A když píšu umělé maso, myslím tím náhražku masa, která je postavena na rostlinných surovinách. O něco podobného se teď ve světě snaží řada společností a ve startupové sféře je to jeden z nejsledovanějších segmentů.
Firma Impossible Foods jde na maso skrze citlivou izolaci rostlinných proteinů, tuků a aminokyselin. Tyhle stavební kameny pak skládá zpátky tak, aby co nejvíc připomínaly hovězí maso.
Chuť, vůně, textura a dokonce i chování při tepelné úpravě (koagulace proteinů) by měla být co nejvěrnější.
Mají to promakané natolik, že nahrazují i klíčovou složku, která tvoří typicky červenou šťávu masa. Lidi si to někdy pletou s krví, ale je to vlastně jen směs myoglobinu s vodou.
V Impossible Foods myoglobin nahrazují leghemoglobinem rostlinného původu (v kořenech ho mívají rostliny schopné fixovat dusík). Vyrábí si ho s pomocí geneticky modifikovaných kvasinek, do kterých byly geny pro tvorbu leghemoglobinu přeneseny (podobně se vyrábí např. i syřidlo).
Suma sumárum se pak ta rostlinná náhražka chová velmi podobně jako maso. Zasyrova je červená, na pánvi se opéká do hněda a když ji nepropečete úplně, bude na řezu pouštět červenou šťávu (viz skutečné foto na konci).
Zní to docela šíleně, co? Ale já bych, prosím, jeden vege burgřík klidně ochutnal. Co vy?
Burger z Impossible Foods bude na US trhu již v roce 2016.
8. říjen 2015 19:10:38 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuIniciativa Zachraň jídlo spustila minulý týden novou kampaň s názvem Jsem připraven.
Akce by měla zmapovat zájem zákazníků o nákup nedokonalé zeleniny, kterou obchodníci odmítají prodáváat na základě jakostních kritérií. Ta v sobě zahrnují řadu významných kvalitativních parametrů (např. stupeň zralosti, poškození, zdravotní nezávadnost), vedle toho ale často i výhradně estetická kritéria, která až tak velký význam nemají.
Vede to pak k tomu, že se část zeleniny a ovoce z obchodního řetězce zbytečně vyřadí. Všechny zdroje, které se použily na jejich vypěstování pak přijdou z velké části vniveč.
Co s tím?
Zmírnění estetických kritérií a umožnění prodeje v běžné obchodní síti je jen jedno z možných řešení. Závisí na zájmu zákazníků a také na schopnosti obchodníka takovou zeleninu prodat.
Pokud je totiž cena takové zeleniny příliš nízká, může se stát, že nepodaří pokrýt všechny náklady na uvedení potraviny do obchodní sítě. A ty nejsou zrovna malé (sklizeň, třídění, balení, skladování, doprava).
Kampaň Jsem připravem chce osondovat přávě tento přístup a změřit jak je zájem zákazníků velký. K dnešnímu dni projevilo zájem asi 6000 lidí.
Druhý přístup k využití nedokonalé zeleniny nezávisí na koncovém článku obchodní sítě a je zaměřený na zpracovatelský průmysl.
Ošklivá zelenina a ovoce se totiž dá často snadno zpracovat na produkt, kde je tvar nebo estetika vedlejší. Jsou to třeba ovocné šťávy, různé zeleninové zavařeniny, pesta a omáčky.
Pokud existuje zpracovatel, který je schopný takové výpěstky od zemědělce koupit a zpracovat, tak je vyhráno. Ošklivé výpěstky do obchodní sítě ani nenastoupí a před zákazníka se dostanou až ve finální podobě potravinářského výrobku (nejsou tedy závislé na jeho ochotě kupovat ošklivější produkty).
Není to ale zas až tak jednoduché. Množství takové zeleniny je často nepředvídatelné a může přicházet v rychlých sezónních nárazech. Hodně záleží na schopnostech a flexibilitě zpracovatelů.
Kdy je zelenina nejen ošklivá ale už i závadná?
