Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Tvarohové knedlíky s jahodami umí nejlíp babička. To je jasné, to nemusíme dál koumat, že jo. Teď ale co dělat, když u babičky nejsme a chceme zkusit něco nového. Máme tvaroh, jahody a máslo.
Tvaronočky
Aneb když se nechce nic šoulat ani plnit. Ba co víc. Lenost je tak vysoká, že se nechce ani zadělávat na těsto na knedlíky.
Začněte s vykapaným tučným tvarohem (obyč z vaničky). Nebudete ho vlastně ani kapat, ale úplně postačí, když ho vymačkáte mezi vrstvou papírových utěrek (mrkněte na fotku). Je to hotové za tři minuty a bez složitého štelování plátýnka. Tvaroh malinko oschne a přestane se lepit na ruce.
Teď rychlovka bez zbytečných řečí. Z tvarohu vytvarujte malé nočky (dají se střílet ve velkém tempu i z cukrářského pytlíku), které si dejte na talíř vysypaný krupicí. Trochu s nim zaštěrkejte, ať se obalí (foto). A máte hotovo!
Jo fakt, nerozvaří se to a bude to úžasné. Tvaronočky se vaří málo přes minutu a ihned se podávají, aby nevychladly.
Uvnitř jsou teplé, měkké, tvarohové a zvenčí mají jen teňounkou slupku, která snadno lupne. Trochu kouzlo, řekl bych.
Máslové jahody
Teď co k tvaronočkům? No přece jahody na másle, to je jasné. Nic lepšího neexistuje.
Teplá šťáva z jahod a rozpuštěné máslo, které se spolu míchají na dně talíře. To je na tvarohových knedlících asi ten nejlepší pocit na světě. Takže nekoumejte a hned to zkuste.
Očistěte si jahody a rozpusťte máslo. Když je teplé, přidejte jahody a slabou minutku krátce poduste. Odstavte, přikryjte pokličkou a nechte chvíli dojít.
Jahody pustí spoustu růžové šťávy, kterou promíchejte s máslem a je hotovo. Právě jste sestrojili neuvěřitelně dobrou jahodovou omáčku pod tvaronočky!
Tvarohové knedlíky skoro beze všeho
A teď, kdyby se vám přeci jen chtělo dělat s klasickými knedlíky. Použijte opět vymačkaný tučný tvaroh. A stejně jako byste pracovali s těstem s ním obalte jahody.
Překvápko – ono to fakt jde. Obalte je potom stejně jako tvaronočky v krupici a máte hotovo!
Knedlíky se vaří jeden a půl až tři minuty podle velikosti. Okolo minuty a půl budou mít pěknou slupku a uvnitř ještě trochu tekutého tvarohu a prohřátou jahodu (foto). U tří minut už je tvaroh napevno a jahoda je měkká.
A bacha – spotřeba tvarohu je vysoká. Z jedné vaničky zvládnete cca 10 až 12 knedlíků podle šikovnosti.
Jinými slovy – nebojte se tvarohu!
Je to náš český a úplně dokonalý vynález. Jezte ho víc. Hrajte si s ním. Dopřávejte si ho!
25. červen 2015 19:06:32
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Je to tak, vyrazil jsem za jídlem až do OC Černý Most! Jaké jsou moje první dojmy?
Zájem o Spicymama je obrovský
Docela jsem koukal! Na nedělní oběd jsme proklouzli na poslední volná místa bez fronty jen tak tak. Za námi už se ale fronta vytvořila a v bistru bylo narváno. Spicymama je perfektní příklad toho, když se zájem ze sociálních sítí podaří přenést i do reálného provozu.
Pro podnik je to přínos i výzva zároveň. Pod palbou fanoušků a zvědavců byli prakticky okamžitě a nemohli si tak dopřát luxus pomalejšího zkušebního provozu. Na podniku je to trochu znát, drží se ale statečně (a všechno docela švihá). Prozatímní menu je krátké, jednoduché a z příspěvků na sociálních sítích je vidět, že se vyvíjí k větší propracovanosti.
Bistro jde stejnou cestou jako další vietnamské podniky
Blogerka a šékuchařka Kamu jde v propagaci asijské kuchyně (potažmo street foodu) podobným směrem jako řada nových vietnamských míst v Praze. Jídla jsou víc učesaná, mírně zjednodušená a atraktivně nastylovaná (Instagram faktor vysoký ;). Určitě je tu chuť dělat věci pořádně a neotřele. I ve Spicymama najdete všehochuť světových kuchyní – převažuje Vietnam, zahlédnete ale i prvky odjinud (ceviche, karaage).
Konkurence je ovšem silná a minimálně v Praze už je z čeho vybírat. Bude tedy zajímavé sledovat, jestli se Spicymama podaří vybudovat unikátní pozici.
Ze Spicymama by byla moc pěkná frenčíza
Spicymama v každém větším OC po celé ČR? Tý jo, úplně klidně, pokud by se to povedlo dobře naškálovat. Taková místa totiž mimo Prahu ještě pořád chybí a přitom platí, že na ně Češi reagují velmi dobře.
Cestu zatím zvažte
Pokud jste extrémně zvědaví nebo pokud patříte k fanouškům, tak to asi máte povinné! :) Vyberte nějaký čas mimo špičku a připravte se na riziko front nebo vyprodání části menu.
Pokud byste ale chtěli vyrazit čistě jen za jídlem, tak zatím počkejte. Jídla vypadají slušně, ale budou určitě ještě lepší, až si provoz sedne. Když připočtete lokalitu a nával, není třeba spěchat.
Fotky (mám jen z IG strories, pardon): Bo la lot bowl (179,- Kč) - grilované hovězí v betelovém listu s rýžovými nudlemi, krémová kukuřičná polévka (79,- Kč). Plus body: většinu jídel z menu vám na přání upraví na vegetariánskou verzi.
O víkendu to na mě padlo a musel jsem ji pro vás prostě natočit. V tomhle počasí klidně v neomezeném množství! Mrkněte na celý recept.
5. říjen 2016 20:10:56 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuZdeněk Pohlreich minulý týden otevřel svůj nový podnik. Jaké jsou moje první dojmy?
Next Door má úžasné prostory
Až se do podniku vydáte, projdětě první dvě místnosti a nechte se usadit až v hlavní jídelně. Je to podle mě jeden z nejpovedenějších interiérů v pražských restauracích vůbec.
Budete mít výhled do obří a neustále rušné otevřené kuchyně. Do místnosti navíc proudí spousta přirozeného světla skrze prosklený strop. Interiér vychází z atmosféry Imperialu, je ale o dost světlejší a víc odlehčený.
Velké investice do interiérů v Praze samy o sobě vzácné nejsou. Málokdy se ale vynaložené prostředky plně projeví. Next Door je světlá výjimka! :)
Předvídatelnost není vůbec na škodu
Čekali jste od Pohlreicha nějaký nový nebo překvapivý koncept podniku (třeba něco levnějšího)? Tak to vás asi Next Door zklame, žádné výrazné překvápko se totiž nekoná.
Pohlreich je v tomhle trochu předvídatelný, je to tak ale dobře. Nabízí spíš evoluci než revoluci a pokračuje v pilování toho, co dělá dobře v Imperialu.
Next Door je jednoznačně oldschool a vyhýbá se všem prchlivým trendům, kterými je teď Praha zamořená. Obsluze v teniskách, fermentovaným buzzwordům a pařezům na stolech říká Pohlreich jednoznačné ne.
Pohlreich má v české kuchyni jasno
A svou vizi naplno realizuje na lístku v Next Door. Jídla působí jednoduše a zároveň sofistikovaně. Vychází z českého kontextu, chutí a surovin. Nesnaží se být okázalá ani za každou cenu revoluční.
Měl jsem toho zatím jen malinko, takže je na nějaké hodnocení ještě brzy. Z celého lístku jsem měl ale chuť skoro na všechno a vážně se těším na další návštěvu.
Na fotce selečí líčka na černém pivě s bazalkovým zelím (395,- Kč) a prsa z perličky s kukuřičnou kaší (375 Kč).
James Hoffmann a jeho aktualizovaná technika pro french press. Komu se nechce koukat, tak základ je – 30 g kávy (středně hrubé mletí) na 500 ml vody, zalít vodou ihned po uvaření z konvice, nechat stát 4 minuty, lžící rozbít krustu a sebrat pěnu, nechat stát dalších 5 minut, teprve poté stlačit píst a podávat.
Je to takový velepšený turek, co? :)) Jdu to hned zkusit.
3. říjen 2016 12:10:31 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuPořád jistota. A ve sváteční den po obědě bodlo extra! :)
HLEDAT
