, který neexistuje, Brno
Jan Malec – EMA espresso bar, Praha
Patrik Ramiandravola – Café Lounge, Praha
Lukáš Bros – Double B, Praha
Daniela Slabá – Místo, Praha
Martina Pechová – Costa Coffee
Jan Mlejnek – Nordbeans, Liberec
Jan Škeřík – Double B, Praha
Vojta Cífka – Café Lounge, Praha
Tereza Benešová – Můj šálek kávy, Praha
Hana Bojdová – Café Jen, Praha
Petr Kouba – Fragaria Coffee
Alan Jarrar – Alza Café, Praha
František Roháček
Vojta Růžička

Brewers cup

1. místo Karolína Kumštová - Five Elephant Coffee, Berlín
2. místo Mája Maříková – EMA espresso bar, Praha
3. místo Jiří Sládek – BrewBar Náplavka, Praha

Christian Černoch – Café Lounge, Praha
Tereza Balá – Můj šálek kávy, Praha
Jakub Hartl – La Bohéme Café, Praha
Vojtěch Štarha – Alza Café, Praha
Jan Hůza – Double B, Praha

Za případné chybky se moc omlouvám a budu rád, když mě hned opravíte. Díky! :)