Zápisník

Jaký typ zemědělství má vyšší výnos? Konvenční nebo ekologické?

A aby nedošlo k mýlce, tak hned v úvodu zdůrazním – odkazovaný text není úplně blbý a kromě výnosu bere při porovnání v úvahu mnohem víc faktorů.

Při jednoduchém porovnání výnosů to zatím vychází na rozdíl okolo 20 až 30 % v neprospěch ekologického zemědělství. Jak už to tak ale bývá, celé je to o něco složitější, než se zdá. A při porovnání strašně moc záleží na tom, s čím vším počítáte.

Za vším hledej dusík
Nižší výnos u ekologického zemědělství je způsobený z velké části tím, že se při hnojení používají tradiční postupy hnojení. Dusík (nutný pro růst) se do půdy dostává skrze rostliny, které umí fixovat vzdušný dusík. Neumí to ale moc rychle a ještě pro ně musíte vyhradit osevní plochu navíc. A podobně je to hnojivem živočišného původu – zvířata se musí někde pást (anebo je musíte něčím krmit). Když se pak při přepočtu započtou všechny nároky na půdu, výnos na hektar to snižuje.

Konveční zemědělství na druhou stranu používá dusík vyrobený průmyslově v Haber-Boschově procesu. Je to až k neuvěření, ale 80 % dusíku, který tvoří naše těla, pochází právě z této reakce.

Postupy v konvenčním zemědělství jsou ale hodně nešetrné k půdě a hnojení syntetickým dusíkem je šíleně neefektivní. Přes 80 % dusíku zůstane nevyužito a odchází do prostředí, kde způsobuje další problémy (eutrofizace). Průser je i v samotné výrobě, která je hodně náročná na energii.

Nejmenší zlo
Co je tedy horší? Dělat šetrné zemědělství na větší ploše na úkor divoké přírody. Nebo naopak zemědělství intenzifikovat na co nejmenší ploše a pak se poprat s druhotnými následky?

Bohužel se na to nedá úplně snadno odpovědět. Ve hře je totiž příliš mnoho faktorů. Co se ale určitě dá, je hledat kompromisní řešení, které si berou to nejlepší z obou přístupů.

Neplýtvat už vyprodukovaným jídlem a lépe ho distribuovat, šetřit zdroje, ucpat ďoury v systému, dál zvyšovat efektivitu a výnosy a třeba i snižovat energeticky náročnou produkci masa.

Což se tedy velmi snadno řekne, ale hůř udělá. Vemte si třeba jen půdní politiku v ČR (a její problémy). A to jsme přitom bohatá a v zemědělství hodně vyvinutá země, která žije v dostatku.

Koho by zajímalo dál, mrkněte:
Solutions for a cultivated planet
Forecasting Agriculturally Driven Global Environmental Change

Solený tvaroh!

Asi si při čtení řeknete – počkat, já tvaroh naslano znám a dělám, tak v čem je to jiné? Rozdíl činí použití výhradně tučného tvarohu (>9 %) a hlavně vysoký obsah soli (2 až 3,5 %) podobně jako např. v sýru feta. Je prostě nutné to zkusit!

Vypečené kuře s cuketou a olivami

Kuře minimalista! Troufám si říct – jednoduchý a přitom moc fajn recept bez kompromisů.

Jahodová bublanina

Co je na české kuchyni to nejlepší? Ty nejoblíbenější recepty jsou zároveň i ty nejjednodušší. Užívejte léto! :)

Jak to opravdu bylo se salmonelou na Apetit pikniku

Pěkná rekapitulace loňské aféry na Apetit pikniku. Na článku je asi nejzajímavější sdělení ředitele Hygienické stanice hl. m. Praha, ve kterém říká, že akce s amatérskými kuchaři na veřejnosti pod dozor hygieniků nespadají a proto je kontrolovat nebudou.

Což je hodně zvláštní. Riziko pro spotřebitele je u jídla od amatérského kuchaře rozhodně vyšší než u profíků s řádným vybavením a hlavně správnou výrobní praxí.

Být profíkem v gastru (se vší tou kontrolní zátěží, kterou na mě stát dává), rozhodně bych si tohle nenechal líbit. No a jako spotřebitel asi také ne. Právní vakuum pro amatérské vaření na veřejnosti každopádně trvá dál.