Zápisník

Chleba z Mirabelle

Paradox dánských chlebů. Uvnitř mívají krásně vlhkou a kyprou střídu, která je nabušená chutí. Bývají tak akorát kyselé, pekně vybarvené (přirozeným pigmentem z mouky) a k tomu i úžasné voňavé (z části i z vykřupané kůrky). Potud paráda a takové chleby u nás zatím nikde neuvidíte.

Dost často to ale bývají placáky a ve střídě mají defekty. Dánové si zkrátka s tvarováním moc hlavu nedělají a stejně tak moc nehrotí ani optimální délku kynutí.

Chleba na obrázku je z pekárny Mirabelle, která patří mezi podniky šéfkuchaře Puglisiho. Je to cca 1,5 kg velký pecen a stál 40 DKK. Hodně placatý a s moučnou sraženinou ve střídě (vzniká při tvarování, když se vnější silně pomoučená část dostane dovnitř). Druhý pecen, co jsme kupovali, měl zase ve střídě tužší zdrclé proužky, takže taky ne úplně ideál.

Jedli jsme v Manfreds i v Relae, pro které Mirabelle také dodává. Na stole jsme ale vždycky měli chléb o dost zdařilejší. Takže tady spíš problém s konzistencí v pekárně.

Abych ale jen nebrblal. Mimo těch prohřešků je to fakt pěkný příklad severského stylu pečení (viz výše). A strašně rád bych si pro takový typ chleba chtěl zajít i někde u nás.

10. květen 2015 20:05:12 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Proč jí děti z bohatších rodin zdravěji?

Souvislost mezi příjmy, kvalitou stravy a zdravím je sice již dlouho známá. Pořád se ale vedou spory o příčinách a o možnostech nápravy.

Lidé s nižšími příjmy konzumují méně vlákniny, více cukru a více nasycených tuků. Ale proč tomu tak je? Článek probírá dvě nedávné studie, které na tenhle problém přinášejí nový úhel pohledu.

Nejde jen o cenu potravin (fastfood a polotovary vs. kvalitní základní potraviny – zelenina, maso, ryby). Silnou roli má i to, jaké potraviny se naučíme preferovat v dětství a dokonce i to, která jídla nám lépe chutnají.

Naše chutě a preference se formují v dětství. A podle všeho to vypadá, že právě tady se vytváří velké rozdíly mezi tím, jaké preference so do života odneseme.

Rodiče s vyššími příjmy mají víc prostředků na to, aby skrze opakovanou expozici naučili své děti pestřejšímu jídelníčku. Jinými slovy – mohou si dovolit vyhodit jídlo, které jejich děti odmítnou (a v jejich rozpočtu to žádnou paseku neudělá).

Naopak rodiče s nižšími příjmy tenhle luxus nemají. Jsou v tomhle opatrnější, více se bojí, že se jídlo vyhodí, a tak děti vystavují méně pestřejší a osvědčené stravě (u které je vyšší pravděpodobnost, že ji dítě sní).

31. leden 2016 11:01:18 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Kolik potravin se dá vypěstovat ve městě?

Žalostně málo. Nová studie, která analyzovala možnosti města Seattle v potravinové soběstačnosti, vypočítala, že by město pokrylo spotřebu potravin z pouhých 1 až 4 %.

Aby město (600 tis. obyvatel) pokrylo svoje potřeby v jídle, musel by se okruh zemědělské půdy zvětšit o 58 km kolem celého města.

Související:
Urban farming is booming, but what does it really yield?

30. leden 2016 13:01:21 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

The surprising truth about the ‘food movement’

Hnutí za lepší jídlo. Co to vlastně je a kdo je jeho součástí? Jak je silné? A zajímá to vůbec veřejnost?

30. leden 2016 13:01:40 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Technologický přelom v zemědělství? Příchod CRISPR

Technologie editace genů CRISPR bude mít už brzy v zemědělství zásdaní roli. První plodiny se mohou na trhu objevit už okolo roku 2020.

Co vlastně technologie CRISPR pro zemědělství znamená? Jaké jsou rozdíly oproti GMO plodinám? Jaká jsou rizika? A jaké by měly být regulace?

Delší čtení na víkend! :)

Související:
Co to je CRISPR?

30. leden 2016 13:01:19 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku