Zápisník

Mořské řasy jako potravina budoucnosti?

Rostou velmi rychle, nevyžadují zalévání ani hnojení a nezatěžují prostředí, ve kterém rostou. Ba právě naopak – z mořské vody umí odebrat přebytečný dusík a fosfor, který tam přitekl z hnojiv použitých na souši. Produkce řas ve velkém by byla i relativně nenáročná na zdroje a ještě by se dala dobře skloubit s produkcí mlžů (ústřice, hřebenatky, slávky).

Potud to zní docela dobře. Na druhou stranu ale nejsou řasy jako potravina nic moc. Přirozená chuť ani konzistence není zrovna lákavá a v regionech, které nemají kontakt s mořem, není kulinárně nijak zažitá.

Řasy mají slušný obsah vlákniny a proteinů. Podle druhu pak obsahují různě velké množství jódu. Může to být dobře, pokud je ho ve stravě nedostatek. Pro běžné rozšíření je to ale problém, protože jódem ze stravy se dá snadno předávkovat.

Na straně produkce to tedy smysl docela dává. Zbývá jen vyřešit nepodstatný detail – kdo by to rád a bezpečně jedl.

Čtěte dál:
A New Leaf – Is Seaweed the New Superfood?
Seaweed is easy to grow, sustainable and nutritious. But it’ll never be kale

Divoké obrození

Óká. Myslím, že už se to může říct nahlas — letošek v jídle bude hodně hodně divoký, ušpiněný od hlíny a rozhodně se v něm neobejdete bez botanického atlasu a starých knížek od Marie Úlehlové Tilschové.

Čerstvé ovoce a zelenina á la UGO — ochutnávka s partnerem blogu

Květnový partner blogu, pan Ugo, za mnou přišel s netradičním požadavkem. Umí prý udělat ovocné a zeleninové šťávy, které i po třech týdnech chutnají stejně jako čerstvé, nemají v sobě konzervanty a nejsou nijak tepelně ošetřené. Záhada? Musel jsem ho vzít za slovo!