V Česku se teď začínají rojit nejrůznější pokusy o pastrami sendviče v newyorském stylu á la Katz's Delicatessen. Ne vždy se to ale úplně daří a jednotlivé pokusy se od sebe dost výrazně liší. Připravit vydařené neworské pastrami totiž není žádná legrace a na zdárný výsledek má vliv řada faktorů.
Které to jsou?
1) Maso – v případě pastrami je to hovězí hrudí. Musí mít optimální tukový kryt (to je ten tučný proužek na svrchní straně hrudí), množství mezisvalového tuku a musí být i dobře vyzrálé. Pokud je cokoliv z toho špatně, tak to i se správným postupem ve finále končí suchým a vláknitým hovězím. Tuk je spolu s rozpuštěným pojivem zásadní faktor, který ovlivňuje vnímanou šťavnatost.
2) Stupeň nasolení a koření – solný lák, délka nasolení a složení kořenící krusty, která má v základu koriandr a pepř. Nasolení pomáhá správné struktuře a šťavnatosti masa. A koření zase odpovídá za nezaměnitelnou chuť pastrami.
3) Vyuzení – kolik kouře, jak dlouho, při jaké teplotě, na jakém dřevě? Je to velká věda. Pokud je kouře málo, je pak pastrami nevýrazné a připomíná nasolené hovězí nebo hovězí šunku.
4) Tepelná úprava – newyorské pastrami se před podáváním dlouze vaří na páře. Vaří se tak dlouho, dokud nedojde k rozpuštění tuhé vazivové tkáně na tekutou želatinu. Správně uvařené hrudí je měkké jako polštářek. Je šťavnaté a zároveň krásně měkké (a přitom se nesype na vlákna).
5) Porcování – uvařené hrudí je potřeba dobře naporcovat. Vystihnout směr vláken, zvolit správnou tloušťku a v případě potřeby nakombinovat tučné a méně tučné partie.
6) Pečivo a ochucení sendviče – i když se povedlo maso jako z pohádky, pořád ještě není vyhráno. Moc záleží do jak dobrého pečiva se maso v sendviči dá. A strašně moc dělají i doplňky jako je majonéza, hořčice a pickles (kvašené zelí nebo okurky). Kolik jich je a v jakém jsou poměru mezi sebou.
Je toho prostě hodně, co všechno ovlivňuje výsledek. Držme si palce, ať se první české pokusy zdárně vypořádají se všemi nástrahami. Nic jiného asi nezbývá.
14. květen 2015 10:05:45 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuTentokrát velikonoční klasika aneb jak se bez nervů vypořádat s klasickou jehněčí pečení. V receptu ukazuju postup s pomalým pečením a ochucení, které jsem odkoukal od Paula Daye. Neuvěříte, co s jehněčím provede kombinace rozmarýnu, česneku a filátek z ančovičky! :)
Pokud letos nebudete mít celou kýtu a máte jen jehněčí kotletky nebo hřebínek. Mrkněte na můj starší recept na jehněčí kotletky do růžova. Super osvědčená metoda.
26. březen 2016 22:03:33 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuKrásná rozborka jehněčího. Jak se jehněčí bourá a co všechno se dá udělat s jednotlivými partiemi.
Najdete tam mimo jiné i parádní fotky k rožněnému jehni na nepřímém žáru s pomocí provázku. Na chlup stejná metoda jako moje loňská jehněčí kýta na rožni.
25. březen 2016 19:03:53 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuBrunch! Sice jen jednou měsíčně, ale zase nejblíž od domu. Prosecco (90 Kč), pomerančový fresh (60 Kč) a káva. Vejce Benedikt (s domácími muffiny, 145 Kč), vykřupaná slanina a parádní snídaňová specialita – smažené vejce (45 Kč).
Vajíčko naměkko, akorát pěkně obalené a osmažené dokřupava. Technicky to není úplná sranda trefit. A mimo skotského vejce v Koblize něco takového v Praze moc k vidění nebývá.
20. březen 2016 17:03:25 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuLetos na Prkýnku otevřu novou kategorii věnovanou houbám a projdeme to pěkně od jara až do zimy. Tržních hub máme v Česku několik desítek, takže hurá směr nové kulinární obzory! :)
19. březen 2016 17:03:56 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku