Postupy na domácí výrobu másla ze šlehačky jste už určitě někde viděli. Není to vůbec nic složitého.
Dnes tu mám ale zajímavou variaci, která ke smetaně přidává i podíl creme fraiche. Vzniklé máslo má pak mírně nakyslou a o něco bohatší chuť než máslo čistě ze sladké smetany.
V našem kulturním kontextu už jsme máslo z kysané smetany úplně vytěsnili, takže to berte jako bezva příležitost, jak se k mírně nakyslému máslu vrátit.
Mrkněte na postup šéfcukráře Michaela Laiskonise (ex Le Bernardin), je to vážně dost jednoduché.
Podíl smetany a creme fraiche je 60:40. Obojí se pak šlehá tak dlouho, dokud se neoddělí mléčný tuk od podmáslí (druhé foto). Vzniklé máslo pak už stačí jen pořádně prohnětat ve studené vodě (to aby se vyplavilo co nejvíc podmáslí) a máte hotovo (poslední foto, před zabalením do papíru).
A co to panenské máslo (virgin butter)? To si můžete vyzkoušet při cestě. Je to vynález dánského mlékaře Patrika Johanssona, který takhle označuje máslo těsně předtím, než se z něj plně oddělí podmáslí. Máslo je již mírně hrudkovaté (detaily čtěte tady) ale pořád mám v sobě ještě spoustu podmáslí (a obsah tuku okolo 40 %).
Přesný postup, který zahrnuje i pečlivou přípravu smetany před zmáselněním, jsem nikde nenašel. Doma si ale aspoň můžete vyzkoušet tu konzistenci (viz první foto). Část másla jsem si takhle odložil a má to vážně něco do sebe (s chlebem z Praktiky tím tuplem!).
Pokud to budete zkoušet, sledujte pozorně konzistenci v průběhu šlehání a podle potřeby ochutnávejte. Ten přechod je tam poměrně dost zřetelný. Ale bacha – jsou to opravdu jen vteřiny, než se začne tuk oddělovat ve velkém.
Budu s ním experimentovat ještě dál, tak dám vědět. Až teď jsem navíc zjistil, že jsem tohle máslo od Johanssona pravděpodobně ochutnal v Nomě, kam ho dodává. Tehdy jsem ještě moc nevěděl, o co jde, ale podle mě to bylo ono.
9. červen 2015 15:06:49 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuZačali loni v Polsku a díky úžasné odezvě se rychle rozšířili po celé Evropě. Eataway je revoluční služba, která umožňuje domácím kuchařům nabízet jídlo u sebe doma. Pro místní, ale hlavně pro turisty, kteří chtějí ochutnat poctivou domácí kuchyni v Praze.
Vaříte rádi? A rádi byste někoho z ciziny ušetřili děsného jídla z turistických pastí po Praze? Eataway právě hledá šikovné domácí kuchaře, kteří by rádi pohostili hosty z daleka. Přidejte se!
Stačí vymyslet zajímavé menu, připravit parádní hostinu a pak už jen čekat na zajímavé hosty z celého světa! Láká vás to? :)
14. duben 2016 12:04:56 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuZbrusu nový espresso bar, který udělá centrum Prahy zas o fous příjemnější. Je to jen malý kousek od Lokálu a Dlouhé. Navíc v takové pěkně zašité části Haštalské, která přímo vybízí k pokecu a postávání před barem. Plus mají otevřeno i v neděli!
Za barem se střídá Adam Gaszczyk a Zdeněk Hýbl. Až tam budete, mrkněte se hlavně na jejich crazy custom přístroj od Kees van der Westena s manuálními pákami. Já dost čuměl! :))
Espresso 40 Kč, cappuccino 50 Kč, filtr 60 Kč. Na espressu plánují mít primárně kávu z britské pražírny Round Hill Roastery. Zahlédl jsem ale i Doubleshot a JB kaffee. K tomu jedna vitrína se sladkostmi, která se teprve zabydluje.
Mám z tohohle otevření fakt radost. Výběrová káva se totiž konečně více přelévá z Vinohrad a z Karlína i do zbytku města. Takže jen houšť, prosím!
12. duben 2016 15:04:52 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuJarní topinka s vejci, chřestem a medvědím česnekem! Česnek jsem rozmixoval s trochou vývaru a másla, pak jsem v něm podusil chřest. Vajíčko vařené v tenké vrstvě vody cca 7 minut!
11. duben 2016 17:04:02 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuJarní suroviny + Prkýnko + Makro ČR = jarní soutěž o super ceny. Přidejte svůj jarní nápad a vyhrajte! :)
11. duben 2016 12:04:40 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuDnes kuchyně Michala Götha v nejlepší formě. Miura pořád nemá široko daleko (včetně Ostravy) žádnou konkurenci.
Perfektně poladěný zavináč z marinovaného pstruha s fenyklem a křenovou smetanou (230 Kč). Maso ryby tak akorát - nerozmáčené marinádou, pevné ale ne syrové. Asi nejlíp udělaný pstruh za delší dobu.
Pak stejně skvělý candát (340 Kč) a k němu mimořádně povedené kedlubnové zelí a anýzové bramborové kroketky. Taštičky s povidly a frgálovou zmrzkou (180 Kč) jako klasický finiš.
A místní kyselica "de luxe" (140 Kč)? Jedna z nej českých polívek. Tradiční, přitom s vtipem a nadhledem, i totálně nabušená chuťově.
Takhle nějak si představuju pokročilou českou kuchyni opřenou o zkušenosti a maximální cit pro suroviny. Po mém třídenním plácání v ostravské gastronomii pro mě dokonalá úleva.
Když někdo umí, není třeba vůbec žádné okecávání ani buzzwordy. Nepotřebujete jídlo na pařezu, jehličí ani trendy fermentaci.
Rozhoduje chuť a čirá radost z jídla! ;)
9. duben 2016 16:04:52 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku