Zápisník

Lounge Bohemia

Tentokrát jsem kromě á la carte koktejlů (á 330 Kč) ochutnal i jejich degustační menu. Objednává se předem a stojí 990 Kč.

Najdete v něm 7 interpretací slavných koktejlů, které si Pavel Tvaroh vyložil zcela po svém. Přesnější než koktejl je ale spíš slovo jednohubka nebo amuse bouche. A vedle á la carte koktejlů jsou to spíš takové miniatury drinků (a ne vždy v kapalné fázi :).

Stejně jako plné verze koktejů jsou postavené na vtipu a hrátkách se smysly a očekáváním (znalost klasických kotejlů je výhodou, ale není zas až tak nutná).

Je to dost loterie, jestli vám tenhle styl sedne nebo ne. Když jsem o tom tak uvažoval, tak si myslím, že je určitě dost lidí, kterým to nebude sedět, nebo které takové pojetí baru dokonce i namíchne. Bar Lounge Bohemia je prostě hodně jiný.

Není tu klasická barová atmosféra – samotný bar je úplně potlačený (nesedí se u něj), interiér je dost svérázný a kontakt s barmanem se odehrává až u stolu, když hotové drinky prezentuje.

Všechno je tu navíc zcela podřízeno vizi šéfbarmana, takže host je tu vždy v otázce drinků postaven před hotovou věc. Podobně jako třeba v divadle tu není možné představení v půlce přerušit a trochu ho poštelovat podle představ diváků/hostů. Na Česko tuplem nezvyklé (a odvážné).

Mě samotného ale obě návštěvy bavily. Á la carte drinky mi přišly určitě jako větší sranda. Každý si objedná různý a když se to pak u stolu sejde, tak je to pěkná show. U degustace mi chyběla (nebo jsem ji zaspal) progrese a část chodů mě úplně minula.

Pokud se budete rozhodovat jestli půjdete, hodně záleží na tom, jak moc rádi objevujete novoty a jestli jste ochotní Tvarohovu hru přijmout a taky za ni zaplatit.

Zklamat se v Lounge Bohemia bude totiž možná stejně snadné jako se pro něj nadchnout. Tak jen, ať z toho není nějaké zbytečné mrzení... :)

Spicymama

Je to tak, vyrazil jsem za jídlem až do OC Černý Most! Jaké jsou moje první dojmy?

Zájem o Spicymama je obrovský

Docela jsem koukal! Na nedělní oběd jsme proklouzli na poslední volná místa bez fronty jen tak tak. Za námi už se ale fronta vytvořila a v bistru bylo narváno. Spicymama je perfektní příklad toho, když se zájem ze sociálních sítí podaří přenést i do reálného provozu.

Pro podnik je to přínos i výzva zároveň. Pod palbou fanoušků a zvědavců byli prakticky okamžitě a nemohli si tak dopřát luxus pomalejšího zkušebního provozu. Na podniku je to trochu znát, drží se ale statečně (a všechno docela švihá). Prozatímní menu je krátké, jednoduché a z příspěvků na sociálních sítích je vidět, že se vyvíjí k větší propracovanosti.

Bistro jde stejnou cestou jako další vietnamské podniky

Blogerka a šékuchařka Kamu jde v propagaci asijské kuchyně (potažmo street foodu) podobným směrem jako řada nových vietnamských míst v Praze. Jídla jsou víc učesaná, mírně zjednodušená a atraktivně nastylovaná (Instagram faktor vysoký ;). Určitě je tu chuť dělat věci pořádně a neotřele. I ve Spicymama najdete všehochuť světových kuchyní – převažuje Vietnam, zahlédnete ale i prvky odjinud (ceviche, karaage).

Konkurence je ovšem silná a minimálně v Praze už je z čeho vybírat. Bude tedy zajímavé sledovat, jestli se Spicymama podaří vybudovat unikátní pozici.

Ze Spicymama by byla moc pěkná frenčíza

Spicymama v každém větším OC po celé ČR? Tý jo, úplně klidně, pokud by se to povedlo dobře naškálovat. Taková místa totiž mimo Prahu ještě pořád chybí a přitom platí, že na ně Češi reagují velmi dobře.

Cestu zatím zvažte

Pokud jste extrémně zvědaví nebo pokud patříte k fanouškům, tak to asi máte povinné! :) Vyberte nějaký čas mimo špičku a připravte se na riziko front nebo vyprodání části menu.

Pokud byste ale chtěli vyrazit čistě jen za jídlem, tak zatím počkejte. Jídla vypadají slušně, ale budou určitě ještě lepší, až si provoz sedne. Když připočtete lokalitu a nával, není třeba spěchat.

Fotky (mám jen z IG strories, pardon): Bo la lot bowl (179,- Kč) - grilované hovězí v betelovém listu s rýžovými nudlemi, krémová kukuřičná polévka (79,- Kč). Plus body: většinu jídel z menu vám na přání upraví na vegetariánskou verzi.

Next Door by Imperial

Zdeněk Pohlreich minulý týden otevřel svůj nový podnik. Jaké jsou moje první dojmy?

Next Door má úžasné prostory

Až se do podniku vydáte, projdětě první dvě místnosti a nechte se usadit až v hlavní jídelně. Je to podle mě jeden z nejpovedenějších interiérů v pražských restauracích vůbec.

Budete mít výhled do obří a neustále rušné otevřené kuchyně. Do místnosti navíc proudí spousta přirozeného světla skrze prosklený strop. Interiér vychází z atmosféry Imperialu, je ale o dost světlejší a víc odlehčený.

Velké investice do interiérů v Praze samy o sobě vzácné nejsou. Málokdy se ale vynaložené prostředky plně projeví. Next Door je světlá výjimka! :)

Předvídatelnost není vůbec na škodu

Čekali jste od Pohlreicha nějaký nový nebo překvapivý koncept podniku (třeba něco levnějšího)? Tak to vás asi Next Door zklame, žádné výrazné překvápko se totiž nekoná.

Pohlreich je v tomhle trochu předvídatelný, je to tak ale dobře. Nabízí spíš evoluci než revoluci a pokračuje v pilování toho, co dělá dobře v Imperialu.

Next Door je jednoznačně oldschool a vyhýbá se všem prchlivým trendům, kterými je teď Praha zamořená. Obsluze v teniskách, fermentovaným buzzwordům a pařezům na stolech říká Pohlreich jednoznačné ne.

Pohlreich má v české kuchyni jasno

A svou vizi naplno realizuje na lístku v Next Door. Jídla působí jednoduše a zároveň sofistikovaně. Vychází z českého kontextu, chutí a surovin. Nesnaží se být okázalá ani za každou cenu revoluční.

Měl jsem toho zatím jen malinko, takže je na nějaké hodnocení ještě brzy. Z celého lístku jsem měl ale chuť skoro na všechno a vážně se těším na další návštěvu.

Na fotce selečí líčka na černém pivě s bazalkovým zelím (395,- Kč) a prsa z perličky s kukuřičnou kaší (375 Kč).