A aby nedošlo k mýlce, tak hned v úvodu zdůrazním – odkazovaný text není úplně blbý a kromě výnosu bere při porovnání v úvahu mnohem víc faktorů.
Při jednoduchém porovnání výnosů to zatím vychází na rozdíl okolo 20 až 30 % v neprospěch ekologického zemědělství. Jak už to tak ale bývá, celé je to o něco složitější, než se zdá. A při porovnání strašně moc záleží na tom, s čím vším počítáte.
Za vším hledej dusík
Nižší výnos u ekologického zemědělství je způsobený z velké části tím, že se při hnojení používají tradiční postupy hnojení. Dusík (nutný pro růst) se do půdy dostává skrze rostliny, které umí fixovat vzdušný dusík. Neumí to ale moc rychle a ještě pro ně musíte vyhradit osevní plochu navíc. A podobně je to hnojivem živočišného původu – zvířata se musí někde pást (anebo je musíte něčím krmit). Když se pak při přepočtu započtou všechny nároky na půdu, výnos na hektar to snižuje.
Konveční zemědělství na druhou stranu používá dusík vyrobený průmyslově v Haber-Boschově procesu. Je to až k neuvěření, ale 80 % dusíku, který tvoří naše těla, pochází právě z této reakce.
Postupy v konvenčním zemědělství jsou ale hodně nešetrné k půdě a hnojení syntetickým dusíkem je šíleně neefektivní. Přes 80 % dusíku zůstane nevyužito a odchází do prostředí, kde způsobuje další problémy (eutrofizace). Průser je i v samotné výrobě, která je hodně náročná na energii.
Nejmenší zlo
Co je tedy horší? Dělat šetrné zemědělství na větší ploše na úkor divoké přírody. Nebo naopak zemědělství intenzifikovat na co nejmenší ploše a pak se poprat s druhotnými následky?
Bohužel se na to nedá úplně snadno odpovědět. Ve hře je totiž příliš mnoho faktorů. Co se ale určitě dá, je hledat kompromisní řešení, které si berou to nejlepší z obou přístupů.
Neplýtvat už vyprodukovaným jídlem a lépe ho distribuovat, šetřit zdroje, ucpat ďoury v systému, dál zvyšovat efektivitu a výnosy a třeba i snižovat energeticky náročnou produkci masa.
Což se tedy velmi snadno řekne, ale hůř udělá. Vemte si třeba jen půdní politiku v ČR (a její problémy). A to jsme přitom bohatá a v zemědělství hodně vyvinutá země, která žije v dostatku.
Koho by zajímalo dál, mrkněte:
Solutions for a cultivated planet
Forecasting Agriculturally Driven Global Environmental Change
Stresuje vás vaření chřestu? No tak no nevařte :)) Opéct pár brambor zvládnete a zbytek není co řešit - šmik, šmik!
9. květen 2017 18:05:03 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuSezóna chřestu právě vrcholí, tak jsem si pro vás připravil malý chřestový speciál – Chřest 7x jinak. Snažil jsem se dát dohromady osvědčené techniky z Prkýnka i nějaké nové fígle.
Původně jsme plánoval receptů jenom sedm, ale ve finále jsme ještě neodolal a připravil i samostatný videorecept na chřestové risotto (jo, tuhle zelenou verzi).
Kromě toho se mi s chřestem povedl ještě jeden parádní vynález, který řadím klidně na úroveň kapustiček na zádíčka. Protože to co to s chřestem udělá, to je naprostá pecka. Sami uvidíte, recpety budu zveřejňovat každý den!
9. květen 2017 10:05:01 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuDali byste si kuřecí nuget vypěstovaný v tkáňové kultuře z kměnových buněk? Moc lákavě to nezní, že jo. Ale přesně takhle si někteří inovátoři představují Budoucnost jídla.
3. květen 2017 09:05:02 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuPrvní delší čtení k mému speciálu Budoucnost jídla. Ochuntal jsem dvě různé stravy z prášku od českých výrobců a probral jsem i základní východiska současné tekuté stravy.
24. duben 2017 13:04:40 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuPrávě spouštím nový obsahový speciál, na který jsem se už strašně dlouho těšil. Jmenuje se Budoucnost jídla a připravuji ho pro vás už od podzimu.
Než pořádně začneme, určitě si přečtěte úvodník, ve kterém nastiňuju všechna příští témata. Kromě archivu starších článků mám pak pro vás i tři zbrusu nové - ochutnávka stravy v prášku, příběh kosmo skleníku a k nášup kuřecího ze zkumavky.
Doufám, že vás to bude bavit stejně jako mě! O úžasnou úvodní ilustraci se postarala Kateřina Kynclová.
20. duben 2017 19:04:42 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku