Zápisník

Proč je vlastně palmový olej tak rozšířený?

A proč z potravin jen tak rychle nezmizí? Negativní dopady na životní prostředí jsou už zdokumentovány dost dobře a určitě právem budí pobouření. Klíčové je ale taky ptát se proč je palmový olej tak všudypřípomný a nenahraditelný.

K jeho rozšíření v moderní výrobě potravin totiž vede velmi neúprosná logika a jeho náhrada nebo vyloučení není až tak jednoduché jak se na první pohled zdá. Tady je několik důvodů, proč je pozice palmového oleje tak silná. Vůbec to neberte jako obhajobu, spíš jen jako doplnění informací pro pochopení problému.

Palma olejná má vysoké výnosy a zabírá méně zemědělské půdy

Jeden z nejsilnějších důvodů – pěstování palmy olejné je neuvěřitelně efektivní. Palma olejná zabírá ze všech olejnin jen 4 % obdělávané půdy, vyprodukovaný olej ale přitom představuje 30 % celkového trhu.

Co to znamená? Abyste vypěstovali stejné množství oleje skrze jiné olejniny, musíte zabrat, přeměnit nebo vytvořit násobně víc zemědělské půdy (samozřejmě na úkor volné přírody). Pro srovnání – výnos palmy olejné na hektar půdy je cca 3,6 tun. U sóji je to 0,8 tuny a řepky jen 0,3 tuny. Je to šílený paradox, ale v tomhle ohledu (náročnost na půdu) je produkce palmového oleje šetrnější než ostatní olejniny.

Nižší náklady na pěstování– méně pesticidů, méně fosilního paliva

V přepočtu na tunu je palmový olej šetrnější i vzhledem k použití pesticidů, dusíkatých hnojiv a energií na vstupu. Pro představu – na tunu palmového oleje vystačíte s 47 kg pesticidů. Na tunu oleje z řepky ale potřebujete 99 kg a na tunu oleje ze sóji dokonce 315 kg pesticidů.

Podobně je to s hnojivem i energiemi. Tady palmový olej vyjde opět lépe a paradoxně šetrněji k životnímu prostředí.

Perfektní náhrada za máslo i trans tuky ve sladkostech

Teď důvody technologické. Motivace výrobců používat palmový tuk při výrobě potravin nevznikla jen tak z ničeho, ale předcházel tomu delší vývoj. Při výrobě sladkostí a sladkého pečiva totiž není moc na výběr. Potřebujete totiž nasycené tuky, které jsou při pokojové teplotě tuhé. Pečení, krémy a polevy bez takových tuků prostě nefungují.

Tradičně se na tohle používaly tuky živočišné (máslo), později se v potravinářství uplatňovaly nešťastné trans tuky. Od trans tuků ale v poslední letech následoval velký odklon (negativní vliv na zdraví). V řadě zemí jsou při výrobě potravin zakázány a celkově se tlačí na jejich vyloučení z výroby. Výrobci tedy sáhli po jediné zbývající možnosti, kterou měli a tou jsou tropické tuky – kokosový a palmový.

Dokud se v technologii tuků neobjeví nějaké nové zásadní řešení, tak jsou to buď tuky živočišné nebo tuky tropické (zjednodušeno).

Palmový tuk se tolik nekazí a taky se nepřepaluje

Poslední důvod pro masivní rozšíření palmového oleje je jeho trvanlivost a odolnost při smažení. V trvanlivosti výrobků dává děsně na frak máslu, protože méně oxiduje a výrobky z něj mohou mít delší trvanlivost. Palmový olej je taky strašně výhodný pro smažení, protože se tolik nepřepaluje. V Asii to z něj dělá jeden z nejoblíbenějších tuků na vaření.

Když se to všechno sečte, tak je docela dobře vidět, proč je pozice palmového oleje tak silná a proč jen tak z výrobků nezmizí. Na některé dílčí účely se dá nahradit snadno (např. na smažení, nebo jako palivo), žádný dostupný tuk ale nemá těch vhodných vlastností tolik pohromadě.

Dostupné alternativy jsou navíc jen v začátcích a jejich masivní rozšíření je ještě hodně daleko (např. produkce olejů z řas nebo z kvasinek). I proto palmový tuk jen tak nevymizí.

Čtěte dál:
Intaraktivní palmový speciál na Guardianu – spousta informací přehledně

2. únor 2016 14:02:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Šumivé sommeliérské plky

Čistě pro pobavení. Aneb když se kácí dogmata ve víně, lítají třísky. Jako bonus si dejte i čtení o vínech Pét-Nat, která už se u nás sem tam objevují (zmíněné vinařství Costadilà vedou zrovna v Prosekárně).

3. prosinec 2015 16:12:12 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Sezóna vývarů do kelímku je tu!

Vzpomínáte, jak jsem tu psal o novém trendu vývaru do kelímku? Zima je zase tady a vypadá to, že se to zase pomalu rozjíždí. Ještě ani pořádně nemrzne a v Praze už jsou dva nové zdroje, kde můžete načepovat vývar do kelímku.

Silák
Za Silákem, silným kuřecím vývarem, stojí food pionýrka Anna, která s vývarem začínala v malém už loni v kavárně Bitcoin Coffee. Letos vývar rozjeli ve větším a pod vlastní značkou. Proklikejte si báječný příběh o zrození projektu.

Kostní vývar z TRMS
Další vývar do kelímku najdete v krámku TRMS (prodávají ho ale myslím i v Maso a Kobliha). Nechávají si ho vyrábět na farmě Sasov. Je z hovězích a vepřových kostí, které se pomalu táhnou 3 dny. V krámku v Náplavní si ho můžete načepovat do kelímku a ochutit přímo na místě.

Skoro bych si i tipnul, že to nejsou poslední letošní přírůstky. Takže jestli někde na vývar do kelímku narazíte, dejte mi určitě vědět. Sám si to musím ještě pořádně obejít.

Aktualizace – vývar v Mikrofarmě
I v Brně se bude rozlévat vývar! Mikroframa DeguŠtace (Moravské náměstí 4) nově nabízí vývar do kelímku s sebou.

Další čtení k vývarům:
Ochutnávka vývaru z Naše maso a Konečně vývar
Silný kuřecí vývar do omáček
Telecí vývar a demi glace
Recept na zeleninový vývar
Vývar ze zbytků kuřecí pečeně

Foto: Silák, The Real Meat Society

2. prosinec 2015 20:12:01 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

The Nordic Cookbook

Šéfkuchař Magnus Nilsson napsal novou kuchařku věnovanou severské kuchyni – The Nordic Cookbook.

Je fakt velká a najdete v ní 700 receptů pro domácí vaření inspirované kuchyní ze severu. Předchozí kuchařky vydané na toto téma (např. Relae nebo Noma) se zatím věnovaly spíše jídlům a nápadům, které vzešly ze slavných restaurací. Na doma rozhodně nic jednoduchého.

Nilssonova kuchařka ale vychází z tradičních domácích receptů, ke kterým slavný šéfkuchař přidal jen svůj pohled. Takže je plná jídel, které počítají s domácím kuchařem a dají se snadno provést i v podmínkách obyčejné kuchyně.

Vyšla teď v říjnu a určitě stojí za pozornost.

30. listopad 2015 12:11:14 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku