Postupy na domácí výrobu másla ze šlehačky jste už určitě někde viděli. Není to vůbec nic složitého.
Dnes tu mám ale zajímavou variaci, která ke smetaně přidává i podíl creme fraiche. Vzniklé máslo má pak mírně nakyslou a o něco bohatší chuť než máslo čistě ze sladké smetany.
V našem kulturním kontextu už jsme máslo z kysané smetany úplně vytěsnili, takže to berte jako bezva příležitost, jak se k mírně nakyslému máslu vrátit.
Mrkněte na postup šéfcukráře Michaela Laiskonise (ex Le Bernardin), je to vážně dost jednoduché.
Podíl smetany a creme fraiche je 60:40. Obojí se pak šlehá tak dlouho, dokud se neoddělí mléčný tuk od podmáslí (druhé foto). Vzniklé máslo pak už stačí jen pořádně prohnětat ve studené vodě (to aby se vyplavilo co nejvíc podmáslí) a máte hotovo (poslední foto, před zabalením do papíru).
A co to panenské máslo (virgin butter)? To si můžete vyzkoušet při cestě. Je to vynález dánského mlékaře Patrika Johanssona, který takhle označuje máslo těsně předtím, než se z něj plně oddělí podmáslí. Máslo je již mírně hrudkovaté (detaily čtěte tady) ale pořád mám v sobě ještě spoustu podmáslí (a obsah tuku okolo 40 %).
Přesný postup, který zahrnuje i pečlivou přípravu smetany před zmáselněním, jsem nikde nenašel. Doma si ale aspoň můžete vyzkoušet tu konzistenci (viz první foto). Část másla jsem si takhle odložil a má to vážně něco do sebe (s chlebem z Praktiky tím tuplem!).
Pokud to budete zkoušet, sledujte pozorně konzistenci v průběhu šlehání a podle potřeby ochutnávejte. Ten přechod je tam poměrně dost zřetelný. Ale bacha – jsou to opravdu jen vteřiny, než se začne tuk oddělovat ve velkém.
Budu s ním experimentovat ještě dál, tak dám vědět. Až teď jsem navíc zjistil, že jsem tohle máslo od Johanssona pravděpodobně ochutnal v Nomě, kam ho dodává. Tehdy jsem ještě moc nevěděl, o co jde, ale podle mě to bylo ono.
9. červen 2015 15:06:49 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuHlásím, že sezóna zahrádek úspěšně započata! Svíčková (165 Kč), Plzeň, taštičky (75 Kč). Spousta slunce a úžasná kastrolí zahrádka. I to obligátní motání po sídlišti za bankomatem bylo (Kastrol nebere karty), ale nijak nás to dnes nerozhodilo.
Kdybych měl Kastrol v příjemném dojezdu na kolo, sedím tam furt. Spolu s Fričovou Pekárnou jedna z nejpříjemnějších hospod na jídlo vůbec.
8. květen 2016 19:05:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuOd soboty máme nového českého šampióna v přípravě aeropressu. Letos v soutěži zvítězil Radek Skopal z Brewbaru! Loňský vítěz Jiří Sládek (také Brewbar) byl stříbrný a bronz získal Jan Trejbal (z Doubleshotu).
Zajímá vás vítězný recept Radka Skopala? Tady je v celé kráse! :)
Připravte si aeropress ve standardní (neinvertní) pozici, 3 filtry, 18 g kávy a 230 g vody.
1) Káva , 40g vody (cca 88 °C) na bloom a porádně promíchat.
2) V čase 0:30 přidat opatrně 100g vody, lehce promíchat, aby se voda v aeropressu lehce otáčela.
3) Opatrně nasadit píst a povytáhnout nahoru aby se zabránilo prokapávaní kávy.
4) Od 1:30 pomalu tlačit na celkový čas 2:00.
5) Naředit 90 g vlažné vody a servírovat.
8. květen 2016 10:05:36 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuGame on! Sezóna se neptá, sezóna začíná. Letní kávové drinky v pražských kavárnách. Práce na novém průvodci právě začala! :)
7. květen 2016 20:05:55 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuJarní houby mám tímto na Prkýnku kompletní. Podtrnky jsou z celé pětice asi nejméně známé a nepatří vlastně ani mezi české tržní houby.
