Zápisník

Keramický brousek na nože MinoSharp Plus3

Hlásím nový přírůstek k brusným kamenům na nože z loňska – japonský brousek s otočnými vodními kameny MinoSarp (cena okolo 40 USD).

Po pár dnech používání jsem nadšený. Broušení je strašně jednoduché a ještě k tomu rychlé. Brousek má v sobě tři otočné kameny s vodící drážkou. Na dno stačí dát trochu vody a pak brousky postupně projet od nejhrubší hrubosti po nejjemnější.

Je to celé Very simple. Okay? :)

Pokazit nemůžete skoro nic. Drážka zajišťuje správný úhel a na běžné přebroušení stačí okolo 10 přejetí na každé hrubosti. Pět kuchyňských nožů jsem na tom měl hotových za pár minut.

Nevýhody? Zatím je jedna. U některých nožů, kde je střenka moc blízko u čepele, se nedá čepel projet až do konce, protože se zarazí o vodící krytku brousku. Žádná velká tragédie, ale může to být u některých nožů otrava.

Jinak to ale vidím jako perfektní řešení pro domácího kuchaře, který se nechce drbat s brusnými kameny. Mít doma tohle a k tomu obyčejnou ocílku, tak máte myslím komplet vystaráno.

Budu teď MinoSharp používat častěji, tak dám ještě vědět, kdyby se vyskytl nějaký problém (výdrž kamenů, materiál). Zatím ale opatrné nadšení. Doporučuju!

Související náčiní do kuchyně:
22 absolutních nezbytností do kuchyně podle pana C

A teď mi ještě někdo přidal tip, že něco podobného dělá i Ikea (brousek Skärande). Až se tam zase někdy dostanu, tak to omrknu, v principu to bude podobné.

8. leden 2016 14:01:49 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Proč jí děti z bohatších rodin zdravěji?

Souvislost mezi příjmy, kvalitou stravy a zdravím je sice již dlouho známá. Pořád se ale vedou spory o příčinách a o možnostech nápravy.

Lidé s nižšími příjmy konzumují méně vlákniny, více cukru a více nasycených tuků. Ale proč tomu tak je? Článek probírá dvě nedávné studie, které na tenhle problém přinášejí nový úhel pohledu.

Nejde jen o cenu potravin (fastfood a polotovary vs. kvalitní základní potraviny – zelenina, maso, ryby). Silnou roli má i to, jaké potraviny se naučíme preferovat v dětství a dokonce i to, která jídla nám lépe chutnají.

Naše chutě a preference se formují v dětství. A podle všeho to vypadá, že právě tady se vytváří velké rozdíly mezi tím, jaké preference so do života odneseme.

Rodiče s vyššími příjmy mají víc prostředků na to, aby skrze opakovanou expozici naučili své děti pestřejšímu jídelníčku. Jinými slovy – mohou si dovolit vyhodit jídlo, které jejich děti odmítnou (a v jejich rozpočtu to žádnou paseku neudělá).

Naopak rodiče s nižšími příjmy tenhle luxus nemají. Jsou v tomhle opatrnější, více se bojí, že se jídlo vyhodí, a tak děti vystavují méně pestřejší a osvědčené stravě (u které je vyšší pravděpodobnost, že ji dítě sní).

31. leden 2016 11:01:18 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Kolik potravin se dá vypěstovat ve městě?

Žalostně málo. Nová studie, která analyzovala možnosti města Seattle v potravinové soběstačnosti, vypočítala, že by město pokrylo spotřebu potravin z pouhých 1 až 4 %.

Aby město (600 tis. obyvatel) pokrylo svoje potřeby v jídle, musel by se okruh zemědělské půdy zvětšit o 58 km kolem celého města.

Související:
Urban farming is booming, but what does it really yield?

30. leden 2016 13:01:21 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

The surprising truth about the ‘food movement’

Hnutí za lepší jídlo. Co to vlastně je a kdo je jeho součástí? Jak je silné? A zajímá to vůbec veřejnost?

30. leden 2016 13:01:40 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Technologický přelom v zemědělství? Příchod CRISPR

Technologie editace genů CRISPR bude mít už brzy v zemědělství zásdaní roli. První plodiny se mohou na trhu objevit už okolo roku 2020.

Co vlastně technologie CRISPR pro zemědělství znamená? Jaké jsou rozdíly oproti GMO plodinám? Jaká jsou rizika? A jaké by měly být regulace?

Delší čtení na víkend! :)

Související:
Co to je CRISPR?

30. leden 2016 13:01:19 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku