Mají tu nejlepší ledovou kávu, kterou jsem v Praze zatím ochutnal. Dal jsem si ji už asi pětkrát za sebou a je to konzistentně spičkový zážitek.
Kávu připravují jako batch brew (tj. velkou dávku v profi kávovaru naráz). Poté ji rychle zchladí bez naředění ledem a dají ji v uzavřené nádobě do lednice. Plně vychlazenou ji pak podávají do sklenice s ledem a s řezem citronu.
Oproti cold brew v lahvičkách je to tak o řád výš. I když je káva plně vychlazená, tak má i přesto pěkně plné a bohaté aroma. Tam, kde jsem byl u cold brew vděčný za alespoň malinký náznak oříšků nebo čokolády, tak tady můžu v aroma objevovat hned několiv vrstev s převažující ovocnou složkou.
Aromatické nebe a dudy!
Acidita, jeden z hlavních argumentů pro cold brew (kdy bývá při studeném louhování nižší), tu určitě je, ale na ledu a s tak pěkným aroma kávy je jednoznačně pozitivní a osvěžující prvek. A čerstvý citron to jenom stvrzuje.
Budu určitě hledat další pěkně příklady po Praze. Tohle je ale pro mě zatím top. Jestli máte tip na lepší, nenechávejte si ho pro sebe!
Studené káva v archivu:
Ochutnávka Coffe Room espresso na ledu
Ochutnávka Black Coral Cold Brew
Ochutnávka Coffee Room Cold Brew
Ochutnávka Colt Brew
Ochutnávka AnonymouS Coffee Cold Brew
Nitro cold brew doma
Souvislost mezi příjmy, kvalitou stravy a zdravím je sice již dlouho známá. Pořád se ale vedou spory o příčinách a o možnostech nápravy.
Lidé s nižšími příjmy konzumují méně vlákniny, více cukru a více nasycených tuků. Ale proč tomu tak je? Článek probírá dvě nedávné studie, které na tenhle problém přinášejí nový úhel pohledu.
Nejde jen o cenu potravin (fastfood a polotovary vs. kvalitní základní potraviny – zelenina, maso, ryby). Silnou roli má i to, jaké potraviny se naučíme preferovat v dětství a dokonce i to, která jídla nám lépe chutnají.
Naše chutě a preference se formují v dětství. A podle všeho to vypadá, že právě tady se vytváří velké rozdíly mezi tím, jaké preference so do života odneseme.
Rodiče s vyššími příjmy mají víc prostředků na to, aby skrze opakovanou expozici naučili své děti pestřejšímu jídelníčku. Jinými slovy – mohou si dovolit vyhodit jídlo, které jejich děti odmítnou (a v jejich rozpočtu to žádnou paseku neudělá).
Naopak rodiče s nižšími příjmy tenhle luxus nemají. Jsou v tomhle opatrnější, více se bojí, že se jídlo vyhodí, a tak děti vystavují méně pestřejší a osvědčené stravě (u které je vyšší pravděpodobnost, že ji dítě sní).
31. leden 2016 11:01:18 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuŽalostně málo. Nová studie, která analyzovala možnosti města Seattle v potravinové soběstačnosti, vypočítala, že by město pokrylo spotřebu potravin z pouhých 1 až 4 %.
Aby město (600 tis. obyvatel) pokrylo svoje potřeby v jídle, musel by se okruh zemědělské půdy zvětšit o 58 km kolem celého města.
Související:
Urban farming is booming, but what does it really yield?
Hnutí za lepší jídlo. Co to vlastně je a kdo je jeho součástí? Jak je silné? A zajímá to vůbec veřejnost?
30. leden 2016 13:01:40 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuTechnologie editace genů CRISPR bude mít už brzy v zemědělství zásdaní roli. První plodiny se mohou na trhu objevit už okolo roku 2020.
Co vlastně technologie CRISPR pro zemědělství znamená? Jaké jsou rozdíly oproti GMO plodinám? Jaká jsou rizika? A jaké by měly být regulace?
Delší čtení na víkend! :)
Související:
Co to je CRISPR?
Jak asi. Jako profík! Viz 2 hvězdy pro Per Se.
To our Guests:At all of our restaurants, in our kitchens and dining rooms, we make every effort to provide you with...
Zveřejnil(a) Thomas Keller dne 27. leden 2016