Zápisník

Mořské řasy jako potravina budoucnosti?

Rostou velmi rychle, nevyžadují zalévání ani hnojení a nezatěžují prostředí, ve kterém rostou. Ba právě naopak – z mořské vody umí odebrat přebytečný dusík a fosfor, který tam přitekl z hnojiv použitých na souši. Produkce řas ve velkém by byla i relativně nenáročná na zdroje a ještě by se dala dobře skloubit s produkcí mlžů (ústřice, hřebenatky, slávky).

Potud to zní docela dobře. Na druhou stranu ale nejsou řasy jako potravina nic moc. Přirozená chuť ani konzistence není zrovna lákavá a v regionech, které nemají kontakt s mořem, není kulinárně nijak zažitá.

Řasy mají slušný obsah vlákniny a proteinů. Podle druhu pak obsahují různě velké množství jódu. Může to být dobře, pokud je ho ve stravě nedostatek. Pro běžné rozšíření je to ale problém, protože jódem ze stravy se dá snadno předávkovat.

Na straně produkce to tedy smysl docela dává. Zbývá jen vyřešit nepodstatný detail – kdo by to rád a bezpečně jedl.

Čtěte dál:
A New Leaf – Is Seaweed the New Superfood?
Seaweed is easy to grow, sustainable and nutritious. But it’ll never be kale

Macíci

How Jacques Pepin Saved My Life

Super čtení a ukrutný doják. Dnes jsem to přechroustal v tramvaji a málem jsem přejel svoji zastávku, jak to bylo dobré. Od tramvaje jsem pak ještě pospíchal domů, abych si sedl a dočetl zbytek.

Takže se nenechte nachytat někde na cestách jako já. Sedněte si někam pod strom nebo do křesla a dejte si to na jeden zátah bez vyrušování.

P.S.: Kniha Jacques Pepin's Complete Techniques je opravdu úžasná. Pořád do ní koukám několikrát za rok. Jestli chcete přijít na kloub základům vaření, není moc lepších knížek.