Paradox dánských chlebů. Uvnitř mívají krásně vlhkou a kyprou střídu, která je nabušená chutí. Bývají tak akorát kyselé, pekně vybarvené (přirozeným pigmentem z mouky) a k tomu i úžasné voňavé (z části i z vykřupané kůrky). Potud paráda a takové chleby u nás zatím nikde neuvidíte.
Dost často to ale bývají placáky a ve střídě mají defekty. Dánové si zkrátka s tvarováním moc hlavu nedělají a stejně tak moc nehrotí ani optimální délku kynutí.
Chleba na obrázku je z pekárny Mirabelle, která patří mezi podniky šéfkuchaře Puglisiho. Je to cca 1,5 kg velký pecen a stál 40 DKK. Hodně placatý a s moučnou sraženinou ve střídě (vzniká při tvarování, když se vnější silně pomoučená část dostane dovnitř). Druhý pecen, co jsme kupovali, měl zase ve střídě tužší zdrclé proužky, takže taky ne úplně ideál.
Jedli jsme v Manfreds i v Relae, pro které Mirabelle také dodává. Na stole jsme ale vždycky měli chléb o dost zdařilejší. Takže tady spíš problém s konzistencí v pekárně.
Abych ale jen nebrblal. Mimo těch prohřešků je to fakt pěkný příklad severského stylu pečení (viz výše). A strašně rád bych si pro takový typ chleba chtěl zajít i někde u nás.
10. květen 2015 20:05:12 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuTentokrát velikonoční klasika aneb jak se bez nervů vypořádat s klasickou jehněčí pečení. V receptu ukazuju postup s pomalým pečením a ochucení, které jsem odkoukal od Paula Daye. Neuvěříte, co s jehněčím provede kombinace rozmarýnu, česneku a filátek z ančovičky! :)
Pokud letos nebudete mít celou kýtu a máte jen jehněčí kotletky nebo hřebínek. Mrkněte na můj starší recept na jehněčí kotletky do růžova. Super osvědčená metoda.
26. březen 2016 22:03:33 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuKrásná rozborka jehněčího. Jak se jehněčí bourá a co všechno se dá udělat s jednotlivými partiemi.
Najdete tam mimo jiné i parádní fotky k rožněnému jehni na nepřímém žáru s pomocí provázku. Na chlup stejná metoda jako moje loňská jehněčí kýta na rožni.
25. březen 2016 19:03:53 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuBrunch! Sice jen jednou měsíčně, ale zase nejblíž od domu. Prosecco (90 Kč), pomerančový fresh (60 Kč) a káva. Vejce Benedikt (s domácími muffiny, 145 Kč), vykřupaná slanina a parádní snídaňová specialita – smažené vejce (45 Kč).
Vajíčko naměkko, akorát pěkně obalené a osmažené dokřupava. Technicky to není úplná sranda trefit. A mimo skotského vejce v Koblize něco takového v Praze moc k vidění nebývá.
20. březen 2016 17:03:25 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuLetos na Prkýnku otevřu novou kategorii věnovanou houbám a projdeme to pěkně od jara až do zimy. Tržních hub máme v Česku několik desítek, takže hurá směr nové kulinární obzory! :)
19. březen 2016 17:03:56 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku