Zápisník

Mořské řasy jako potravina budoucnosti?

Rostou velmi rychle, nevyžadují zalévání ani hnojení a nezatěžují prostředí, ve kterém rostou. Ba právě naopak – z mořské vody umí odebrat přebytečný dusík a fosfor, který tam přitekl z hnojiv použitých na souši. Produkce řas ve velkém by byla i relativně nenáročná na zdroje a ještě by se dala dobře skloubit s produkcí mlžů (ústřice, hřebenatky, slávky).

Potud to zní docela dobře. Na druhou stranu ale nejsou řasy jako potravina nic moc. Přirozená chuť ani konzistence není zrovna lákavá a v regionech, které nemají kontakt s mořem, není kulinárně nijak zažitá.

Řasy mají slušný obsah vlákniny a proteinů. Podle druhu pak obsahují různě velké množství jódu. Může to být dobře, pokud je ho ve stravě nedostatek. Pro běžné rozšíření je to ale problém, protože jódem ze stravy se dá snadno předávkovat.

Na straně produkce to tedy smysl docela dává. Zbývá jen vyřešit nepodstatný detail – kdo by to rád a bezpečně jedl.

Čtěte dál:
A New Leaf – Is Seaweed the New Superfood?
Seaweed is easy to grow, sustainable and nutritious. But it’ll never be kale

Nová inspirace na Prkýnku

Chřest, mladé čekankové lístky a jahody. Naprostý jarní cajk! ;) #prkýnko

Chřest, jahody, čekanka

Sladký a ještě lepkavý chřest. Syrový, zbavený konců a nakrájený na mandolíně. Sladké jahody. A hořká křehká čekanka k tomu za ženu. Mňám!

Další tip do nádob na balkon – sladká čekanka

První věc, která se mi povedla vypěstovat z italské zásilky, je sladká listová čekanka.

Podobně jako mangold ji mám v nízkém a širokém plastovém květináči. Vyrostla opravdu rychle a mám tu teď první malou sklizeň. Pokud jsem to správně pochopil, měla by snad i trochu dorůstat. Uvidíme.

Chuť je hořká a lístky jsou pěkně šťavnaté. Hned ji jdu nasypat do nějakého rychlého salátu.