A proč z potravin jen tak rychle nezmizí? Negativní dopady na životní prostředí jsou už zdokumentovány dost dobře a určitě právem budí pobouření. Klíčové je ale taky ptát se proč je palmový olej tak všudypřípomný a nenahraditelný.
K jeho rozšíření v moderní výrobě potravin totiž vede velmi neúprosná logika a jeho náhrada nebo vyloučení není až tak jednoduché jak se na první pohled zdá. Tady je několik důvodů, proč je pozice palmového oleje tak silná. Vůbec to neberte jako obhajobu, spíš jen jako doplnění informací pro pochopení problému.
Palma olejná má vysoké výnosy a zabírá méně zemědělské půdy
Jeden z nejsilnějších důvodů – pěstování palmy olejné je neuvěřitelně efektivní. Palma olejná zabírá ze všech olejnin jen 4 % obdělávané půdy, vyprodukovaný olej ale přitom představuje 30 % celkového trhu.
Co to znamená? Abyste vypěstovali stejné množství oleje skrze jiné olejniny, musíte zabrat, přeměnit nebo vytvořit násobně víc zemědělské půdy (samozřejmě na úkor volné přírody). Pro srovnání – výnos palmy olejné na hektar půdy je cca 3,6 tun. U sóji je to 0,8 tuny a řepky jen 0,3 tuny. Je to šílený paradox, ale v tomhle ohledu (náročnost na půdu) je produkce palmového oleje šetrnější než ostatní olejniny.
Nižší náklady na pěstování– méně pesticidů, méně fosilního paliva
V přepočtu na tunu je palmový olej šetrnější i vzhledem k použití pesticidů, dusíkatých hnojiv a energií na vstupu. Pro představu – na tunu palmového oleje vystačíte s 47 kg pesticidů. Na tunu oleje z řepky ale potřebujete 99 kg a na tunu oleje ze sóji dokonce 315 kg pesticidů.
Podobně je to s hnojivem i energiemi. Tady palmový olej vyjde opět lépe a paradoxně šetrněji k životnímu prostředí.
Perfektní náhrada za máslo i trans tuky ve sladkostech
Teď důvody technologické. Motivace výrobců používat palmový tuk při výrobě potravin nevznikla jen tak z ničeho, ale předcházel tomu delší vývoj. Při výrobě sladkostí a sladkého pečiva totiž není moc na výběr. Potřebujete totiž nasycené tuky, které jsou při pokojové teplotě tuhé. Pečení, krémy a polevy bez takových tuků prostě nefungují.
Tradičně se na tohle používaly tuky živočišné (máslo), později se v potravinářství uplatňovaly nešťastné trans tuky. Od trans tuků ale v poslední letech následoval velký odklon (negativní vliv na zdraví). V řadě zemí jsou při výrobě potravin zakázány a celkově se tlačí na jejich vyloučení z výroby. Výrobci tedy sáhli po jediné zbývající možnosti, kterou měli a tou jsou tropické tuky – kokosový a palmový.
Dokud se v technologii tuků neobjeví nějaké nové zásadní řešení, tak jsou to buď tuky živočišné nebo tuky tropické (zjednodušeno).
Palmový tuk se tolik nekazí a taky se nepřepaluje
Poslední důvod pro masivní rozšíření palmového oleje je jeho trvanlivost a odolnost při smažení. V trvanlivosti výrobků dává děsně na frak máslu, protože méně oxiduje a výrobky z něj mohou mít delší trvanlivost. Palmový olej je taky strašně výhodný pro smažení, protože se tolik nepřepaluje. V Asii to z něj dělá jeden z nejoblíbenějších tuků na vaření.
Když se to všechno sečte, tak je docela dobře vidět, proč je pozice palmového oleje tak silná a proč jen tak z výrobků nezmizí. Na některé dílčí účely se dá nahradit snadno (např. na smažení, nebo jako palivo), žádný dostupný tuk ale nemá těch vhodných vlastností tolik pohromadě.
Dostupné alternativy jsou navíc jen v začátcích a jejich masivní rozšíření je ještě hodně daleko (např. produkce olejů z řas nebo z kvasinek). I proto palmový tuk jen tak nevymizí.
Čtěte dál:
Intaraktivní palmový speciál na Guardianu – spousta informací přehledně
Tenhle 60g pytlíček mě stál 450 Kč. Dá se z něj připravit celkem 5 šálků (po 12 g), takže cena za jeden je pak v domácích podmínkách asi 90 Kč.
Pro srovnání – je to asi 7,50 Kč za gram kávy. Cena běžné výběrové kávy se pak pohybuje v rozmezí 1-1,50 Kč za gram. Kolik by asi takový šálek kávy stál v kavárně? 200 nebo 300 Kč? Víc? :)
Kávu jsem objednával v rámci předplatného Superlatives, které provozuje Matt Perger (možná znáte jeho parádní kávový newsletter.
Na balíček s kávou jsem čekal asi dva měsíce, nakonec ale fakt přišel. Jako první vzorek se posílala Juliette – káva odrůdy gesha z Panamy.
Přímo na balíčku byl odkaz na microsite, kde jsem našel uvítací video, komplet informace o původu a zpracování a samozřejmě i podrobný návod na domácí přípravu (včetně přípravy vody).
To všechno navíc v rámci živé komunity, kterou Matt Perger spracuje v rámci projektu Barista Hustle. Takže jste mohli živě diskutovat o pražících profilech nebo sdílet finty na přípravu s ostatními.
Na mé úrovni domácí kávové bydlenky to bylo spíše too much info a jde na tom dobře vidět, jak je taková káva záležitostí hlavně pro kávové geeky. Juliette je přitom sama o sobě úplně blbuvzdorná a nadchla by vás, myslím, i bez grafů a číslíček. Mně nadchla určitě! :)
8. září 2016 12:09:53 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuVideo remake mých oblíbených cibulek na plotně. A jsou perfektní i na grilu. Celý recept.
19. srpen 2016 11:08:19 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuRemake mojí oblíbené rajské omáčky. Tentokrát na videu a s loupáním bez spařování. Mrkněte na celý recept!
15. srpen 2016 13:08:02 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuKombinace mých oblíbených brambůrků a rychlých krémových hříbků.
Mrkněte na techniku v detailu. Hříbky se nejprve prudce opečou, pak se plamen zmírní a přidá se cibule. Jakmile zesklovatí, vmíchá se creme fraiche a vše se krátce nechá dojet. Za mě asi ta nej úprava pro hřiby! :)
A volba kopru je samozřejmě volitelná. Pokud s ním nejste kamarádi, sáhněte po tymiánu nebo po prosté pažitce.
10. srpen 2016 10:08:39 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku