Zápisník

Jaký typ zemědělství má vyšší výnos? Konvenční nebo ekologické?

A aby nedošlo k mýlce, tak hned v úvodu zdůrazním – odkazovaný text není úplně blbý a kromě výnosu bere při porovnání v úvahu mnohem víc faktorů.

Při jednoduchém porovnání výnosů to zatím vychází na rozdíl okolo 20 až 30 % v neprospěch ekologického zemědělství. Jak už to tak ale bývá, celé je to o něco složitější, než se zdá. A při porovnání strašně moc záleží na tom, s čím vším počítáte.

Za vším hledej dusík
Nižší výnos u ekologického zemědělství je způsobený z velké části tím, že se při hnojení používají tradiční postupy hnojení. Dusík (nutný pro růst) se do půdy dostává skrze rostliny, které umí fixovat vzdušný dusík. Neumí to ale moc rychle a ještě pro ně musíte vyhradit osevní plochu navíc. A podobně je to hnojivem živočišného původu – zvířata se musí někde pást (anebo je musíte něčím krmit). Když se pak při přepočtu započtou všechny nároky na půdu, výnos na hektar to snižuje.

Konveční zemědělství na druhou stranu používá dusík vyrobený průmyslově v Haber-Boschově procesu. Je to až k neuvěření, ale 80 % dusíku, který tvoří naše těla, pochází právě z této reakce.

Postupy v konvenčním zemědělství jsou ale hodně nešetrné k půdě a hnojení syntetickým dusíkem je šíleně neefektivní. Přes 80 % dusíku zůstane nevyužito a odchází do prostředí, kde způsobuje další problémy (eutrofizace). Průser je i v samotné výrobě, která je hodně náročná na energii.

Nejmenší zlo
Co je tedy horší? Dělat šetrné zemědělství na větší ploše na úkor divoké přírody. Nebo naopak zemědělství intenzifikovat na co nejmenší ploše a pak se poprat s druhotnými následky?

Bohužel se na to nedá úplně snadno odpovědět. Ve hře je totiž příliš mnoho faktorů. Co se ale určitě dá, je hledat kompromisní řešení, které si berou to nejlepší z obou přístupů.

Neplýtvat už vyprodukovaným jídlem a lépe ho distribuovat, šetřit zdroje, ucpat ďoury v systému, dál zvyšovat efektivitu a výnosy a třeba i snižovat energeticky náročnou produkci masa.

Což se tedy velmi snadno řekne, ale hůř udělá. Vemte si třeba jen půdní politiku v ČR (a její problémy). A to jsme přitom bohatá a v zemědělství hodně vyvinutá země, která žije v dostatku.

Koho by zajímalo dál, mrkněte:
Solutions for a cultivated planet
Forecasting Agriculturally Driven Global Environmental Change

Burger z umělého masa měl včera premiéru v New Yorku

O umělém mase od firmy Impossible Foods už jsem tady psal. Pět let výzkumu, 80 miliónů dolarů, GMO kvasinky s krevním barvivem a tajemná rostlinná fašírka se už konečně dostává na veřejnost.

Včerejší prezentaci nového burgeru vedl David Chang, který ho bude zároveň nabízet ve své nové restauraci Nishi.

.@Momofuku patty melt made w: Impossible Burger: only at Nishi lunch & limited quantity happy hour starts tomrorow!! pic.twitter.com/vGmkjvHMkd

— Dave Chang (@davidchang) 26. července 2016

Reakce na vege burger byly vesměs pozitivní ale semtam i s gustem negativní. U podobného typu produktu totiž strašně záleží, jaké je nastavené očekávání a s čím se vlastně umělé maso porovnává.

Pokud s dosavadními pokusy o vege burgery, tak tam bude asi Impossible Burger o fous napřed. Pokud s klasickým hovězím, tak tam logicky pozadu. Z fotek, reakcí a komentářů zatím usuzuji, že takový burger může při nejlepším projít jako náhrady levných fastfoodových burgerů s velmi tenkým plátkem masa a výrazným dochucením okolo.

Ambiciózní představení produktu měla na jaře i konkurence z Beyond Meat. Jejich Beyond Burger je sice postavený na klasické technologii extrudovaného hráškového proteinu, první a většinou pozitivní reakce se ale nijak zásadně neliší od těch na Impossible Burger.

Trh i investoři zatím podobným produktům hodně fandí, tak uvidíme, jak to půjde s reálnými prodeji a přijetím u veřejnosti. Při příští cestě do US určitě podrobně otestuju a dám vědět! :)