Postupy na domácí výrobu másla ze šlehačky jste už určitě někde viděli. Není to vůbec nic složitého.
Dnes tu mám ale zajímavou variaci, která ke smetaně přidává i podíl creme fraiche. Vzniklé máslo má pak mírně nakyslou a o něco bohatší chuť než máslo čistě ze sladké smetany.
V našem kulturním kontextu už jsme máslo z kysané smetany úplně vytěsnili, takže to berte jako bezva příležitost, jak se k mírně nakyslému máslu vrátit.
Mrkněte na postup šéfcukráře Michaela Laiskonise (ex Le Bernardin), je to vážně dost jednoduché.
Podíl smetany a creme fraiche je 60:40. Obojí se pak šlehá tak dlouho, dokud se neoddělí mléčný tuk od podmáslí (druhé foto). Vzniklé máslo pak už stačí jen pořádně prohnětat ve studené vodě (to aby se vyplavilo co nejvíc podmáslí) a máte hotovo (poslední foto, před zabalením do papíru).
A co to panenské máslo (virgin butter)? To si můžete vyzkoušet při cestě. Je to vynález dánského mlékaře Patrika Johanssona, který takhle označuje máslo těsně předtím, než se z něj plně oddělí podmáslí. Máslo je již mírně hrudkovaté (detaily čtěte tady) ale pořád mám v sobě ještě spoustu podmáslí (a obsah tuku okolo 40 %).
Přesný postup, který zahrnuje i pečlivou přípravu smetany před zmáselněním, jsem nikde nenašel. Doma si ale aspoň můžete vyzkoušet tu konzistenci (viz první foto). Část másla jsem si takhle odložil a má to vážně něco do sebe (s chlebem z Praktiky tím tuplem!).
Pokud to budete zkoušet, sledujte pozorně konzistenci v průběhu šlehání a podle potřeby ochutnávejte. Ten přechod je tam poměrně dost zřetelný. Ale bacha – jsou to opravdu jen vteřiny, než se začne tuk oddělovat ve velkém.
Budu s ním experimentovat ještě dál, tak dám vědět. Až teď jsem navíc zjistil, že jsem tohle máslo od Johanssona pravděpodobně ochutnal v Nomě, kam ho dodává. Tehdy jsem ještě moc nevěděl, o co jde, ale podle mě to bylo ono.
9. červen 2015 15:06:49 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuJeden z velkých a nadějných startupů v oblasti rostlinné stravy Hampton Creek je podezřelý z podvodu a klamání investorů. Firma totiž údajně ve velkém vykupovala vlastní produkty (veganská majolka Just Mayo), aby před investory nafoukla čísla a prodejích.
Delší čtení, je to ale podobně napínavé jako příběh o firmě Theranos.
23. září 2016 09:09:58 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuMám tu pocit, že jsou čím dál lepší. Skvělá technika přípravy a výběr zrnkové kávy ze světa jako bonus. Mňam! :)
23. září 2016 00:09:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuNová hranolkárna v centru Ostravy. Připravili si krásný světlý interiér plný dřeva a v nabídce se snaží jít i dál než za kelímek hranolek s tatarkou. Připravují si různé speciály (celer, dýně) i vlastní omáčky.
Malá porce za 34,- Kč včetně omáčky. Nic fancy na těch hranolkách vlastně ani není, byly trochu povadlé a umaštěné. Mají tu ale drive a snahu dělat věci pořádně. Tak pevně věřím, že se časem posunou i technicky (usilují tu o belgický styl hranolek) a bude to úplně top.
23. září 2016 00:09:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuPřišel jsem s nulovým očekáváním a odešel s krabicí plnou parádních koblih (á 35 Kč). Jsou velké, šišaté a vlastně vůbec nevypadají nijak sexy. To co se ale počítá, je chuť samotné koblihy a kvalita polevy.
V tomhle ohledu byly koblihy z Just Donut vážně skvělé. Úžasně voňavé, čerstvě smažené a kypré těsto, které by se dalo ujídat i jen tak. Polevy samozřejmě hodně sladké, ale taky pěkně vyladěné a plné chuti. Malinová, kokosová a arašídová u mě za plný počet bodů.
A ještě to zopakuju – vážně příjemné překvapení. Pokud se nebojíte tuku, cukru a lepku, tak hurá pro ostravskou koblihu s dírou!
P.S.: V Ostravě je už mezitím otevřela i druhá koblihárna O-donuts na Českobratrské. Tam to čeknu příště.
23. září 2016 00:09:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku