Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
A proč z potravin jen tak rychle nezmizí? Negativní dopady na životní prostředí jsou už zdokumentovány dost dobře a určitě právem budí pobouření. Klíčové je ale taky ptát se proč je palmový olej tak všudypřípomný a nenahraditelný.
K jeho rozšíření v moderní výrobě potravin totiž vede velmi neúprosná logika a jeho náhrada nebo vyloučení není až tak jednoduché jak se na první pohled zdá. Tady je několik důvodů, proč je pozice palmového oleje tak silná. Vůbec to neberte jako obhajobu, spíš jen jako doplnění informací pro pochopení problému.
Palma olejná má vysoké výnosy a zabírá méně zemědělské půdy
Jeden z nejsilnějších důvodů – pěstování palmy olejné je neuvěřitelně efektivní. Palma olejná zabírá ze všech olejnin jen 4 % obdělávané půdy, vyprodukovaný olej ale přitom představuje 30 % celkového trhu.
Co to znamená? Abyste vypěstovali stejné množství oleje skrze jiné olejniny, musíte zabrat, přeměnit nebo vytvořit násobně víc zemědělské půdy (samozřejmě na úkor volné přírody). Pro srovnání – výnos palmy olejné na hektar půdy je cca 3,6 tun. U sóji je to 0,8 tuny a řepky jen 0,3 tuny. Je to šílený paradox, ale v tomhle ohledu (náročnost na půdu) je produkce palmového oleje šetrnější než ostatní olejniny.
Nižší náklady na pěstování– méně pesticidů, méně fosilního paliva
V přepočtu na tunu je palmový olej šetrnější i vzhledem k použití pesticidů, dusíkatých hnojiv a energií na vstupu. Pro představu – na tunu palmového oleje vystačíte s 47 kg pesticidů. Na tunu oleje z řepky ale potřebujete 99 kg a na tunu oleje ze sóji dokonce 315 kg pesticidů.
Podobně je to s hnojivem i energiemi. Tady palmový olej vyjde opět lépe a paradoxně šetrněji k životnímu prostředí.
Perfektní náhrada za máslo i trans tuky ve sladkostech
Teď důvody technologické. Motivace výrobců používat palmový tuk při výrobě potravin nevznikla jen tak z ničeho, ale předcházel tomu delší vývoj. Při výrobě sladkostí a sladkého pečiva totiž není moc na výběr. Potřebujete totiž nasycené tuky, které jsou při pokojové teplotě tuhé. Pečení, krémy a polevy bez takových tuků prostě nefungují.
Tradičně se na tohle používaly tuky živočišné (máslo), později se v potravinářství uplatňovaly nešťastné trans tuky. Od trans tuků ale v poslední letech následoval velký odklon (negativní vliv na zdraví). V řadě zemí jsou při výrobě potravin zakázány a celkově se tlačí na jejich vyloučení z výroby. Výrobci tedy sáhli po jediné zbývající možnosti, kterou měli a tou jsou tropické tuky – kokosový a palmový.
Dokud se v technologii tuků neobjeví nějaké nové zásadní řešení, tak jsou to buď tuky živočišné nebo tuky tropické (zjednodušeno).
Palmový tuk se tolik nekazí a taky se nepřepaluje
Poslední důvod pro masivní rozšíření palmového oleje je jeho trvanlivost a odolnost při smažení. V trvanlivosti výrobků dává děsně na frak máslu, protože méně oxiduje a výrobky z něj mohou mít delší trvanlivost. Palmový olej je taky strašně výhodný pro smažení, protože se tolik nepřepaluje. V Asii to z něj dělá jeden z nejoblíbenějších tuků na vaření.
Když se to všechno sečte, tak je docela dobře vidět, proč je pozice palmového oleje tak silná a proč jen tak z výrobků nezmizí. Na některé dílčí účely se dá nahradit snadno (např. na smažení, nebo jako palivo), žádný dostupný tuk ale nemá těch vhodných vlastností tolik pohromadě.
Dostupné alternativy jsou navíc jen v začátcích a jejich masivní rozšíření je ještě hodně daleko (např. produkce olejů z řas nebo z kvasinek). I proto palmový tuk jen tak nevymizí.
Čtěte dál:
Intaraktivní palmový speciál na Guardianu – spousta informací přehledně
V českém kole, které proběhlo tento týden se vařila dvě jídla na téma jelení hřbet a jeseter. Finalista se pak utká s dalšími 20 šéfkuchaři v evropském kole, které bude v květnu v Budapešti.
21. leden 2016 16:01:22
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Už přespříští víkend to začne – národní kolo baristické soutěže Barista roku 2016. A i když je akce primárně určena pro odbornou veřejnost, tak i pro laickou veřejnost se tam něco najde.
Mimo hlavních soutěží, kde se spolu utkají nejlepší baristé z Česka, tam bude i super degustační program.
15 pražíren bude prezentovat svoji nejlepší kávu – na filtru a střídavě i na espresso baru. Takže pokud chcete ochutnat spoustu skvělé kávy na jednom místě, neváhal bych (vstupenky jsou od 220 do 440 Kč).
21. leden 2016 11:01:15
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Je to přelomová aktualizace po 21 letech, která vychází ze spolupráce s výzkumnou organizací World Coffee Research.
Nový nástroj SCAA Coffee Taster's Flavor Wheel dává všem profesionálům z oboru sjednocenou a vědecky podloženou mapu chutí, které se mohou v kávě vyskytnout.
Chutě (v češtině přesněji kombinace chuti a vůně) jsou seřazeny podle vzájemné blízkosti a jsou rozděleny do tří vrstev podle hloubky rozlišení. Vše vychází z publikace WCR Sensory Lexicon, systematické práce degustátorů a následné statistické analýzy (vše za cílem seřadit deskriptory z lexinou podle vzájemné blízkosti do skupin).
Materiál je venku zdarma. Všechny chutě a vůně si navíc můžete s pomocí lexikonu reprodukovat na referenčních vzorcích (Američané jsou ovšem ve výhodě, protože občas jako reference slouží běžné potraviny v americké obchodní síti).
Zní to asi dost nudně. Pro kávu je to ale opravdu velký progres, který by měl zlepšit vzájemnou komunikaci v kávovém světě. Už to sjíždím!
20. leden 2016 14:01:54
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Tichých stížností na postup úředníků jsem od provozovatelů slyšel nespočet. Jen výjimečně se ale dostanou takhle na veřejnost.
Bistro banh-mi-ba si prostřednictvím petice stěžuje na zvláštní postup MČ Praha 1, která jim týden po otevření vypověděla nájem bez udání důvodu.
Neznám detaily, ale přijde mi to jako dost podivný postup. Jsem zvědavý na reakce i rozuzlení (jestli nějaké nastane). Pokud má podnik pocit, že je v právu, tak je jen dobře, že začal bránit.
Aktualizace (25. ledna 2016)
MČ Praha 1 reaguje na stížnost bistra ve veřejném vysvětlení svého postupu. Pokud vás dění okolo banh-mi-ba zaujalo, přečtete si jejich celé vyjádření.
Aktualizace (4. února 2016)
Ještě jedno kolo – tentokrát nové vyjádření bistra banh-mi-ba.
Připravovali je 2 roky a snažili se při nich vzít v potaz co nejvíc současných poznatků, které se nashromáždily za posledních deset let (naposledy to v UK dělali v roce 1995).
Nová doporučení jsou přísnější ve všech kategoriích. Zahrnují i nové poznatky o protektivním účinku alkoholu, který není zas až tak silný jak se doteď tradovalo (platí pouze u populace starší 55 let a to ještě spíše už žen). A rozhodně neospravedlňuje doporučení pro zahájení pravidelného mírného pití alkoholu.
Nová doporučení stanovují pití alkoholu s nízkým rizikem (tedy nikoliv bezpečné) na 14 dávek alkoholu na týden a ideálně s rozložením do 3 a více dní (1 jednotka = 8 g alkoholu). Stejný limit platí nově pro muže i pro ženy (dříve bylo doporučení pro muže na 3 až 4 jednotkách na den)
Přeloženo na běžné nápoje to vychází přibližně na 6 velkých piv (á 0,5 l), 6 sklenek vína (á 175 ml) nebo 7 panáků tvrdého alkoholu (á 50 ml) za týden.
A to je docela přísnost, že? Nová doporučení jsou taky jedna z nejpřísnějších na světě. Jsou ale také nejaktuálnější, tak uvidíme, které země se budou postupně přidávat.
Nová doporučení podrobně:
Alcohol Guidelines Review –
Report from the Guidelines
development group to the
UK Chief Medical Officers
UK Chief Medical Officers’
Alcohol Guidelines Review –
Summary of the proposed
new guidelines
HLEDAT