Netypický tvar, menší velikost, pár škrábanců a lehké zavadnutí často zelenině a ovoci ubírá na kvalitě jen minimálně. V tom nejhorším případě to poznáte jen na chuti, vůni a o něco málo výhodnějším obsahu živin.
Jsou ale i případy, kdy je vzhled spojený se zdravotním rizikem. A v takových případech je to už pro zeleninu a ovoce konečná a je potřeba ji vyhodit.
Týká se to například brambor, které jsou nazelenalé nebo naklíčené (s větším množstvím klíčků s délkou přes 3 mm). Takové brambory v sobě hromadí nebezpečné toxiny.
Na zváženou je i zavadlá nať s hnědými skvrnami u řapíkatého celeru, která vzniká při špatném skladování. Podobě jako u brambor souvisí s hromaděním nebezpečných látek, které mohou vyvolat silné alergické reakce.
Univerzální pohromou pro zeleninu, ovoce a houby jsou plísně a hniloba. Zejména u měkkých výpěstků s vysokým obsahem vody (rajčata, okurky, jahody, broskve aj.) je i drobná přítomnost plísně na povrchu konečná. Plíseň se v měkkých a vodnatých tkáních velmi snadno šíří a nese s sebou přítomnost nebezpečných toxinů. Zasažení plísní navíc nemusí být okem patrné a rozpoznatelné v chuti. I proto se zelenina a ovoce na přítomnost plísní velmi přísně testují.
Částečná záchrana je možná pouze u tvrdé zeleniny s nižším obsahem vody (např. kořenová zelenina), kde plísně tkání prorůstají pomaleji. Pokud je tam zasažena jen část, dá se s rezervou (alespoň 2 cm okolo) odkrojit.
Na cibuli se taky často objevuje černá plíseň (Aspergilus niger), kterou poznáte podle drobných černých skvrnek na slupce. Při menším zasažení a třeba jen na svrchní vrstvě takové plíseň nebezpečná není a dá se jí zbavit odstraněním svrchní vrstvy cibule.
Někde na hranici použitelnosti je naklíčená a scvrklá cibule nebo česnek. Taková zelenina zdravotně závadná být nemusí, kvalita a chuť je už ale úplně na dně.
Čtěte dále:
O plýtvání jídlem podrobně
Využití zeleniny od kořene po listy
Molds On Food: Are They Dangerous?
Cha! Loni v zimě jsem básnil o tom, jak by bylo skvělé, kdyby se Ema Espresso Bar předělal na wine bar. A letos bác ho – moje přání se mi alespoň na jeden večer splní!
V pondělí 27. června od 20 hodin čekujte pop-up Ema má Družstvo. Mladí sommeliéři a jejich kamarádi okolo vína tam představí svoj vizi, jak by mohl vypadat neformální (a samozřejmě übercool a hipsta) vinný winebar.
Družstvo zatím běží jako pop-up, ale něco mi říká, že se z toho časem vyklube nějaký nový podnik v Praze. Fandím a těším! :)
23. červen 2016 11:06:02 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuA takhle je mám nejraději já :) Uvařené a rozmáčknuté rané brambory, máslo, pažitka, sůl. A mezi brambory lučina, tvaroh nebo kozí sýr! Ať žije léto!!! 🍒😍 #prkýnko
21. červen 2016 18:06:03 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuFajn sobotní oběd. Jsem ale docela zmatený, jestli má být Bistrotéka pořád ještě bistro nebo už full verze restaurace. Ceny hlavních jídel jsou už totiž na úrovni Aromi nebo La Finestry, jídlo ale srovnatelné není. Poměr cena/výkon mi tady prostě nesedí a na dlouhou dobu si dám zase od Bistrotéky pauzu.
18. červen 2016 00:06:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuReceptový speciál k průvodci s nejlepšími českými steaky. Recept je dělaný na míru pro velké flákoty, které mají tloušťku přes 3 cm a hmotnost přes půl kila.
Začíná se trochu netypicky na nepřímém žáru. Prudké opékání jde až na úplný konec, kdy už je steak předpečený.
Je to o něco náročnějsí postup. U tlustých a velkých steaků ale dává perfektní výsledky!
17. červen 2016 10:06:24 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku