Čtvrtá a zatím poslední zastávka u studené kávy je u Black Coral Coffee Cold Brew (330 ml za 150 Kč), který jsem včera kupoval v Maso a kobliha.
Abychom to měli pestré, tak zrovna Black Coral je jednám z prvních cold brew, který se prodává jako kávový koncentrát v o něco silnější koncentraci. Na obalu značí, že by měla jedna lahvička odpovídat šesti šálkům. Doporučenou míru naředění jsem ale na obalu nenašel.
Chutí a vůní je Black Coral docela blízko vzorku Colt Brew a převládají v něm oříšky a nugát (káva na obalu je Brazil Bob-o-link). Má jen mírnou hořkost, v dochuti ale bohužel už i mírnou vyčichlost a zoxidovanost (po starší kávě).
Na láhvi bylo značené datum spotřeby do 30. května, takže je dost možné, že jsem vzorek zachytil až na samotném konci trvanlivosti.
Kávu jsem krom toho zkoušel zkoušel i na ledu a v mírném naředění a držela se obstojně. Škoda jen těch nečerstvých tónů.
V sérii ochutnávek cold brew a cold dripů to byl můj poslední vzorek. Pokud chcete, sežeňte si ještě Café Zapatista a cold brew prý dělají i v Dos Mundos (neověřeno).
Já si teď dám od lahvovaného cold brew chvíli pauzu a zaměřím se spíš na různé podoby studené kávy přímo v kavárnách.
U lahvovaných vzorků jsem totiž zatím nenarazil na výrobek, který by mi 100% vyhovoval. A naopak v kavárnách už jsem pár skvělých zážitků se studenou kávou měl. Zkusím je postupně zdokumentovat a o ty, které mě bavily nejvíc, se určitě rád podělím.
Studená káva v archivu:
Ochutnávka Coffee Room
Ochutnávka Colt Brew
Ochutnávka AnonymouS Coffee
Nitro cold brew doma
Souvislost mezi příjmy, kvalitou stravy a zdravím je sice již dlouho známá. Pořád se ale vedou spory o příčinách a o možnostech nápravy.
Lidé s nižšími příjmy konzumují méně vlákniny, více cukru a více nasycených tuků. Ale proč tomu tak je? Článek probírá dvě nedávné studie, které na tenhle problém přinášejí nový úhel pohledu.
Nejde jen o cenu potravin (fastfood a polotovary vs. kvalitní základní potraviny – zelenina, maso, ryby). Silnou roli má i to, jaké potraviny se naučíme preferovat v dětství a dokonce i to, která jídla nám lépe chutnají.
Naše chutě a preference se formují v dětství. A podle všeho to vypadá, že právě tady se vytváří velké rozdíly mezi tím, jaké preference so do života odneseme.
Rodiče s vyššími příjmy mají víc prostředků na to, aby skrze opakovanou expozici naučili své děti pestřejšímu jídelníčku. Jinými slovy – mohou si dovolit vyhodit jídlo, které jejich děti odmítnou (a v jejich rozpočtu to žádnou paseku neudělá).
Naopak rodiče s nižšími příjmy tenhle luxus nemají. Jsou v tomhle opatrnější, více se bojí, že se jídlo vyhodí, a tak děti vystavují méně pestřejší a osvědčené stravě (u které je vyšší pravděpodobnost, že ji dítě sní).
31. leden 2016 11:01:18 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuŽalostně málo. Nová studie, která analyzovala možnosti města Seattle v potravinové soběstačnosti, vypočítala, že by město pokrylo spotřebu potravin z pouhých 1 až 4 %.
Aby město (600 tis. obyvatel) pokrylo svoje potřeby v jídle, musel by se okruh zemědělské půdy zvětšit o 58 km kolem celého města.
Související:
Urban farming is booming, but what does it really yield?
Hnutí za lepší jídlo. Co to vlastně je a kdo je jeho součástí? Jak je silné? A zajímá to vůbec veřejnost?
30. leden 2016 13:01:40 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuTechnologie editace genů CRISPR bude mít už brzy v zemědělství zásdaní roli. První plodiny se mohou na trhu objevit už okolo roku 2020.
Co vlastně technologie CRISPR pro zemědělství znamená? Jaké jsou rozdíly oproti GMO plodinám? Jaká jsou rizika? A jaké by měly být regulace?
Delší čtení na víkend! :)
Související:
Co to je CRISPR?
Jak asi. Jako profík! Viz 2 hvězdy pro Per Se.
To our Guests:At all of our restaurants, in our kitchens and dining rooms, we make every effort to provide you with...
Zveřejnil(a) Thomas Keller dne 27. leden 2016