Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
První vlnu článků o červeném mase a uzeninách, které podle WHO (potažmo IARC) způsobují rakovinu (tlustého střeva), už asi máte za sebou. Pokud v tom ale pořád nemáte jasno a hledáte něco, čeho se chytit, tak přidám pár informací na doplnění.
IARC to bohužel ve svém primárním sdělení vzala dost stroze, což hodně nahrává nesprávným interpretacím. A bez podrobného vysvětlení dalších autorit v oboru, to pak pro veřejnost nedává moc smysl.
Za vysvětlení stojí už samotné rozdělení masa do kategorií karcinogenů. Červené maso skončilo ve skupině pravděpodobných karcinogenů 2A a zpracované maso (nasolené, naložené, uzené a jinak konzervované) pak dokonce ve skupině karcinogenů 1, u kterých je způsobení rakoviny prokázané (v tomto případě hlavně rakoviny tlustého střeva).
Tohle rozdělení do skupin ale vyjařuje hlavně míru jistoty, že něco rakovinu způsobuje. Vůbec to ale nemusí odpovídat tomu, kolik rakoviny v reálu způsobují. Ve srovnání např. s konzumací alkoholu nebo s kouřením je totiž riziko u masa rozhodně menší.
Mechanismů, kterými může maso rakovinu způsobit, je hned několik (a všechny se stále podrobně studují). Důkazy jsou ale opřeny hlavně o epidemiologické studie, které spojují spotřebu masa a výskyt rakoviny v průběhu života.
Izolovat přesnou příčinu a následek je tak hodně obtížné a v reálu se tak z toho dají vyvodit jen přibližná doporučení, která s nějakou pravděpodobností vedou ke snižení rizika.
Nic moc velkou jistotu z toho ale zatím vyvodit neumíme a tomu by měly odpovídat i závěry, které z takových zpráv vznikají. Tj. neplašit a brát nové informace v kontextu.
Co tedy víme jistě?
Určitě víme, že nevyvážená strava s vysokým podílem masa a uzenin obzvlášť, není ideální cesta k dlouhověkosti ve zdraví. Víme také, že uzení a zpracování masa při vysokých teplotách tomu také moc nepomáhá.
Zároveň ale víme, že pestrá strava s vysokým podílem zeleniny a ovoce a s vysokým obsahem vlákniny nám prospívá. Dost pomůže i nepřehánět to s alkoholem a nekouřit. A máme taky dost dobrý přístup k proteinům z jiných druhů masa, z ryb a z rostlin.
Problém je s určením maximální bezpečné dávky červeného masa a uzenin na den. Zatím takové přesné a jisté číslo není. Ve výživových doporučeních se zatím pracuje s číslem okolo 70 g na den a je otázka jak moc je to přesné.
Každopádně v našich končinách je to k zamyšlení i bez zprávy WHO a dlouhodobě. Spotřebu masa máme nadprůměrnou, milujeme uzeniny a zeleninu naopak příliš nemusíme.
Výběr dalšího čtení k tématu:
Processed meat and cancer – what you need to know
Beefing With the World Health Organization's Cancer Warnings
Meat Is Linked to Higher Cancer Risk, W.H.O. Report Finds
27. říjen 2015 17:10:46
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Tohle je totálně boží! :) Měl by se člověk cítit provinile, když si v zimě koupí rajčata v supermarketu? Ježišmárjá, jen to ne!
Skvělá esej s recepty od šéfkuchařky Amandy Cohen z restaurace Dirt Candy.
Zimní rajčata určitě nevoní tolik jako rajčata na vrcholu sezóny, ale zase z nich není potřeba dělat polysterén. To je fakt blbost.
Určitě můžete utéct k sterilovaným rajčatům San Marzano v plechovce, ta mimo sezónu fungují skvěle. Z těch čerstvých se zase v zimě výborně drží rajčata třešňová.
A rozhoduje taky úprava. Pečená rajčata, omáčky z rajčat, dlouhé dušení a výrazné ochucení. To všechno vám v zimě dokáže ulehčit život. Nebojte se toho!
10. únor 2016 10:02:01 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Zrovna jsem si nasolil krásný T-bone, a než se mi pěkně nasolí, tak alespoň krátké anatomické opáčko.
T-bone je vlastně složený ze dvou steaků – obsahuje svíčkovou (to je ten menší sval vlevo) a nízký roštěnec. Oba svaly naléhají na bederní obratel, který na řezu tvoří písmeno T. Okolo nich jsou pak ještě k zastižení menší svalíky a tukový kryt.
Steak na fotce je z TRMS, doba zrání 6+ týdnů, váha okolo půl kila (cena 514 Kč).
Legenda k fotce:
1 – Psoas major (svíčková)
2 – Psoas minor
3 – Longissimus (nízký roštěnec)
4 – Multifidus dorsi
Snad jsem to teda trefil. Jestli najdete chybu, dejte vědět... :)
A pokud si chcete pohrát s identifikací svalů v hovězím mase, tak tady je super 3D model s identfikací svalových skupin.
7. únor 2016 19:02:23 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Britská semenářská firma Thompson & Morgan přišla na trh se zeleninovým Frankensteinem neboli lilkobramborou.
Jedná se o rostlinu lilku, která je naroubovaná na bramboru (běžně se takto roubují třeba okurky na dýni). Vrchní část rostliny normálně plodí lilky a dolní část zase brambory.
Tentokrát to ale není žádná revoluční plodina, ale spíš zpestření pro domácí pěstitele. Lilkobrambor je totiž vhodný pro pěstování v nádobách, takže se vám v pohodě vejde třeba na balkon, kde budete mít lilek i bramboru na jednom místě.
Firma předtím dělala něco podobného i s rajčetem, kde to funguje obdobně. Lilky, rajčata i brambory jsou totiž v rostlinné říší blízcí příbuzní, takže jim to šlape i takto pospolu.
Čtěte dále (jaro se blíží):
7 tipů jak rozjet jedlý balkon
Zahrádka na dvou metrech
7. únor 2016 11:02:27
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Když už jsme u těch brambor, v USA právě regulátoři schválili druhou generaci GMO brambor Innate™, takže mohou jít na volný trh.
Nově vyšlechtěné brambory řeší hned několik problémů, které se při produkci brambor vyskytují.
Innate brambory jsou odolné proti vzniku tmavých skvrn, které vznikají při transportu (takové ty šedé fleky, co jsou vidět po oloupání) a značně snížené je u nich i hnědnutí (určitě znáte, když nastrouháte brambory na bramboráky). Obojí se zdá jako blbost, ale v běžné výrobě potravin to způsobuje značné ztráty nebo náklady navíc (které se tímto dají eliminovat).
Mají o 90 % menší obsah asparaginu, což je prekurzor pro rakovinotvorný akrylamid, který vzniká při smažení a opékání brambor (nebo kdekoliv, při teplotách vyšších než 120 °C).
Brambory mají i sníženou produkci jednoduchých cukrů, takže jsou odolnější proti chladu a mohou se skladovat delší dobu při teplotách okolo nuly (obyč brambory v chladu sládnou). A aby toho ještě nebylo málo, jsou Innate brambory rezistentní proti plísni ramborové.
Dost slušný a ambiciózní pokus, řekl bych. Tak uvidíme, jak uspějí na trhu.
Rozhodovat totiž bude i přijetí veřejnosti (silné naladění proti GMO), přijetí klíčových hráčů na trhu (výrobci potravin, zemědělci), chování v běžném zemědělském provozu (cena, hnojení, pesticity) a samozřejmě i kulinární atraktivita (chuť, vůně, vlastnosti při vaření).
7. únor 2016 11:02:10 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Kobzole, erteple, zemáky – celá nová kapitola na Prkýnku. A že tam teda chyběly. V inspiracích je už přes 80 nápadů!
Brambory byly docela oříšek, protože se o nich dá psát hodně dlouho, ale je třeba vybrat jen to podstatné. Navíc na to, jak s nimi v české kuchyni vaříme často, tak jsou docela háklivé na skladování i správnou přípravu. Jejich všestrannost to ale zase bohatě vynarazuje.
Polaďte bramborové know how a jeslti máte nějaký bramborový nápad v kapse – přidejte se!
5. únor 2016 17:02:08 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
HLEDAT