Jinak je to ale vážně kouzelná a nezaměnitelná houba. S luxusním růžovým výtrusným prachem (skoro jako od Applu) a úžasnou okurkovou vůní.
Za seznámení opět děkuji Qwertymu, který ji pro mě našel i spolehlivě určil. Pokud bduete mít chvilku, prozkoumejte jeho úžasná mykoalba. Je to neskutečná nádhera!
5. květen 2016 15:05:41 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuNa tomhle seznamu je vůbec nejlepší to, že to co už hostům v Americe přijde jako otravné a nebo vyloženě debilní, tak do Česka třeba ještě vůbec pořádně nedorazilo, nebo to tu bereme jako nejnovější super trend.
Ale samozřejmě přeháním a přehání i samotný seznam, který dává na frak nadužívaným a z prstu vycucaným frázím na jídelníčcích. Jde spíš o situace, kdy otevřete menu a buď nevěřícně koukáte nebo se musíte smát nahlas.
Tak schválně, najdeme v našem prostředí pro US toplist nějaký dobrý (a přiměřeně otravný) ekvivalent? :)
10) Zbytná francouzská slůvka
Libůstka, v ČR jsme ale většinou na levelu, kdy se podniky v menu zaseknou na správné gramatice. Navíc, když chceme být světoví, saháme spíš po angličtině.
9) Nesmyslné kategorie v menu
"Tiny Temptations, Mouthfuls, and #’DaSweetStuff" asi netrumfnem. V tomhle si to ale zase umíme vynahradit s humornými názvy jídel napříč celým lístkem.
8) Malé talíře, talíře ke sdílení, family-style servis
Tahle otravnost k nám přichází pouze pomalu, v několika podnicích už ale k vidění je (Sasazu je asi nej příklad). Pro hosta to prakticky znamená to, že se nedají odhadnout jídla podle velikosti (a ani podle ceny) a chody na stůl přicházejí bez pořadí a často chaoticky. Jako zlepšovák to funguje málokdy.
7) Pěny a další výplody molekulární gastronomie
U nás k vidění jen občas a spíš okrajově. V dobrých podnicích je tenhle trend už docela dobře (a právem) umrtven.
6) Přírodní hovězí od farmáře Polníčka z Vesničky u Lesa
Máme a známe. V té super explicitiní a trapné formě to ale naštěstí moc vidět není. Většina podniků, které s farmářskými produkty pracují, se umí pochlubit bez zbytečnýc trapáren.
5) Slůvka bez významu
Přírodní, babiččino, domácí – asi už víte. Tohle jede v Česku tak nějak kontinuálně a myslí na něj dokonce i české zákony. Užití spojení čerstvý, pravý, domácí, přírodní, živý, čistý, racionální se řídí vyhláškou (kterou ale nikdo moc nedodržuje).
4) V lese a na louce nasbíraný
Divoké a málo známé bylinky, ovoce a houby z divoké přírody. Na to si zatím u nás troufne jen málo podniků, takže k otravnosti je ještě hodně daleko. Potenciál nesnášenlivosti od hostů ale vidím veliký! :)
3) Dekonstruovaný
Dekonstrukce klasických (a často geniálních) jídel na změť nesouvisejících miniautur rozházených po talíři. Mrkev na sedm způsobů nebo štrůdl rozložený na prvočinitele. V jednom z deseti případů z toho vyjde geniální jídlo, zbytek už ale tak oslnivý není. Myslím, že i v Česku známe moc dobře, a jen tak hned se toho ještě nezbavíme.
2) Názvy jídel složené z jednoslovných popisků
No jo, tohle fičí hlavně ve fine diningu a vypadá to děsně cool. Pečené kuře na tymiánu s bramborovou kaší zní prostě moc obyčejně, proto se do menu napíše jen stroze – kuře / tymián / brambor. Tady jsme ale možná i o krok před světem, když vepřové pečeni se zelím a knedlíkem říkáme vepřo / knedlo / zelo.
1) Změny v jídlech vyloučeny
Ha, tohle jsem ani neznal, ale spousta podniků v US si tohle skutečně píše drobným písmem dolů na menu. Dávají tak hostům dopředu najevo, že neuspějí s žádostmi o úpravy jídel a náhrady surovin (samozřejmě mimo alergie). Tohle u nás k vidění není, zároveň je ale český host v tomhle hodně konzervativní a o změny jídel si asi tak často neříká.