A proč z potravin jen tak rychle nezmizí? Negativní dopady na životní prostředí jsou už zdokumentovány dost dobře a určitě právem budí pobouření. Klíčové je ale taky ptát se proč je palmový olej tak všudypřípomný a nenahraditelný.
K jeho rozšíření v moderní výrobě potravin totiž vede velmi neúprosná logika a jeho náhrada nebo vyloučení není až tak jednoduché jak se na první pohled zdá. Tady je několik důvodů, proč je pozice palmového oleje tak silná. Vůbec to neberte jako obhajobu, spíš jen jako doplnění informací pro pochopení problému.
Palma olejná má vysoké výnosy a zabírá méně zemědělské půdy
Jeden z nejsilnějších důvodů – pěstování palmy olejné je neuvěřitelně efektivní. Palma olejná zabírá ze všech olejnin jen 4 % obdělávané půdy, vyprodukovaný olej ale přitom představuje 30 % celkového trhu.
Co to znamená? Abyste vypěstovali stejné množství oleje skrze jiné olejniny, musíte zabrat, přeměnit nebo vytvořit násobně víc zemědělské půdy (samozřejmě na úkor volné přírody). Pro srovnání – výnos palmy olejné na hektar půdy je cca 3,6 tun. U sóji je to 0,8 tuny a řepky jen 0,3 tuny. Je to šílený paradox, ale v tomhle ohledu (náročnost na půdu) je produkce palmového oleje šetrnější než ostatní olejniny.
Nižší náklady na pěstování– méně pesticidů, méně fosilního paliva
V přepočtu na tunu je palmový olej šetrnější i vzhledem k použití pesticidů, dusíkatých hnojiv a energií na vstupu. Pro představu – na tunu palmového oleje vystačíte s 47 kg pesticidů. Na tunu oleje z řepky ale potřebujete 99 kg a na tunu oleje ze sóji dokonce 315 kg pesticidů.
Podobně je to s hnojivem i energiemi. Tady palmový olej vyjde opět lépe a paradoxně šetrněji k životnímu prostředí.
Perfektní náhrada za máslo i trans tuky ve sladkostech
Teď důvody technologické. Motivace výrobců používat palmový tuk při výrobě potravin nevznikla jen tak z ničeho, ale předcházel tomu delší vývoj. Při výrobě sladkostí a sladkého pečiva totiž není moc na výběr. Potřebujete totiž nasycené tuky, které jsou při pokojové teplotě tuhé. Pečení, krémy a polevy bez takových tuků prostě nefungují.
Tradičně se na tohle používaly tuky živočišné (máslo), později se v potravinářství uplatňovaly nešťastné trans tuky. Od trans tuků ale v poslední letech následoval velký odklon (negativní vliv na zdraví). V řadě zemí jsou při výrobě potravin zakázány a celkově se tlačí na jejich vyloučení z výroby. Výrobci tedy sáhli po jediné zbývající možnosti, kterou měli a tou jsou tropické tuky – kokosový a palmový.
Dokud se v technologii tuků neobjeví nějaké nové zásadní řešení, tak jsou to buď tuky živočišné nebo tuky tropické (zjednodušeno).
Palmový tuk se tolik nekazí a taky se nepřepaluje
Poslední důvod pro masivní rozšíření palmového oleje je jeho trvanlivost a odolnost při smažení. V trvanlivosti výrobků dává děsně na frak máslu, protože méně oxiduje a výrobky z něj mohou mít delší trvanlivost. Palmový olej je taky strašně výhodný pro smažení, protože se tolik nepřepaluje. V Asii to z něj dělá jeden z nejoblíbenějších tuků na vaření.
Když se to všechno sečte, tak je docela dobře vidět, proč je pozice palmového oleje tak silná a proč jen tak z výrobků nezmizí. Na některé dílčí účely se dá nahradit snadno (např. na smažení, nebo jako palivo), žádný dostupný tuk ale nemá těch vhodných vlastností tolik pohromadě.
Dostupné alternativy jsou navíc jen v začátcích a jejich masivní rozšíření je ještě hodně daleko (např. produkce olejů z řas nebo z kvasinek). I proto palmový tuk jen tak nevymizí.
Čtěte dál:
Intaraktivní palmový speciál na Guardianu – spousta informací přehledně
Tentokrát velikonoční klasika aneb jak se bez nervů vypořádat s klasickou jehněčí pečení. V receptu ukazuju postup s pomalým pečením a ochucení, které jsem odkoukal od Paula Daye. Neuvěříte, co s jehněčím provede kombinace rozmarýnu, česneku a filátek z ančovičky! :)
Pokud letos nebudete mít celou kýtu a máte jen jehněčí kotletky nebo hřebínek. Mrkněte na můj starší recept na jehněčí kotletky do růžova. Super osvědčená metoda.
26. březen 2016 22:03:33 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuKrásná rozborka jehněčího. Jak se jehněčí bourá a co všechno se dá udělat s jednotlivými partiemi.
Najdete tam mimo jiné i parádní fotky k rožněnému jehni na nepřímém žáru s pomocí provázku. Na chlup stejná metoda jako moje loňská jehněčí kýta na rožni.
25. březen 2016 19:03:53 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuBrunch! Sice jen jednou měsíčně, ale zase nejblíž od domu. Prosecco (90 Kč), pomerančový fresh (60 Kč) a káva. Vejce Benedikt (s domácími muffiny, 145 Kč), vykřupaná slanina a parádní snídaňová specialita – smažené vejce (45 Kč).
Vajíčko naměkko, akorát pěkně obalené a osmažené dokřupava. Technicky to není úplná sranda trefit. A mimo skotského vejce v Koblize něco takového v Praze moc k vidění nebývá.
20. březen 2016 17:03:25 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuLetos na Prkýnku otevřu novou kategorii věnovanou houbám a projdeme to pěkně od jara až do zimy. Tržních hub máme v Česku několik desítek, takže hurá směr nové kulinární obzory! :)
19. březen 2016 17:03:56 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku