Zápisník

James Hoffmann analyzuje trh výběrové kávy

Around the world coffee suppliers regularly meet with people opening cafes for all the wrong reason. They hate their office job (while it may pay well, they feel their soul is being crushed), and they’ve always loved cafes. They have no experience in running a business and no experience in coffee.

To date, as an industry, we’ve sold the idea that if they just serve good coffee then all will be well. If they buy the right machine, buy the right coffee from the right roaster who buys from the right farmer, then success is assured. We know this isn’t true, and we really need to stop pretending it is.

Skvělý text! Hoffmann předpovídá korekci trhu s vlnou zavírání kaváren a pražíren i konsolidaci a upevňování pozic silnějších hráčů. Těžko říct, jak moc se Praha (a Česko) podobá rozvinutým trhům na západě, několik paralel se ale v textu najít dá.

Vlnu otevírání nových podniků tu máme určitě a podle tempa nových podniků máme vrchol ještě před sebou. Spousta kaváren u nás je taky otevřena jen krátce a ne dost dlouho na to, aby se ukázala jejich soběstačnost a dlouhodobá udržitelnost.

Vážně podnětné čtení. Jestli se o výběrovou kávu v ČR zajímáte, určitě si to projeďte (není to dlouhé):

Part 1: The Lull
Part 2: The Bubble
Part 3: Implications and Predictions

Solený tvaroh!

Asi si při čtení řeknete – počkat, já tvaroh naslano znám a dělám, tak v čem je to jiné? Rozdíl činí použití výhradně tučného tvarohu (>9 %) a hlavně vysoký obsah soli (2 až 3,5 %) podobně jako např. v sýru feta. Je prostě nutné to zkusit!

Vypečené kuře s cuketou a olivami

Kuře minimalista! Troufám si říct – jednoduchý a přitom moc fajn recept bez kompromisů.

Jahodová bublanina

Co je na české kuchyni to nejlepší? Ty nejoblíbenější recepty jsou zároveň i ty nejjednodušší. Užívejte léto! :)

Jak to opravdu bylo se salmonelou na Apetit pikniku

Pěkná rekapitulace loňské aféry na Apetit pikniku. Na článku je asi nejzajímavější sdělení ředitele Hygienické stanice hl. m. Praha, ve kterém říká, že akce s amatérskými kuchaři na veřejnosti pod dozor hygieniků nespadají a proto je kontrolovat nebudou.

Což je hodně zvláštní. Riziko pro spotřebitele je u jídla od amatérského kuchaře rozhodně vyšší než u profíků s řádným vybavením a hlavně správnou výrobní praxí.

Být profíkem v gastru (se vší tou kontrolní zátěží, kterou na mě stát dává), rozhodně bych si tohle nenechal líbit. No a jako spotřebitel asi také ne. Právní vakuum pro amatérské vaření na veřejnosti každopádně trvá dál.