Mořské řasy jako potravina budoucnosti?

Rostou velmi rychle, nevyžadují zalévání ani hnojení a nezatěžují prostředí, ve kterém rostou. Ba právě naopak – z mořské vody umí odebrat přebytečný dusík a fosfor, který tam přitekl z hnojiv použitých na souši. Produkce řas ve velkém by byla i relativně nenáročná na zdroje a ještě by se dala dobře skloubit s produkcí mlžů (ústřice, hřebenatky, slávky).

Potud to zní docela dobře. Na druhou stranu ale nejsou řasy jako potravina nic moc. Přirozená chuť ani konzistence není zrovna lákavá a v regionech, které nemají kontakt s mořem, není kulinárně nijak zažitá.

Řasy mají slušný obsah vlákniny a proteinů. Podle druhu pak obsahují různě velké množství jódu. Může to být dobře, pokud je ho ve stravě nedostatek. Pro běžné rozšíření je to ale problém, protože jódem ze stravy se dá snadno předávkovat.

Na straně produkce to tedy smysl docela dává. Zbývá jen vyřešit nepodstatný detail – kdo by to rád a bezpečně jedl.

Čtěte dál:
A New Leaf – Is Seaweed the New Superfood?
Seaweed is easy to grow, sustainable and nutritious. But it’ll never be kale

28. říjen 2015 19:10:02 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Czech Cup Tasters Championship 2015 má vítězku!

Titul nejlepšího degustátora kávy o víkendu v Olomouci obhájila Zuzka Černá z Original Coffe (viz moje poslední návštěva a ochutnávky kávy). Určitě pěkná záminka k ochutnávce jejich káv nebo k návštěvě cuppingu, který občas pořádají!

A jak se vlastně v degustaci kávy soutěží?
Základem je porovnávací senzorická zkouška tzv. triple test neboli trojúhelníková zkouška (používá se např. při zkouškách profesionálních degustátorů vína). Degustátor při ní před sebe dostane tři vzhledově stejné vzorky, ze kterých jsou dva shodné a jeden odlišný. Jeho úkol je s pomocí smyslů správně určit vzorek odlišný.

Při kávové soutěži mají takto soutěžící určit celkem osm trojic na čas. Rozhoduje počet správně určených vzorků a při shodě pak i rychlost určení. To všechno samozřejmě před publikem a proti ostatním soutěžícím.

Po soutěžících se nepožaduje nic navíc (např. určování odrůdy, metody zpracování, regionu) a je pouze na nich, jak se k odlišnému vzorku dopracují (vzorky se mohou lišit v chuti i ve vůni).

Zkouška paradoxně nevyžaduje žádnou profesionální znalost kávy jako takové. Pravidelným ochutnáváním kávy a trénováním smyslů se ale na ni dá lépe připravit. Při ochutnávaní vzorků mezi sebou se musíte spoléhat na senzorickou pamět. A musíte v nich velmi rychle najít typické znaky, které by se daly použít pro porovnání. Liší se vzorky specifickým aroma, mají jinak silnou aciditu, jsou jinak hořké, nebo mají odlišné tělo? Čím lépe kávu znáte, tím to jde samozřejmě snadněji.

30. březen 2015 11:03:08 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Přiznání lidí z gastronomie

No. Radši ani nechtějte vědět jak to vlastně ve skutečnosti chodí. Jinak byste si už žádné jídlo v restauraci tak dobře neužili. Skvělá série, ve které se profíci z oboru svěřují o svých frustracích, bolístkách i nočních můrách. Krev, pot, drama!

29. březen 2015 21:03:01 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Nejlepší francouzská cukrařina v Praze? Votre Plaisir!

Možná jste mysleli, že řeknu Saint Tropez, ale poslední dobou mě opravdu baví víc věci z Votre Plaisir.

Jejich Paris-Brest už jsem vychvaloval opakovaně. Podle mě lepší verzi v Praze nikdo nedělá.

Dnes musím přidat ještě mille-feuille s dvojím vanilkovým krémem a křupavé odpalované těsto se slaným karamelem. To druhé je opravdový technický majstrštyk a není moc často k vidění. Obojí je perfektně chuťově vyladěné, skvěle zpracované a ještě k tomu s bezchybnou prezentací.

Je vždycky skvělé vidět někoho, kdo umí. Cukrařina dnes láká kdekoho. Dotáhnout to ale od upatlaných cupcakes k profesionálním dezertům, to se tu teď daří jen sporadicky. V tomhle Votre Plaisir vyčuhují nad ostatními o hlavu.