Zápisník

pana Cuketky

Maso a rakovina – jak se zorientovat?

První vlnu článků o červeném mase a uzeninách, které podle WHO (potažmo IARC) způsobují rakovinu (tlustého střeva), už asi máte za sebou. Pokud v tom ale pořád nemáte jasno a hledáte něco, čeho se chytit, tak přidám pár informací na doplnění.

IARC to bohužel ve svém primárním sdělení vzala dost stroze, což hodně nahrává nesprávným interpretacím. A bez podrobného vysvětlení dalších autorit v oboru, to pak pro veřejnost nedává moc smysl.

Za vysvětlení stojí už samotné rozdělení masa do kategorií karcinogenů. Červené maso skončilo ve skupině pravděpodobných karcinogenů 2A a zpracované maso (nasolené, naložené, uzené a jinak konzervované) pak dokonce ve skupině karcinogenů 1, u kterých je způsobení rakoviny prokázané (v tomto případě hlavně rakoviny tlustého střeva).

Tohle rozdělení do skupin ale vyjařuje hlavně míru jistoty, že něco rakovinu způsobuje. Vůbec to ale nemusí odpovídat tomu, kolik rakoviny v reálu způsobují. Ve srovnání např. s konzumací alkoholu nebo s kouřením je totiž riziko u masa rozhodně menší.

Mechanismů, kterými může maso rakovinu způsobit, je hned několik (a všechny se stále podrobně studují). Důkazy jsou ale opřeny hlavně o epidemiologické studie, které spojují spotřebu masa a výskyt rakoviny v průběhu života.

Izolovat přesnou příčinu a následek je tak hodně obtížné a v reálu se tak z toho dají vyvodit jen přibližná doporučení, která s nějakou pravděpodobností vedou ke snižení rizika.

Nic moc velkou jistotu z toho ale zatím vyvodit neumíme a tomu by měly odpovídat i závěry, které z takových zpráv vznikají. Tj. neplašit a brát nové informace v kontextu.

Co tedy víme jistě?

Určitě víme, že nevyvážená strava s vysokým podílem masa a uzenin obzvlášť, není ideální cesta k dlouhověkosti ve zdraví. Víme také, že uzení a zpracování masa při vysokých teplotách tomu také moc nepomáhá.

Zároveň ale víme, že pestrá strava s vysokým podílem zeleniny a ovoce a s vysokým obsahem vlákniny nám prospívá. Dost pomůže i nepřehánět to s alkoholem a nekouřit. A máme taky dost dobrý přístup k proteinům z jiných druhů masa, z ryb a z rostlin.

Problém je s určením maximální bezpečné dávky červeného masa a uzenin na den. Zatím takové přesné a jisté číslo není. Ve výživových doporučeních se zatím pracuje s číslem okolo 70 g na den a je otázka jak moc je to přesné.

Každopádně v našich končinách je to k zamyšlení i bez zprávy WHO a dlouhodobě. Spotřebu masa máme nadprůměrnou, milujeme uzeniny a zeleninu naopak příliš nemusíme.

Výběr dalšího čtení k tématu:
Processed meat and cancer – what you need to know
Beefing With the World Health Organization's Cancer Warnings
Meat Is Linked to Higher Cancer Risk, W.H.O. Report Finds

27. říjen 2015 17:10:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Mistr v tlačení kávy už v sobotu!

Baristi, spousta kávy a nažhavené válce aeropressů na vás čekají už tuto sobotu v Malostranské besedě!

Od 9 do 17h tam bude probíhat české mistrovství v přípravě aeropressu. Doprovodný program bude věnovaný degustacím a udělátkům na domácí přípravu kávy.

Loňský šampion byl Jiří Sládek z Brewbaru Náplavka. Tady je jeho vítězný recept.

4. květen 2016 19:05:42 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Skyr dorazil do Česka!

Pamatujete ještě moji zmínku o skyru, když jsem byl v Kodani? Teď do vypadá, že skyr konečně dorazil i do Česka a začal se tu podávat pod značkou Kapucín.

Skyr je původem z Islandu. Konzistencí se podobá řeckému jogurtu (10 % tuku) nebo husté zakysané smetaně (až 30 % tuku). Obsahuje ale typicky pod 1 % tuku (často 0,1 nebo 0,2 %).

Vyrábí se z odstředěného mléka, do kterého se přidají kultury se sýřidlem. Skyr pak prochází dvojí fermentací a ke konci ještě vykapáním v plátně (tradičně) nebo separací tryskou (průmyslově), což mu dá tu správně hustou konzistenci. Klik pro celý proces výroby (výstřižek je z Wiley Handbook of Food Products Manufacturing).

Kombinace nízkého obsahu tuku, relativně vysokého obsahu bílkovin a příjemné konzistence dělá ze Skyru v poslední době miláčka i mimo severské země.

Českou verzi jsem ještě neměl v ruce, ale jdu ji hned sehnat. Jsem zdvědavý, jakou to bude mít v Česku odezvu a jestli se skyr chytne.

Další čtení o skyru:
Iceland: Behind the Scenes Tour of a Skyr Factory
How I Started My Business: Siggi’s Skyr

4. květen 2016 11:05:51 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Kavárna co hledá jméno

Spokojená návštěva.

2. květen 2016 00:05:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Čirůvka májovka je na Prkýnku!

Doplňte si vzdělání a hlavně se jí nebojte! Vedle smržů, kačenek a destic je to další krásná jarní houba.

Sezóna čirůvky májovky teď běží naplno a ještě chvilku vydrží. Pátrejte na trzích a u známých houbařů. Pokud se chcete pusti do sbírání sami, tak jen pokud jste sami zkušení houbaři. U čirůvky májovky totiž hrozí nebezpečné záměny za jedovaté houny. Tak bacha, plz! :)

28. duben 2016 15:04:15 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Proč jsou rostlinná mléka tak nedobrá?

Protože chutnají po nepříliš chutné rostlinné bílkovině (např. ze sóji). Nové rostlinné "mléko" Ripple má ale špatnou pověst a chuť rostlinných mlék změnit.

Výrobce na to jde přes novou technologii, které je schopna rostlinný protein (z hrachu) očistit tak, že je po izolaci prostý typické vůně a (pa)chuti. A dá se pak použít v receptuře libovolného nápoje, aniž by zahýbal s chutí (podobně jako např. sója).

Výsledný nápj Ripple má tak ve výsledku stejný obsah bílkovin jako kravské mléko. Má ale poloviční obsah cukru a skoro žádný nasycený tuk. Plus obohacení vápníkem a vitamínem D.

Zní to jako sen šíleného výživáře, že? A kdo by to vlastně chtěl pít dobrovolně, co? Výsledku docela dost lidí. Všichni s alergiemi na kravské mléko a pak všichni, kteří hledají náhradu živočišných produktů.

Třeba bude i Ripple jen další nechutný blaf. Ale kdyby ne, tak by to tedy byl dost velký průlom. Nasazení očištěných rostlinných bílkovin totiž není jen záležitostí nápojů, ale dal by se použít i v ostatních potravinách.

27. duben 2016 16:04:59 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další